Hans Christian Ørsted
Hans Christian Ørsted nebo Oersted (14. srpna 1777 Rudkøbing, Langeland – 9. března 1851 Kodaň) byl dánský fyzik, chemik
Hans Christian Ørsted | |
---|---|
Narození | 14. srpna 1777 Rudkøbing, Dánsko |
Úmrtí | 9. března 1851 (ve věku 73 let) Kodaň, Dánsko |
Místo pohřbení | Pomocný hřbitov |
Alma mater | Kodaňská univerzita Univerzita Jena |
Povolání | fyzik, chemik, vynálezce, vysokoškolský učitel, inženýr a farmaceut |
Zaměstnavatelé | Kodaňská univerzita Dánská technická univerzita |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1821) Copleyho medaile (1836) společník Americké akademie umění a věd Řád za zásluhy v oblasti umění a věd společník Edinburské královské společnosti |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Choť | Inger Birgitte Ørsted (1814–1851) |
Děti | Karen Scharling Albert Nicolai Ørsted |
Rod | Ørsted |
Příbuzní | Anders Sandøe Ørsted[1] a Jacob Albert Ørsted (sourozenci) |
Funkce | rektor (Kodaňská univerzita; 1825–1826) rektor (Dánská technická univerzita; 1829–1851) rektor (Kodaňská univerzita; 1840–1841) rektor (Kodaňská univerzita; 1850–1851) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studoval na Univerzitě v Kodani. Proslavil se systematickým výzkumem elektromagnetismu, objevil mimo jiné, že elektrický proud působí na střelku kompasu. V roce 1825 izoloval hliník. Jeho jménem je nazvána jednotka intenzity magnetického pole oersted v soustavě CGS a také kráter na Měsíci – Oersted.[2][3]
Život
editovatNarodil se v Rudkøbingu. V laboratoři svého otce, chemika Hanse Ørsteda, obklopeného vědeckými přístroji, velmi brzy projevil zájem o vědu. Na Kodaňské univerzitě studoval farmacii a přírodní vědy a roku 1799 získal doktorát prací o Kantově přírodní filosofii. V letech 1801–1804 cestoval po Evropě a setkal se s řadou předních vědců. Německý vědec Johann Wilhelm Ritter, stejně jako Ørsted ovlivněný Kantovou naukou o jednotě přírodních sil, přemýšlel o souvislosti magnetismu a elektřiny a obrátil tak Ørstedův zájem na fyziku.
Ørsted se na cestách mnoho naučil a v roce 1806 začal pracovat na své staré univerzitě. Tam také pořádal přednášky, které byly velmi populární mezi veřejností. Během jedné takové přednášky v dubnu 1820 Ørsted provedl experiment, který dosud nebyl proveden. Na kompas položil drát, do něhož pustil elektrický proud, a magnetizovaná ručička kompasu se vychýlila. Před pokusem se věřilo, že elektřina a magnetismus jsou dvě různé síly. Ørsted jím prokázal, že jsou vzájemně propojeny. Někteří vědci, které ovlivnil tento experiment, pokračovali v bádání o elektromagnetismu. Jejich výzkum vyústil v několik nových vědeckých teorií a různých důležitých vynálezů, jako dynamo a elektromotor.
V roce 1829 založil podle vzoru pařížské École polytechnique, kterou v mládí navštívil, společnost „Den Polytekniske Læreanstalt“ (česky „Polytechnické učiliště“), která je nyní známa jako Dánská technická univerzita (DTU).
Ørsted zemřel v Kodani roku 1851 ve věku 73 let. Byl pochován na Assistenském hřbitově.
Ocenění
editovatV roce 1808 se Ørstedt stal členem Královské dánské akademie věd, v roce 1815 byl zvolen jejím sekretářem. Od roku 1809 byl členem korespondentem Bavorské akademie věd, od roku 1821 byl jejím zahraničním členem. Jeho zásluhy uznalo i Pruské království a v roce 1842 mu Fridrich Vilém IV. udělil řád Pour le Mérite za vědu a umění, který v tomto roce založil.[4][5] Od roku 1820 byl Ørsted členem korespondentem Pruské akademie věd[6]. Londýnská Královská společnost Ørsteda vyznamenala v roce 1820 Copleyho medailí a Francouzská akademie mu udělila grant 3 tisíce zlatých franků. V roce 1821 se stal zahraničním členem Royal Society[7] a v roce 1822 zahraničním členem Královské švédské akademie věd.
V roce 1826 byl zvolen zahraničním členem Akademie věd v Göttingenu.[8] V roce 1849 byl zvolen členem American Academy of Arts and Sciences.
Posmrtná ocenění
editovatPrvní dánský satelit, který byl vypuštěn v roce 1999 a slouží k přesnému měření magnetického pole Země, nese jméno Ørsted.[9]
Jeho jméno nese i měsíční kráter Oersted.[10] Jméno H. C. Ørsted nesla loď, jako první navržená pro kladení podmořských kabelů, kterou postavila v roce 1872 firma Burmeister & Wain v Kodani pro společnost Det Store Nordiske Telegraf-Selskab.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Эрстед. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Atlas, str. 56, č. mapového listu 15, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Der Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste: DIE MITGLIEDER DES ORDENS 1. BAND 1842–1881. Berlín: Gebrüder Mann Verlag, 1975. (PDF) Dostupné online. ISBN 3-7861-6189-5. S. 78. (německy) Archivováno 27. 11. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ DER ORDEN POUR LE MÉRITE FÜR WISSENSCHAFTEN UND KÜNSTE Mitglieder nach Aufnahmejahr (1842), www.orden-pourlemerite.de., 2017-08-24
- ↑ Mitglieder der Vorgängerakademien: Hans Christian Oersted [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ The Royal Society Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine., Oersted, Hans Christian (1777 - 1851)
- ↑ KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 181. (německy)
- ↑ Peter Stauning: The Ørsted Satellite Project. Danish Meteorological Institute (DMI), 2008 (PDF)[nedostupný zdroj]
- ↑ Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Bill Glover: The Great Northern Telegraph Company. History of the Atlantic Cable & Undersea Communications (www.atlantic-cable.com) 2011, navštíveno 28. května 2013.
Literatura
editovat- Ottův slovník naučný, heslo Oersted, Hans Christian. Sv. 18, str. 656
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Christian Ørsted na Wikimedia Commons
- Portrét na serveru Converter.cz