Otevřít hlavní menu

Fytoremediace je termín shrnující metody využívající zelené rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí. Jsou metodou využití živých rostlin přímo na místě znečištění. Název fytoremediace pochází z řeckého slova phyto = rostlina a latinského remedium = čistit. Vybrané druhy rostlin se využívají k extrakci toxických kovů, včetně radioaktivních izotopů, i k odstranění některých organických látek. Prostředím, z něhož jsou znečišťující látky odstraňovány jsou půda, sedimenty, kaly a voda. Mezi znečišťující látky, které jsou takto odstraňovány patří například těžké kovy, radionuklidy, explosiva, barviva, pesticidy nebo i léčiva. Úspěšnost ovlivňuje zejména rozpustnost znečišťující látky, typ média a doba uplynulá od kontaminace. Je předpoklad, že úspěšnost remediace by bylo možné značně zvýšit pomocí genetických manipulací u vhodných rostlin.

VyužitíEditovat

Důvodů pro rozvíjení této technologie je několik. Především lze dosáhnout snížení nákladů při dekontaminačních procesech. Fytoremediace předpokládá využití známých agrotechnických postupů běžně používaných při zemědělském hospodaření. Z toho vyplývá, že finanční vstupy jsou obecně nízké a náklady na průběh remediace minimální.

Metody fytoremediaceEditovat

Fytoremediace lze podle metodického postupu závislého na charakteru znečištěného prostředí, kontaminantu a jeho koncentraci rozdělit na fytodekontaminační a fytostabilizační technologie. Látky mohou být odstraněny sklizením biomasy nebo rostlinou degradovány na méně nebezpečné nebo zcela neškodné formy znečištění, nebo přeměněny na méně vstřebatelné formy.

VýhodyEditovat

Výhodou fytoremediace je šetrný přístup k prostředí, neboť se vyhýbá odstranění půdy a použití těžké techniky. Z tohoto pohledu je fytoremediace příznivě přijímána veřejným míněním. Fytoremediace je považována za velmi levný způsob odstranění znečištění a je estetická v krajině.

NevýhodyEditovat

Úspěšnost výsledku ovlivňuje především velká řada biotických i abiotických faktorů. Nevýhodou je u některých metod uvolňování nebezpečných látek v toxické plynné formě do prostředí. Další nevýhodou je značná časová náročnost, což souvisí s i dalšími nevýhodami metody, jako je pomalý růst, malá velikost, málo informací o používaných rostlinách. V některých případech znečištění proniká do hloubek, kam již orgány rostlin nepronikají. K akumulaci znečišťujících látek dochází především v kořenech. S ohledem na charakter média je značné riziko vstupování znečišťujících substancí do potravního řetězce.

LiteraturaEditovat