Otevřít hlavní menu

František Pospíšil (etnograf)

český etnograf
(přesměrováno z František Pospíšil (muzejník))

František Pospíšil (5. června 1885 Skaštice u Kroměříže24. dubna 1958 Bolešov u Ilavy, Slovensko) byl českýmoravský etnograf a muzejník.

František Pospíšil
Narození 5. června 1885
Skaštice
Úmrtí 24. dubna 1958 (ve věku 72 let)
Bolešov
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zaměstnavatel Moravské zemské muzeum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

MládíEditovat

Narodil se 5. června 1885 ve Skašticích manželům Ignáci a Antonii Pospíšilovým. František nejdříve ve Skašticích navštěvoval obecnou školu a později kroměřížské gymnázium, které ukončil 21. července 1904 maturitou. Po maturitě v témže roce začal navštěvovat Bohosloveckou fakultu vídeňské univerzity obor teologii, kde ale pobyl pouze rok, a tak studium nedokončil. Hned na to ale nastoupil na filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze na obor češtinu a němčinu. Zde studium ukončil státní zkouškou z němčiny v roce 1912 (z češtiny ji měl už o 4 roky dříve) a o pět let později byl promován na doktora filosofie.

ZaměstnáníEditovat

Od září 1910 začal vyučovat na hospodářské škole v Přerově, pak v roce 1915 nastoupil na vojenskou službu u 13. střeleckého pluku v Olomouci, posléze byl převelen jako rentgenolog a radiolog do záložní nemocnice na Novém městě v Olomouci. V roce 1917 se ještě na 3 roky vrátil do školy. Poté byl ale přeložen zemským výborem do Moravského zemského muzea, kde zůstal od roku 1923 trvale. Zde se ujal funkce kurátora etnografického oddělení, díky které mohl podniknout své studijní cesty do zahraničí.

Fotografická činnostEditovat

První fotografické pokusy udělal ještě před první světovou válkou. Po konzultacích a povzbuzení, kterého se mu dostalo od Josefa Klvani, se věnoval fotografické dokumentaci velmi intenzivně. Fotografoval etnické menšiny (německé enklávy na vyškovsku, jihlavsku a znojemsku, moravské Charváty) poutě (svatý Antonínek u Blatnice), dětské hry, folklórní slavnosti a mečové tance. Ty dokumentoval rovněž filmovým záznamem a to nejen na území Československa, ale též v Baskicku (San Sebastian), Chorvatsku (ostrov Korčula), v Anglii a v Rusku.[1]

Pospíšilovy fotografie mají ale dva negativní aspekty. Pořídil veliké množství fotografií, jejichž technická i uměleská kvalita je ale často problematická. Druhou těžkostí je fakt, že Pospíšil své fotografie nedostatečně popisoval, takže u nich neznáme datum a místo pořízení, což značně snižuje jeich dokumentární hodnotu.[1]

Ve třicátých letech spolupracoval s fotografem Antonínem Blažkem.[1] Jeho národopisné fotogrgafie jsou uloženy ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

SvatbaEditovat

V roce 1920 si František Pospíšil vzal za ženu Marii Červinkovou (1899-1982), známější pod přezdívkou Šári, v Kapli sv. Antonína Paduánského na Blatnické hoře.

Přínos Františka PospíšilaEditovat

František Pospíšil se stal v etnografii a muzejnictví velice významným díky využívání moderní záznamové techniky při své badatelské a výzkumné činnosti. Pořizoval zvukové záznamy na fonograf, natáčel na kameru, ale i fotografoval a k daným fotografiím dělal podrobné popisky. Mezi jeho nejdůležitější výzkumy patří studium Moravských Charvátů na Mikulovsku - zvukové zaznamenávání jejich písní a řeči. Výzkum mečových tanců - dokumentoval je prostřednictvím fotografií a filmových záznamů, a tím o nich zachoval povědomí dalším generacím. Studium jihozápadních indiánských kmenů se zachovalou původní kulturou - jednalo se o tzv. Pueblany (indiáni Hopi, Zuni, Tewa), Navahy a Apače.

VyznamenáníEditovat

Byl mu udělen jugoslávský řád sv. Sávy IV. třídy (důstojník) za výzkumnou činnost balkánských zbrojných tanců.

DíloEditovat

  • Mečový (zbrojný) tanec na slovanskě půdě. Národopisný věstnik českoslovanský 6, 1911, s. 25–55.
  • Josef Klvaňa (22. 1. 1857–13. 8. 1919). Životopisný náčrt se zřetelem k práci narodopisné. Časopis Moravského muzea zemského (dále ČMMZ), 17–19, 1920–1921, s. 640–673.
  • Ilustrované poznámky k Moravskému národopisu. Moravské kroje. Zvl. otisk z časopisu "Salon" 3, 1922. Vlastním nákladem. Brno 1922.
  • Madlenka Wanklová (20. 7.–14. 3. 1922). Životopisný náčrt se zřetelem k práci národopisné. ČMMZ, 20–21, 1922–1923, s. 257–278.
  • Zemské selské muzeum. Zvl. otisk z časopisu "Moravský hospodář", 23, 1921, C. 4.
  • Almanach Hanáckého roku v Přerově. Sestavil dr. Fr. Pospíšil. Přerov 1923.
  • Taniec zbójnicki na Podhalu (w Zakopanem) ijego miejsce miedzy oreznymi tancami u Slowian ogólnie i miedzy Baskami w Pyrenejach. II. zjazd slowianskich geografów i etnografów w Polsce 1927.
  • Etnografické oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Stav sbirek 1924–1927. Brno 1928.
  • Rusalskija grobišča na Moravě? Zvl. otisk z časopisu Vlasteneckěho spolku muzejniho v Olomouci, 1, 29, 1928, s. 3–8.
  • Horácko a tzv. národopis. Zvl. otisk z časopisu "Od Horácka k Podyjí", 1–2, 7, 1929–1930. Znojmo.
  • Etnologicke materiálie z jihozápadu USA. (Anthropo/geografické hodnocení studijní cesty k SW/lndiánům). Brno 1933.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c BERÁNKOVÁ, Helena. Etnografická fotografie na Moravě na přelomu 19. a 20. století (kapitoly z historie fotoarchivu Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně). In: Jižní Morava : vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001. ISSN 0449-0436. Svazek 40. S. 205-219.

LiteraturaEditovat

  • MALOŇ, Lubor. František Pospíšil (1885 - 1958): Od Hanáků k indiánům Hopi. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2008. 
  • Hanák na Pacifiku: Zapomenutá osobnost Františka Pospíšila. Brno: Moravské zemské muzeum, 2008. 
  • AXMAN, Emil. Zachycování lidové písně fonografem. Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. 1911, roč. 7, čís. 24, s. 672-674. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat