Otevřít hlavní menu

Gennaro Manna

italský hudební skladatel a pedagog

Gennaro Manna (12. prosince 1715 Neapol28. prosince 1779 tamtéž ) byl italský hudební skladatel a pedagog.

Gennaro Manna
Gennaro Manna.jpg
Základní informace
Narození 12. prosince 1715
Neapol
Původ italský
Úmrtí 28. prosince 1779
Neapol
Žánry klasická hudba
Povolání italský hudební skladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Byl synem Josefa a Catherine Maria Manna Feo (sestry skladatele Francesca Fea). Studoval na neapolské konzervatoři Conservatorio di Sant'Onofrio a Porta Capuana, kde byl strýc Francesco Feo jeho prvním učitelem.

Jako operní skladatel debutoval 21. ledna 1742 v Teatro Argentina v Římě s operou Tito Manlio. Díky úspěchu tohoto dramatu dostal novou zakázku od divadla Teatro San Giovanni Grisostomo v Benátkách. Zkomponoval pro něj operu Siroe re di Persia, která byla uvedena při karnevalu následujícího roku.

V roce 1744 byl jmenován kapelníkem Senato di Neapol, kde vystřídal Domenica Sarru. V lednu 1745 byla uvedena poprvé jeho opera v neapolském divadle Teatro San Carlo. Byla to opera seria Achille in Sciro na libreto Pietra Metastasia a obecenstvem byla dobře přijata. Po smrti Francesca Durante se stal prvním maestrem konzervatoře Conservatorio di Santa Maria di Loreto.

V lednu 1761 vystřídal svého strýce Fea na místě kapelníka v kostele Chiesa della Santissima Annunziata a 9. května téhož roku získal stejné místo i v neapolské katedrále (Basilica cattedrale metropolitana di Santa Maria Assunta). Prakticky zcela přestal komponovat pro divadlo a cele se věnoval chrámové hudbě.

Jeho bratr Giacinto Manna působil jako cembalista a bratranec Christopher Manna byl rovněž hudebním skladatelem.

DíloEditovat

Scénická dílaEditovat

  • Tito Manlio (opera seria, libreto Gaetano Roccaforte, 1742, Řím)
  • Siroe re di Persia (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1743, Benátky)
  • Festa teatrale per la nascita dell'Infante (serenata, ve spolupráci s Nicolou Bonifaciem Logroscinem, 1743, Neapol)
  • Artaserse (opera seria, úprava opery Leonarda Vinciho, libreto Pietro Metastasio, 1743, Neapol)
  • Achille in Sciro (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1745)
  • L'Impero dell'universo con Give (libreto Ranieri de' Calzabigi, 1745, Neapol)
  • LVeneziaucio Vero ossia Il Vologeso (opera seria, libreto Apostolo Zeno, 1745, Neapol)
  • Arsace (opera seria, 1746, Neapol)
  • La clemenza di Tito (opera seria, 1747, Messina)
  • Adriano placata (opera seria, 1748, Ferrara)
  • Lucio Papirio dittatore (opera pastorale, libreto Apostolo Zeno, 1748, Řím)
  • Il Lucio Papirio (opera seria, 1749, Palermo)
  • Eumene (opera seria, libreto Apostolo Zeno, 1750, Turín)
  • Didone abbandonata (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1751, Benátky)
  • Demofoonte (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1754, Turín)
  • Enea in Cuma (serenata, 1760, Neapol)
  • Temistocle (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, karneval 1761 Piacenza, Teatro Ducale)
  • Il Sacrificio di Melchisedec (libreto M. Tarzia, 1776, Neapol)

Chrámová hudbaEditovat

OratoriaEditovat

  • Gios re di Giuda (1747, Neapol)
  • Sepultra Sarae sive Pietas in mortuos (1748)
  • Davide (Palermo, 1751)
  • Rubri maris trajectus (Monte Reale, 1761)
  • Debora (1769)
  • Esther (1770)
  • Il Seraficio Alverna (Neapol)
  • Israelis liberato sive Esther (Monte Reale)

Další chrámové skladbyEditovat

  • 12 mší
  • 7 Gloria
  • Domine ad adiuvantum a 5 voci
  • 2 Credo
  • 2 Magnificat
  • 3 Te Deum
  • 14 Lemantazioni
  • Christus
  • 2 Lezioni per la notte del Santissimo Natale
  • 3 Jube Domine benedicere a una voce
  • 3 Benedictus Dominus
  • Confitebor a una voce
  • 12 Dixit
  • 2 Laudate pueri a una voce
  • Gloria patri a una voce
  • 2 Veni sponsa
  • Lauda Sion a 5 voci
  • Pange lingua
  • 4 Inni
  • Tantum ergo a una voce
  • Cori di anime penanti a 5 voci
  • 35 mottetti con coro
  • 14 mottetti e arie per una voce
  • Passio secundum Joannem
  • Altri lavori sacri minori

Externí odkazyEditovat