Halové jevy

Na tento článek je přesměrováno heslo Halo. Možná hledáte: Haló efekt (psychologický pojem) nebo Galaktické halo (astronomický objekt).

Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku. Halové jevy nejčastěji spatříme, pokud oblohu z větší části pokrývají oblaka typu cirrostratus. Jedná se o fotometeory[1].

Ukázka několika halových jevů

HistorieEditovat

Halové jevy jako první popsal a pojmenoval Aristoteles již ve 4. století př. n. l. Fyzikální výklad těchto jevů pochází od René Descarta a jejich první soubornou teorii sepsal další francouzský fyzik Edme Mariotte.

Diamantový prachEditovat

Za chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší. Pokud je vlhkost dostatečně vysoká a teplota se pohybuje pod bodem mrazu, mohou se přechlazené kapky za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halové jevy.

Druhy halových jevůEditovat

  • 6° halo
  • 9° halo (Van Buijsenovo halo)
  • 12° halo
  • 18° halo (Rankinovo halo)
  • 20° halo (Burneyovo halo)
  • 22° halo (malé halo) – nejobvyklejší
  • 23° halo (Barkowovo halo)
  • 24° halo (Dutheilovo halo)
  • 35° halo (Feuilleeovo halo)
  • 46° halo (velké halo)
  • Halový sloup
  • Parhelium
  • Tečný (tangenciální) oblouk
  • Cirkumzenitální oblouk
  • Parhelický (resp. parselenický) kruh
  • Supralaterální oblouk
  • Infralaterální oblouk
  • Parryho oblouk

GalerieEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  1. Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.