Wikipedie

Gválijar

město v indickém státě Madhjapradéš

Gválijar (hindsky ग्वालियर, anglicky Gwalior) je město v indickém státě Madhjapradéš. Leží 122 kilometrů na jih od Ágry a 423 kilometrů na sever od Bhópálu, hlavního města státu. Žije zde přes milion obyvatel. V minulosti bylo město důležitým střediskem poloautonomního území Maráthské říše. Městu a jeho pevnosti vládlo několik historických severoindických dynastií. V 10. století to byla dynastie Kachchhapaghatas. Ve 13. století, kdy území získala Mughalská říše, vládla zde dynastie Tomaras. Od roku 1754 zde vládla Maráthská říše a po ní převzala území v 18. století dynastie Šindů. (Scindia).[1] Studie znečištění měst v roce 2016 zjistila, že město má nejvyšší úroveň znečištění ovzduší v Indii a druhé nejvyšší na světě.[2]

Gválijar
Radnice v Gválijaru
Radnice v Gválijaru
Gválijar – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice26°13′17″ s. š., 78°10′41″ v. d.
Nadmořská výška196 m n. m.
Časové pásmoUTC+05:30
StátIndieIndie Indie
Madhjapradéš
Gválijar
Gválijar
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha604 km²
Počet obyvatel1,069,276
Hustota zalidnění0 obyv./km²
Správa
Statusměsto
Telefonní předvolba751
PSČ474001–474055 (HPO)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Gválijar byl hlavní město státu Madhya Bharat, který se později stal součástí většího státu Madhjapradéš. Před vyhlášením indické nezávislosti 15. srpna 1947 byl Madhjapradéš knížecím státem kontrolovaným Brity s označením Britská Indie či Britský Rádž (anglicky British Raj), s hinduisticku dynastií Maráthů jako místními vládci. Město obklopují ze všech stran vysoké skalnaté kopce, na severu tvoří hranici řeky Ganga a Jamuna. Gválijar leží v údolí mezi dvěma kopci, 343 km jižně od Dillí, hlavního města Indie, 120 kilometrů od Agry a 414 kilometrů od Bhopálu. Metropolitní region Gválijaru zahrnuje centrum města Gválijar, kanton Morar,[2]Lashkar Gwalior (Lashkar Subcity), Maharaj Bada, Phool Bagh, Thatipur.

Stát Gválijar byl jedním z hlavních míst Velkého indického povstání z roku 1857–58 proti britské nadvládě, hlavně proti Britské Východoindické společnosti, která představovala suverénní moc a vládla jménem britské koruny. Hlavní silou lidového povstání byli Bengálci v anglických službách na severu Indie. Po tuhém boji bylo povstání roku 1858 potlačeno.

Po nezávislosti se Gválijar stal důležitou turistickým centrem ve střední Indii. Je také centrem průmyslu a řada správních úřadů se sem přestěhovala. Koncem 20. století se z Gválijaru stala milionová aglomerace a nyní je metropolitním městem střední Indie. Město je obklopeno průmyslovými a obchodními zónami sousedních čtvrtí (Malanpur – Bhind, Banmore – Morena). Zpráva Světové zdravotnické organizace z roku 2016 zjistila, že Gválijar je druhým nejvíce znečištěným městem na světě a nejvíce znečištěným městem v Indii.[3]

Gválijar byl vybrán jako jedno ze sta indických měst, která se budou rozvíjet inteligentní město a stane se vlajkovou lodí mise Smart Cities indického premiéra Narendry Modího.[4]

Založení města

editovat

Podle místní tradice vděčí za své založení svatému muži Gwailpovi. Princ Suraj Sen prý zabloudil v lese. Potkal svatého muže Gwalipu. Požádal ho o trochu vody. Gwalpa ho dovedl k řece, jejíž voda nejenže uhasila Senovu žízeň, ale vyléčila ho z malomocenství.[1] Z vděčnosti si princ přál nabídnout mudrci něco na oplátku a ten ho požádal, aby na kopci postavil zeď, která bude chránit jeho i ostatní svaté muže před divokými zvířaty. Suraj Sen později postavil uvnitř pevnosti palác, který byl podle mudrce pojmenován „Gválijar“, a stejné jméno dostalo i město, které kolem pevnosti vyrostlo. Řeka, ze které Suraj Sen uhasil žízeň, je známá jako Swarnrekha Nadi. Podle této legendy byl Gválijar založen v roce 8. n. l., kdy Suraj Sen byl vyléčen z malomocenství z nápoje, který mu dal svatý muž jménem Gwalipa. Suraj následně založil město a pevnost a pojmenoval je po Gwalipovi.[5]

 
Nápis hunského krále Mihirakula, který vládl v Gválijaru kolem let 520 n. l.[P 1]
 
Mince s vyobrazením hunského krále Mihirakula, vládl v Gválijaru kolem roku 520 n. l.

