Gordola
Gordola je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Locarno. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.
| Gordola | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°10′44″ s. š., 8°51′54″ v. d. |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Locarno |
  Gordola Gordola, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,95 km² |
| Počet obyvatel | 4 697 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 675,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6596 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Obec leží v nadmořské výšce 250 m u vstupu do údolí Valle Verzasca, na jižním úpatí svahů porostlých kaštany a vinicemi, na silnici Bellinzona–Locarno a 5,5 km severovýchodně od Locarna. Obec sousedí s vodní nádrží Lago di Vogorno a jezerem Lago Maggiore.
Sousedními obcemi jsou Mergoscia, Verzasca, Cugnasco-Gerra, Lavertezzo, Locarno a Tenero-Contra.
Historie editovat
Gordola byla poprvé zmíněna v dokumentu z roku 1200 jako Gordora.[2] V roce 1881 zde bylo objeveno 55 hrobů z doby železné. Ještě v první polovině 17. století zde byly patrné zbytky přístavu. V roce 1189 dostali rod Muralto z Locarna hrad u kláštera Santa Maria do zástavy od biskupa z Coma; v letech 1257 a 1263 byl lénem rodů Muralto a Orelli. V roce 1380 byl zničen v bojích mezi guelfy a ghibelliny. Vládci z Locarna vlastnili statky a pozemková práva. Patřila jim také většina terraticum nebo terradegium, což byl druh vývozní a tranzitní daně, která je zmiňována od roku 1263 a kterou v roce 1510 odkoupil Ludvík XII. a v roce 1514 konfederáti, kteří platili daň capitanei až do roku 1797. Gordola do značné míry sdílela osudy oblasti kolem Locarna; v roce 1497 patřila k hrabství Angera, které vytvořil Ludovico Sforza, ale existovalo jen krátce, a za švýcarské vlády jmenovala člena generální rady.[2]
Od 14. století se do Gordoly stěhovalo mnoho obyvatel z údolí Valle Verzasca, kteří zde trávili zimu na Magadinské planině; jejich původně sezónní pobyt později často nabyl trvalé podoby. Od roku 1695 byla obec rozdělena na dva okrsky (squadre): okrsek „původních“ a okrsek „nových“ osadníků (vicini). Obě skupiny se střídaly v obecní správě.[2]
Během druhé světové války byly po celém Švýcarsku zřízeny internační tábory pro uprchlíky. Tábor v Gordole proslul svými vězni, kteří byli převážně komunisté a podléhali přísným kontrolám. Mezi známé vězně patřili například Hans Teubner a Rudolf Singer. Dne 2. února 1944 byl tábor Gordola centrálním vedením pracovních táborů ve Švýcarsku zrušen a asi 51 osob bylo přerozděleno do různých táborů ve Švýcarsku. Rudolf Singer byl spolu s 41 internovanými převezen do pracovního tábora Bassecourt (v Bernském Jurovi).
Obyvatelstvo editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2020 | ||
| Počet obyvatel | 290 | 866 | 550 | 1419 | 3978 | 4355 | 4384 | 4410 | 4480 | 4530 | 4511 | 4650 | ||
Doprava editovat
Obcí prochází trať SBB s normálním rozchodem z Bellinzony, navazující na Gotthardskou dráhu. Regionální vlaky na lince Locarno–Bellinzona/Lugano obsluhují zastávku Gordola v pravidelných intervalech. Spojení s okolními obcemi zajišťují autobusové linky Ferrovie autolinee regionali ticinesi (FART).
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gordola na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d PAULI FALCONI, Daniela. Gordola [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-11-21 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gordola na Wikimedia Commons - (italsky) [1] – oficiální stránky
