Gigha

ostrov ve Skotsku
Mapa ostrova Gigha

Gigha (anglicky Isle of Gigha, ve skotské gaelštině Giogha) je ostrov západně od skotského poloostrova Kintyre. Je součástí hrabství Argyll a Bute. Jeho rozloha je cca 14 km2, v roce 2011 na něm žilo 163 lidí.[1] Největším sídlem na ostrově je vesnice Ardminish.

Základem ekonomiky je turismus, farmaření a rybolov. Jméno ostrova pravděpodobně pochází ze staronorského Guðey, „boží ostrov“ nebo „dobrý ostrov“.

Přírodní podmínkyEditovat

Ostrov je protáhlého tvaru, orientovaný severojižně. Kromě skalnatého terénu je na něm i úrodná půda. Nejvyšším vrcholem je 100 m vysoký Creag Bhàn.

Podnebí je deštivé a teplejší ve srovnání se skotskou pevninou. Nedaleko ostrova Gugha leží ostrovy Islay a Jura ve Vnitřních Hebridách.

 
Pohled z nejvyššího vrcholu ostrova Creag Bhàn

HistorieEditovat

Ostrov Gigha byl osídlen od prehistorických dob. Dokládají to menhiry, mohyly, zbytky opevnění. V raně historické éře byl součástí království Dál Riada, později jej ovládli Norové. Součástí vikingského Ostrovního království s centrem na nedalekém ostrově Islay. Ve 14. století přešel pod kontrolu Pánů z ostrovů, skotských šlechticů loajálních králi, kteří ovládali Hebridy a přilehlé pobřeží.

Bute je domovinou klanu MacNeill. V 16. století na ostrově probíhaly konflikty mezi klany MacDonald a MacLean. V době jakobitské rebelie zůstal Bute loajální vládě.

Největší populace dosáhl ostrov v první polovině 19. století – okolo 600 osob.

DopravaEditovat

Ostrov je dostupný trajektem.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isle of Gigha na anglické Wikipedii.

  1. Scotland’s census - sčítání lidu 2011 Dostupné online
  2. Caledonian MacBrayne Dostupné online