George Howard, 7. hrabě z Carlisle

britský státník

George William Frederick Howard, 7. hrabě z Carlisle (George William Howard, 7th Earl of Carlisle, 7th Viscount Morpeth, 7th Baron Dacre of Gillesland) (18. dubna 1802, Londýn, Anglie5. prosince 1864, Castle Howard, Anglie) byl britský státník ze starobylého rodu Howardů. Vynikl jako parlamentní řečník Liberální strany, uplatnil se také jako spisovatel a ve správě univerzity v Aberdeenu. Jako dědic rodových titulů byl od roku 1848 členem Sněmovny lordů, několikrát byl členem vlády, dvakrát zastával funkci irského místokrále.

George Howard, 7. hrabě z Carlisle
Místokrál v Irsku
Ve funkci:
13. března 1855 – 12. března 1858
PředchůdceEdward Eliot, 3. hrabě ze St Germans
NástupceArchibald Montgomerie, 13. hrabě z Eglintonu
Ve funkci:
13. července 1859 – 8. listopadu 1864
PředchůdceArchibald Montgomerie, 13. hrabě z Eglintonu
NástupceJohn Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální strana

Narození18. dubna 1802
Berkeley Square
Úmrtí5. prosince 1864 (ve věku 62 let)
Zámek Howard
Místo pohřbeníThe Mausoleum And Bastion Wall With Gates And Railings
RodičeGeorge Howard, 6. hrabě z Carlisle a Georgiana Howard
PříbuzníCaroline Howard, Georgiana Agar-Ellis, Baroness Dover, Frederick Howard, Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu, William George Howard, Edward Howard, 1st Baron Lanerton, Blanche Howard, Charles Howard, Lady Elizabeth Howardová, Henry Howard a Lady Mary Howard (sourozenci)
Alma materChrist Church
Etonská kolej
Profesepolitik, básník, spisovatel a aristokrat
OceněníPodvazkový řád
člen Královské společnosti
CommonsGeorge Howard, 7th Earl of Carlisle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

editovat

Byl nejstarším synem 6. hraběte z Carlisle. Po středoškolském vzdělání v Etonu vynikl za studií v Oxfordu, poté cestoval po Evropě (1823–1824), v letech 1826–1841 a 1846–1848 byl členem Dolní sněmovny, v politice patřil k whigům. V roce 1826 doprovázel svého strýce vévodu z Devonshire do Ruska na korunovaci cara Mikuláše I. V letech 1835–1841 byl státním sekretářem pro Irsko, od roku 1835 byl zároveň členem britské a irské Tajné rady. Od roku 1847 byl lordem-místodržitelem ve východním Yorku. V roce 1848 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby vystupoval pod jménem vikomt Morpeth). Mezitím vstoupil do vlády jako vrchní komisař státních lesů, zároveň byl předsedou vládní komise pro urbanistický rozvoj Londýna (1846–1849), v letech 1848-1849 zastával i post prezidenta úřadu pro zdravotnictví. V letech 1850–1852 byl lordem kancléřem vévodství lancasterského. V Palmerstonových vládách zastával dvakrát funkci místokrále v Irsku (1855–1858 a 1859–1864). V roce 1855 získal Podvazkový řád.

Byl svobodný a zemřel bez potomstva, rodové tituly zdědil jeho mladší bratr William George Howard (1808-1889), absolvent oxfordské univerzity a duchovní.

Reference

editovat


Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, díl 5.; Praha, 1892 (reprint 1997) s. 163–164 ISBN 80-7203-133-3

Externí odkazy

editovat