Franz Hagenhofer

rakouský politik

Franz Hagenhofer (29. září 1855 Safenhof u Kaindorfu5. dubna 1922 Safenhof u Kaindorfu[1][2]) byl rakouský křesťansko sociální politik, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady.

Franz Hagenhofer
Franz Hagenhofer, busta v Kirchberg am Walde
Franz Hagenhofer, busta v Kirchberg am Walde

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1889 – 1918

Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919

Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1886 – 1920
Stranická příslušnost
Členství Liechtensteinův klub
Křesťansko sociální str.

Narození 29. září 1855
Safenhof u Kaindorfu
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. dubna 1922 (ve věku 66 let)
Safenhof u Kaindorfu
RakouskoRakousko Rakousko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Vychodil národní školu a roku 1884 převzal rodinné hospodářství a působil jako rolník. Angažoval se veřejně a politicky, zastupoval konzervativní zemědělské kuruhy. Později byl aktivní v Křesťansko sociální straně Rakouska. Působil jako člen obecní rady a po osmnáct let coby starosta obce Kopfing bei Kaindorf. V roce 1882 usedl do okresního zastupitelstva v Hartbergu. Byl předsedou katolicko-konzervativního rolnického spolku pro střední a horní Štýrsko a prezidentem rolnické spořitelny, která měla značný vliv. Od roku 1886 byl poslancem Štýrského zemského sněmu a od roku 1909 i členem zemského výboru. Na sněmu prosadil několik významných agrárních zákonů. V roce 1908 vedl skupinu dvou set protestujících konzervativních rolníků (takzvaný Bauernsturm) k univerzitě v Štýrském Hradci, kde demonstrovali proti potlačování katolických studentů ze strany liberálních studentských spolků.[1][2]

V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1889 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Hartberg, Weiz atd. Do sněmovny nastoupil 7. února 1890 místo Aloyse von Liechtensteina.[3] V roce 1890 se uváděl jako člen parlamentního katolického Liechtensteinova klubu.[4] Mandát za týž obvod obhájil i v řádných volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl rovněž ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Štýrsko 23. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911, kdy usedl do klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] K roku 1911 se profesně uvádí jako rolník a člen zemského výboru.[5]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[1] V poválečném Rakousku se nadále angažoval v zemské samosprávě ve Štýrsku. Byl jmenován zemským radou. Na funkci rezignoval roku 1920 ze zdravotních důvodů.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Franz Hagenhofer [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-24]. [httphttp://www.parlament.gv.at/WWER/PAD_00476/index.shtml Dostupné online]. (německy) 
  2. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hagenhofer, Franz (1855-1922), Landesrat und Bauer, s. 144. (německy) 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=164