Freony je komerční označení pro skupinu halogenderivátů uhlovodíků (podmnožinu chlor-fluorovaných uhlovodíků), které obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden musí být fluor.

Vlastnosti a využití

editovat

Běžně využívané freony jsou plyny nebo kapaliny s nízkým bodem varu. Jsou bezbarvé, bez zápachu, nehořlavé a při vdechování nejsou toxické. Jsou to výborné izolanty a rozpouštědla.[zdroj?]

Dříve se freony ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích. V dnešní době se od jejich používání upouští pro negativní vliv na ozónovou vrstvu zemské atmosféry.

Škodlivost

editovat
 
Rekordní oslabení ozonové vrstvy, Antarktida, září 2000

V životním prostředí

editovat

Freony uvolňují v ozonové vrstvě chlor, který ničí ozonovou vrstvu.

Důsledkem je úbytek ozonové vrstvy a zvýšené pronikání UV záření na povrch Země, kvůli čemuž vznikají nemoci, jako je třeba zánět spojivek, rakovina kůže a poškození očí.

Freony se taktéž řadí mezi skleníkové plyny.

Přímé dopady na zdraví člověka

editovat

Freony nejsou zvlášť toxické, některé mohou při vdechnutí nebo potřísnění dráždit dýchací cesty, oči a kůži. Vysoké koncentrace mohou ovlivnit centrální nervovou soustavu a činnost srdce, v extrémních případech hrozí až smrt. Některé jsou podezřelé mutageny.[1]

Působení freonů na ozonovou vrstvu

editovat

Jako příklad může sloužit freon 11.

Ten se při ozáření rozpadne na dva radikály:  

Chlorový radikál následně reagují s ozonem, kde však vzniká další radikál  

Vzniklý radikál je stále reaktivní a reaguje znova s ozonem za vzniku původního radikálu  

Tento cyklus probíhá než chlorový radikál zrekombinuje. Mezitím může zkatalyzovat až 100 000 molekul O3.

Mezinárodní regulace

editovat

Pod patronátem programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) byla v roce 1985 podepsána Vídeňská úmluva, zavazující signatářské země omezit únik freonů do atmosféry. V roce 1987 byl podepsán prováděcí dokument známý jako Montrealský protokol. V letech 1990 a 1992 byly přijaty dva zpřísňující dodatky (tzv. Londýnský a Kodaňský z roku 1992).

Nejvýznamnější zástupci skupiny

editovat
  • Freon 11: trichlorfluormethan; CFC-11; R-11
  • Freon 12: dichlordifluormethan; CFC-12; R-12
  • Freon 13: chlortrifluormethan; R-13; CFC-13
  • Freon 112: 1,1,2,2-tetrachlor-1,2-difluorethan; R-112; CFC-112
  • Freon 112a: 1,1,1,2-tetrachlor-2,2-difluorethan; R-122a; CFC-112a
  • Freon 113: 1,1,2-trichlor-1,2,2-trifluorethan; CFC-113
  • Freon 113a: 1,1,1-trichlor-2,2,2-trifluorethan; CFC-113a;
  • Freon 114: 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan; CFC-114
  • Freon 114a: 1,1-dichlor-1,2,2,2-tetrafluorethan; CFC-114a
  • Freon 115: chlorpentafluorethan; CFC-115; R-115

Reference

editovat
  1. Chlorofluorouhlovodíky (CFC). www.irz.cz [online]. [cit. 2009-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-07. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat