Frigide Barjot
Frigide Barjot (snadno zaměnitelná s Brigitte Bardotovou, také známá pod jménem Virgine Merle, * 25. září 1962 Boulogne-Billancourt, Francie) je francouzská humoristka, fejetonistka a politická aktivistka. Ve Francii se stala veřejně známou zejména pro svou kampaň proti přijetí zákona o stejnopohlavním manželství, který měl mimo jiné umožnit homosexuálním párům také společné osvojení dětí.
| Frigide Barjot | |
|---|---|
 Frigide Barjot (28. dubna 2014) | |
| Rodné jméno | Virginie Merle |
| Narození | 25. září 1962 (61 let) Boulogne-Billancourt |
| Alma mater | Pařížský institut politických věd Univerzita Jeana Moulina Lyon III |
| Povolání | humoristka a aktivistka |
| Choť | Basile de Koch (od 1994) |
| Příbuzní | Karl Zéro (manželův bratr) Éric Tellenne (manželův bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatJejím otcem je učitel hudby a vlastník kliniky v Lyonu Jacques Merle. Studovala práva na Univerzitě Jeana Moulina Lyon 3 a na Pařížském institutu politických věd. Ještě před tím, než začala pracovat na postu úřednice, vstoupila do gaullistické politické strany Rassemblement pour la République (RPR).[1][2][3] Provdala se za Bruna Tellenne neboli Basila de Koch, bratra Karla Zera, politicky orientovaného spisovatele, blízkého Charlesi Pasquaovi. Společně založili organizaci s názvem Jalons, která se specializuje na tvorbu zábavy pro širokou veřejnost. V r. 2013 stála za organizací několika protestů v Paříži proti přijetí zákona o manželství osob stejného pohlaví, čímž si vysloužila status nejvýraznější obhájkyně tradiční rodiny.[4] Působí jako mluvčí tzv. Demonstrace za všechny.(francouzsky La Manif pour tous)
Hudba a film
editovat- Členka zaniklé kapely Georga Pompidou
- 2006, Make love to me with two fingers, imitace Brigitte Bardotové.
- Fabien Onteniente : 3 zéros (2002) a People (2004).
Bibliografie
editovat- J'élève mon mari, Éditions Jean-Claude Lattès, 2001, ISBN 2-7096-2234-3
- J'éduque mes parents (avec Basile de Koch), Éditions Jean-Claude Lattès, 2004
- Manuel de survie de la femme moderne
- Le manifeste foutiste : traité de sagesse à l'usage des petits et des glands (avec Basile de Koch), Éditions Jean-Claude Lattès, 2000 ISBN 2-7096-2125-8
- Confessions d'une catho branchée, Éditions Plon, 2011 ISBN 978-2-259-21307-3
- Touche pas à mon sexe, contre le « mariage » gay, Éditions Mordicus (fondée par Robert Ménard), 2013, ISBN 978-2-918414-59-9
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Frigide Barjot na anglické Wikipedii.
- ↑ France debates gay marriage, Nytimes.com
- ↑ France's gay marriage fight, BBC.co.uk
- ↑ Mass Rally in Paris: France Agonizes Over Plan to Allow Gay Marriage, Spiegel.de
- ↑ Gay attack victim in France becomes cause celebre, as Senate debates same-sex marriage law, Washingtonpost.com Archivováno 19. 4. 2013 na Wayback Machine.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frigide Barjot na Wikimedia Commons - (francouzsky) http://frigidebarjot.com