Kolem 9. století ovládala Gválijar dynastie Gurjara-Pratihara a během jejich vlády byl postaven chrám “Teli ka Mandir„. V roce 1021 byl Gválijar napaden silami vedenými Mahmudem z Ghazny , ale jeho útok byl odražen.[5] V roce 1231 muslimský vládce Iltutmish po boji trvajícím 11 měsíců dobyl Gválijar a od té doby až do 13. století zde vládli muslimové. V roce 1375 byl Raja Veer Singh ustanoven vládcem Gválijaru a založil vládu rodu Tomarasů. Bylo to zlaté období Gválijaru. Sochy Jaina v pevnosti Gválijar byly postaveny za vlády dynastie Tomaras. Man Singh Tomaras postavil svůj vysněný palác, palác Man Mandir, který je nyní turistickou atrakcí ve pevnosti Gválijaru.[6] Babur palác popsal jako „perlu v náhrdelníku pevností Indie“. Později ve 30. letech 17. století za britské vlády se region stal knížecím státem v čele s místními vládci s dynastie Šindů. Říká se, že v chrámu Chaturbhuj v pevnosti Fort Gválijar je záznam o vůbec prvním použitím nuly v matematice.[7]

Moderní historie

editovat

Dynastie Šindů se stala[8] v Gválijaru hlavní regionální mocností ve druhé polovině 18. století a bojovala ve všech třech anglo-maratských válkách. Poprvé Britové dobyli město v roce 1780. Šindové ovládali i Rajput a Ajmer. Během indického povstání 1857 město v roce 1858 krátce ovládali povstalci, dokud nebyli Brity poraženi. Rodina Šindů vládla Gválijaru až do vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947, kdy se mahárádža Jivajirao Šinda stal členem indické vlády. Gválijar byl sloučen s řadou dalších států a vznikl tak stát Madhjapradéš. Jivajirao Šinada pracoval jako státní Rajpramukh (Rajpramukh byl správní titul v Indii, který existoval od indické nezávislosti v roce 1947 až do roku 1956. Rajpramukhs byli jmenovaní guvernéři některých indických provincií a států) od 28. května 1948 do 31. října 1956.

  •  
    Mapa státu Gválijar, rok 1914
  •  
    Maan Mandir Palace, pevnost Gválijar
  •  
    Jainovy sochy v jeskyních Siddhachal uvnitř pevnosti Gválijar

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Nejstarší nalezený historický záznam o městě je „Gválijar inscription“, sanskrtský nápis hunského vládce Mihirakuly, který zaznamenává stavbu kamenného chrámu Surya. Nápis byl nalezen v roce 1861 Alexanderem Cunninghamem a publikován v roce 1861. Poté bylo publikováno několik jeho překladů. Nápis je poškozený, jeho písmo je severním typem starověkého písma Gupta a celá kompozice je v poetickém verši. Popisuje Mihirakulova otce Toramanu (493–515) jako spravedlivého „vládce Země“ a hrdinu. Nese letopočet 520 n. l.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gwalior inscription of Mihirakula na anglické Wikipedii.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gwalior na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Lonely Planet. History of Gwalior - Lonely Planet Travel Information [online]. [cit. 2015-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. (anglicky) 
  2. ↑ a b Gwalior City Population Census 2011 | Madhya Pradesh [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Gwalior's air among dirtiest in the world [online]. 13 May 2016 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Only 98 cities instead of 100 announced: All questions answered about the smart cities project [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b International Dictionary of Historic Places, Volume 5: Asia and Oceania. Chicago: Fitzroy Dearborn Publishers, 1996. ISBN 1-884964-04-4. S. 312. 
  6. ↑ GOPAL, Madan. India through the ages. [s.l.]: Publication Division, Ministry of Information and Broadcasting, Government of India, 1990. Dostupné online. S. 178. 
  7. ↑ Amir Aczel. The Origin of the Number Zero [online]. [cit. 2015-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Abhinay Rathore. Gwalior [online]. [cit. 2015-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gválijar&oldid=24234713“