Giuseppe de Morpurgo

Giuseppe de Morpurgo (4. února 1816 Terst28. února 1898 Terst[1]) byl rakouský bankéř a politik italské národnosti z Terstu, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Giuseppe de Morpurgo
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1873
Poslanec Terstského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Stranická příslušnost
Členstvíitalští liberálové

Narození4. února 1816
Terst
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. února 1898
Terst
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníElio von Morpurgo (sourozenec)
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Pocházel ze starobylého židovského rodu, který se již v 18. století významně podílel na ekonomickém životě v regionu Terstu.[2] Jeho bratrem byl lodní podnikatel Elio de Morpurgo. Giuseppe se po ukončení studií věnoval kupecké profesi a působil v bankovnictví.[1] Po smrti otce v roce 1830 se začal připravovat na převzetí správy rodinných firem, v čemž mu pomáhal strýc i starší bratr Elio. V roce 1833 se podílel s dalšími členy rodiny na založení rejdařské společnosti Österreichischer Lloyd.[2] Patřil mezi zakladatele banky Morpurgo & Parente a podílel se na založení terstské obchodní banky, jejímž prezidentem byl po dlouhou dobu. Po 48 let zasedal na postu v dozorčí radě Assicurazioni Generali a byl viceprezidentem burzovní společnosti. Byl činný i v charitativních spolcích. Zasloužil se o rozvoj terstské lodní dopravy.[1]

Během revolučního roku 1848 vystupoval jako stoupenec federativního uspořádání státu, odmítal ale slovanské nároky na Terst.[2] Roku 1861 byl zvolen na Terstský zemský sněm (ten zároveň fungoval jako obecní rada pro město Terst). Patřil k italské národně liberální straně.[1] Snažil se vystupovat v národnostních otázkách smířlivě. Coby místopředseda obecní rady a zemského sněmu v letech 1861–1870 podporoval výuku němčiny na italských školách a naopak. Prosazoval koncepci Terstu coby města, které je kulturně orientováno na Itálii, ale je loajální vůči monarchii.[2] Zemský sněm ho roku 1871 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). 18. dubna 1871 složil slib. Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady vyslán znovu roku 1871.[3] V Říšské radě patřil mezi první poslance, kteří v parlamentních projevech používali italštinu.[2]

V roce 1867 (podle jiného zdroje roku 1869[2]) byl povýšen do baronského stavu.[1] Roku 1875 získal Řád Františka Josefa, roku 1880 Řád italské koruny a roku 1881 Řád Isabely Katolické.[2]

Od počátku 90. let zažívala banka Morpurgo & Parente postupný úpadek, který vyvrcholil její likvidací roku 1894. Morpurgo zemřel v únoru 1898 po krátké nemoci.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Morpurgo, Giuseppe Frh. von (1816-1898), Bankier und Politiker, s. 379. (německy) 
  2. a b c d e f g h MORPURGO, Giuseppe [online]. treccani.it [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. (italsky) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.