Gustav Riedel

český profesor, komunistický funkcionář a děkan FF MU

Gustav Riedel (17. květen 1912 Borotín27. červenec 1960 Brno) byl český marxista a komunistický funkcionář, profesor v oboru dialektický a historický materialismus. V letech 1950–1952 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.[1][2][3]

Prof. PhDr. Gustav Riedel
Narození 17. května 1912
Borotín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. července 1960 (ve věku 48 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Masarykova univerzita
Povolání vysokoškolský pedagog, profesor filozofie
Zaměstnavatel Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Politická strana KSČ
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
O německém právníkovi a politikovi pojednává článek Gustav Riedel (politik).

KariéraEditovat

Roku 1931 absolvoval reálné gymnázium v Brně a potom studoval na přání otce statkáře medicínu. Jeho hlavním zájmem však byla filozofie a sociologie, a proto od roku 1937 studoval FF MU, toto studium dokončil roku 1946. O dva roky později odevzdal také disertační práci.[3]

V roce 1940 byl zatčen gestapem za své působení v ilegálním vedení městské organizace komunistické strany a do konce války zůstal ve vězení (postupně na Mírově, v Mariboru, Grazu a Rottau).[1] Po roce 1945 se stal oficiálně funkcionářem KSČ a po únoru 1948 dostal pověření – od prosince 1949 jako profesor – přednášet „společenské vědy“ a marxisticko-leninskou filozofii na Vysoké škole sociální a na univerzitách v Olomouci a především v Brně. Zde také vykonával v letech 19501952 funkci děkana, přičemž se podílel na zrušení výuky sociologie a pak i katedry sociologie.[1][3]

Navíc se po válce angažoval v tehdejších médiích, mezi lety 19481953 měl přes 60 rozhlasových přednášek, někdy řazených do cyklů, např. Ruce, které hýbou světem – úvod do historického materialismu. To vše za účelem propagace marxismu.[1]

DíloEditovat

  • Herakleitova dialektika (1948, disertační práce)
  • Karel Marx v r. 1852. SPFFBU 1952, B 1.
  • Několik vzpomínek na Ars. Index 1957. Sb. vzpomínek na B. Václavka, 1957.
  • Parlamentarismus a demokracie. SPFFBU 1957, G 1.
  • K definici pojmu inteligence. SPFFBU 1958, G 2.
  • Ludvík Feuerbach a mladý Marx (1962) – dostupné online

Přispíval také texty např. o filmové estetice do řady časopisů: Tvorba (1936), Čas. Volného pedagogického sdružení v Brně (1937), Index (1937–39).[1]

Byl členem vědecké rady FÚ ČSAV. Již ve 30. letech působil v levicové organizaci Levá fronta, v Klubu pro moderní vědu a umění Ars, Etickém hnutí čs. studentstva, Junáku, Studentském odborovém svazu, Komunistické studentské frakci (Kostufra), Mezinárodním mírovém hnutí (v září 1936 se zúčastnil mírové konference v Bruselu).[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Gustav Riedel. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  2. UNIVERZITA, Masarykova. Gustav Riedel. Archiv Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-16. (česky) 
  3. a b c FASORA, LUKÁŠ. Sto tváří, sto příběhů. Brno: MUNI Press, 2020.. 

LiteraturaEditovat

  • BARTOŠ, Jaromír. Soupis písemné pozůstalosti profesora dr. Gustava Riedela. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, B, řada filozofická. 1968, čís. B15, s. 139–140. Dostupné online. 
  • Redakční rada. Gustav Riedel: 17.V.1912-27.VII.1960. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, G, řada sociálněvědná. 1960, čís. G4, s. 5–6. Dostupné online. 
  • SCHUSTER, Michal. Poslední velkostatkáři Riedelové. Borotínský zpravodaj. Zastupitelstvo Obce Borotín, červen 2016, s. 6–8. Dostupné online. 
  • Skupina spolupracovníků. Na paměť filosofa - komunisty. Filosofický časopis. 1960, roč. 8, s. 947–949. Dostupné online. 
  • TOŠENOVSKÝ, Ludvík. O vědeckém díle Gustava Riedela. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, G, řada sociálněvědná. 1961, čís. G5, s. 5–12. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat