Gvulot (hebrejsky גְּבוּלוֹת, doslova „Hranice“, v oficiálním přepisu do angličtiny Gevulot[2]) je vesnice typu kibucIzraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Eškol.

Gvulot
גבולות
Vjezd do Gvulot
Vjezd do Gvulot
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška128 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJižní
oblastní radaEškol
Gvulot
Gvulot
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel289 (2014[1])
Správa
Vznik1943
Zakladatelčlenové ha-Šomer ha-ca'ir
Oficiální webwww.gvulot.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Leží v nadmořské výšce 128 metrů na severozápadním okraji pouště Negev; v oblasti která byla od 2. poloviny 20. století intenzivně zúrodňována a zavlažována a ztratila charakter pouštní krajiny. Jde o zemědělsky obdělávaný pás přiléhající k pásmu Gazy a navazující na pobřežní nížinu. Jihozápadně od vesnice ovšem ostře začíná zcela aridní oblast pouštního typu zvaná Cholot Chaluca. Severovýchodně od kibucu protéká vádí Nachal Besor.

Obec se nachází 25 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 100 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 96 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 32 kilometrů západně od města Beerševa. Gvulot obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Gvulot je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice 222.

Dějiny editovat

Gvulot byl založen v roce 1943.[2] 12. května 1943 zde vznikla experimentální zemědělská stanice nazývaná Micpe Gvulot (מִצְפֶּה גְּבוּלוֹת, Hraniční vyhlídka), jejímž úkolem bylo ověřovat možnosti obdělávání půdy v pouštních regionech tehdejší mandátní Palestiny. Půda patřila Židovskému národnímu fondu, zakladateli byla skupina Židů napojená na mládežnické sionistické hnutí ha-Šomer ha-Ca'ir. Šlo o první podobný opěrný bod v poušti. Podle vzoru této osady pak došlo v roce 1946 k masivní osidlovací akci 11 bodů v Negevu. Během války za nezávislost v roce 1948 obyvatelé z Micpe Gvulot provozovali pekárnu, která zásobovala okolní obležené židovské vesnice.[3][4][5]

Koncem 40. let měla osada 16 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 000 dunamů (5 kilometrů čtverečních).[6] Po válce za nezávislost byla vesnice přemístěna zhruba o 1 kilometr k severovýchodu, do nynější polohy a získala své současné jméno.[3] Roku 1954 ve vesnici vyrostl plavecký bazén, první v regionu Negevu. Roku 1959 byla zprovozněna silnice napojující kibuc na dopravní síť.[7]

Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování brambor, mrkve, polních plodin, podzemnice olejné, chov dobytka a drůbeže), průmyslu (firma Polymer Gvulot založená roku 1991) a turistickém ruchu (ubytování a areál původní osady z roku 1943). V obci je k dispozici zařízení předškolní péče i děti.[3] Dále je tu plavecký bazén, obchod se smíšeným zbožím, zdravotní ordinace a sportovní areály.[4] Kibuc prošel roku 2004 privatizací a zbavil se většiny prvků kolektivismu ve svém hospodaření.[7]

Demografie editovat

Obyvatelstvo kibucu je sekulární.[4] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Gvulot Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 289 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 5,9 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Gvulot[8][9][1]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 67 113 96 239 261 240 239 233 231 239 236 229 263 258 248 270 273 289

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b c גבולות [online]. eshkol.info [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-11. (hebrejsky) 
  4. a b c Gvulot [online]. negev-net.org.il [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17. (hebrejsky, anglicky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 232. (anglicky) 
  6. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  7. a b גבולות [online]. www.gvulot.org [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-02. (hebrejsky) 
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat