Wikipedie

František Kubiš

vězeň nacismu, nar. 1887-09-25

František Kubiš (25. září 1887 Horní Radslavice číslo popisné 14 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen)[2][3] byl otcem parašutisty rotmistra Jana Kubiše.[4] Za účast syna na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl spolu s dalšími členy rozvětvené rodiny[5][6] popraven v koncentračním táboře Mauthausen.[1]

František Kubiš
Narození25. září 1887
Horní Radslavice číslo popisné 14;[p. 1]
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Bydliště
Vzdělánívyučený obuvník
Povoláníobuvník (švec) v Dolních Vilémovicích[1]
Zaměstnavatelsamostatně podnikající živnostník
Domovské městoDolní Vilémovice; Třebíč
Nábož. vyznánířímsko-katolické
Choť
  • 1. manželka: Kristina Mitisková (1891–1919);
  • 2. manželka: Marie Dusíková (rozená Čechová; 1885–1970)
Děti
Rodiče
  • Josef Kubiš (1850–1915);
  • Františka Toufarová, rozená Budínová (1852–1924)
Příbuzní
  • sestra: Aloisie Lišková (1881–1942);
  • sestra: Františka Kubišová (1883–1888)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Rodinný původ, povolání editovat

František Kubiš se narodil 25. září 1887 v Horních Radslavicích[p. 1] nedaleko Třebíče.[4] Otec Františka Kubiše byl domkař Josef Kubiš (1850–1915)[p. 2] podruh a nádeník v Horních Radslavicích.[9] Matka Františka Kubiše se jmenovala Františka Toufarová, rozená Budínová (1852–1924)[p. 3] a se svým budoucím manželem Josefem Kubišem byla oddána 6. října 1879 v Uhřínově.[10] František Kubiš nebyl jedináčkem, ale měl ještě dvě starší sestry: Aloisii (1881–1942)[11] a Františku (1883–1888), která zemřela v dětském věku pěti let na zánět plic krátce poté, co se František narodil.[12]

Po dokončení školní docházky se František Kubiš vyučil obuvníkem a to nejspíše v Třebíči, kde toto ševcovské řemeslo mělo tradici a kde na konci 19. století vznikla dokonce odborná škola určená pro obuvnické učně.[p. 4]

První manželství editovat

 
František Kubiš se svojí první manželkou Kristinou Mitiskovou krátce po svatbě kolem roku 1910

František Kubiš byl povoláním obuvník (švec) v Dolních Vilémovicích, který svoje výrobky dodával většinou do Třebíče.[4] Byl římskokatolického vyznání.[13] Stejné obuvnické řemeslo jako František provozoval i František Mitiska – strýc budoucí Františkovy manželky Kristiny Mitiskové. Kristina Mitisková se narodila 27. ledna 1891 v Dolních Vilémovicích v čísle popisném 79; jejím otcem byl Jan Mitiska (* 19. listopadu 1859 Ptáčov 1 – ????) a její matkou Františka Mitisková, rozená Čechová (* 24. října 1860 Dolní Vilémovice 6 – ????).

Dne 14. listopadu 1910[3] se ve Valeči oženil v kostele Povýšení svatého Kříže František Kubiš s Kristinou Mitiskovou (1891–1919).[14][15] Mladí novomanželé se sestěhovali do Kristinina rodného domu v Dolních Vilémovicích č.p. 79 někdy koncem roku 1911 nejpozději na jaře 1912. Manželství Františka a Kristiny trvalo sice jen 9 let, ale vzešlo z něj celkem 6 potomků.[14]

  • Nejprve přišel na svět v roce 1911 prvorozený syn Josef Kubiš (1911–1912), který ale ve věku jednoho roku zemřel na plicní katar.[14][3][p. 5]
  • O rok později spatřil světlo světa v pořadí třetí syn a sice Jan Kubiš (1913–1942).[14][17] Toho místní farář Alois Kežlínek do místní matriky zapsal jako Jana Křtitele Kubiše.
  • Série synů byla přerušena v roce 1915 příchodem dcery Františky Kubišové, provdané Pravcové (1915–1942)[18][p. 7]
  • Posledním potomkem, který se manželům Františku a Kristině narodil byla 2. září 1919 dcera Marie Kubišová.[20] Novorozená Marie se narodila již v době, kdy se její otec František ve zdraví vrátil z fronty z první světové války. Krátce po tomto posledním porodu ale matka novorozeného děťátka zemřela (Kristina skonala na horečku omladnic 10. září 1919 v třebíčské nemocnici)[3] a novorozeně, které tak náhle nemělo[16] patřičné mateřské ošetření a živení se stalo „neduživým“ až posléze 24. září 1919 zemřelo.[4][14][20]

Z celkového počtu šesti společných dětí z tohoto prvního manželství se dospělosti nakonec dožily jen čtyři potomci: Rudolf Kubiš (*1912),[16] Jan Křtitel Kubiš (*1913),[17] Františka Kubišová (*1915)[18] a Jaroslav Kubiš (*1916).[19][21]

Poslední dvě ratolesti (Františka a Jaroslav) se narodily v období první světové války, která do dolních Vilémovic přinesla materiální nedostatek, nemoci a nucené odchody mužů na frontu. Branná povinnost se nevyhnula ani Františku Kubišovi. Během doby, kdy byl František Kubiš na frontě, pomáhala Kristině s péčí o malé děti Kristinina matka Františka Mitisková, rozená Čechová (1860–????).

Druhé manželství editovat

Čerstvý vdovec František Kubiš (stár 32 let) se koncem roku 1919 musel vedle své ševcovské živnosti postarat i o čtveřici malých dětí ze svého prvního manželství s Kristinou Kubišovou rozenou Mitiskovou: sedmiletého Rudolfa, šestiletého Jana, čtyřletou Františku a tříletého Jaroslava.[13]

Krátce po smrti Kristiny se dne 5. ledna 1920 ve Valeči stala Františkovou druhou manželkou jen o dva roky starší ovdovělá Marie Dusíková (rozená Čechová; 1885–1970).[22][4] (Marie Dusíková žila v Dolních Vilémovicích v domku č.p. 71; ovdověla v listopadu 1913 poté, co zemřel na tuberkulózu její manžel Václav Dusík.)[3] Spolu se sňatkem tak do druhého Františkova manželství přibyla nejen nová hospodyně, ale spolu s ní František Kubiš vyženil i pětici děti (syny: Rudolfa, Václava a Antonína; dcery: Františku a Josefu)[4][14] z jejího předchozího manželství s Václavem Dusíkem.[13][p. 8]

František Kubiš po svatbě zanechal svoje a Kristininy potomky v Dolních Vilémovicích v domě č.p. 79, kde o ně pečovala šedesátiletá Kristinina matka Františka Mitisková (* 24. října 1860 Dolní Vilémovice 6 – ????) a přestěhoval se ke své druhé manželce Marii do domu č.p. 71. I tak bylo soužití členů takto početné rodiny žijící jednom domě v Dolních Vilémovicích číslo popisné 71 složité, dům jim postupně skýtal stále méně soukromí a úbytek životního prostoru vedl k častým hádkám.[14]

Po sňatku otce s Marií Dusíkovou si nakonec sedmiletého Jana Kubiše vzali k sobě na podzim 1919 sourozenci jeho zemřelé biologické matky Kristiny (Josef Mitiska a jeho sestra Bernarda Mitisková z Ptáčova) u nichž Jan Kubiš žil až do svých 14 let věku.[4][14][3]

Nově sezdaný pár pokračoval v rozšiřování rodu Kubišů. Ani ne rok po svatbě se narodila 12. listopadu 1920 Marie Kubišová (1920–1942),[23] a po ní následovala 27. března 1924 Vlasta Kubišová (1924–1942),[24] s odstupem jednoho a půl roku pak 11. listopadu 1925 Jitka Kubišová (1925–1942)[25] a 16. března 1928 po sérii tří dcer spatřil světlo světa syn František Kubiš (1928–1990).[26][14][4][27]

Nemanželští synové editovat

František Kubiš tak na samém konci roku 1925 byl biologickým otcem čtyř dětí z prvního a čtyř dětí ze svého druhého manželství. Dne 21. února 1922 se narodil jeho první nemanželský syn Josef. Jeho matkou byla Františka Dusíková (ve druhém Františkově manželství vyženěné dítě Marie a Václava Dusíkových).[14][4] V poručnickém spisu Okresního soudu v Třebíči se k otcovství přiznal pan otec František Kubiš. Za svůj čin byl potrestán vězením, neboť matka v době početí nebyla ještě plnoletá.[4]

V roce 1941 přivedl František Kubiš na svět svého druhého nemanželského syna. Byl jím Jiří, jehož matkou byla Josefa (ve druhém Františkově manželství vyženěné dítě Marie a Václava Dusíkových). I zde František Kubiš otcovství přiznal, ale vězněn kvůli tomu tentokrát nebyl.

Protektorát editovat

Gestapo ani jiné německé vyšetřovací orgány (např. kriminální policie nebo Sicherheitsdienst) nikdy nedokázaly, že František Kubiš byl zapojen jakýmkoliv způsobem do protiněmeckých ilegálních aktivit.[13] Stejně jako mnohým dalším se i jemu stala osudnou zrada Karla Čurdy (16. června 1942), po které následovala vlna zatýkání.

Bylo to 16. června 1942 odpoledne, když jsem se vrátil ze školy. Něco jsem snědl a vyhnal husy ze dvorku na cestu s tím, že je poženu dále na pastvu. Sotva jsem vyšel před vrátka, uviděl jsem, jak do naší ulice vjíždějí dvě auta. Gestapáci vyskákali z aut s napřaženými zbraněmi a vběhli do domu. Vrátil jsem se zpět. Otce vytáhli z jeho malé dílny na dvůr a začali sepisovat všechny členy rodiny. U každého musel říci, kde je, kde pracuje a bydlí. To proto, že někteří bratři byli ženatí a sestry vdané.

František Kubiš (1928–1990), O prvních okamžicích zatýkání v Dolních Vilémovicích, [28]

Po svém zatčení gestapem odpoledne 16. června 1942[p. 9] v Dolních Vilémovicích byl nucen, společně se svými syny Rudolfem Kubišem (1912–1942), Jaroslavem Kubišem (1916–1942) a Františkem Kubišem (1928–1990), identifikovat po dokonaném boji v kostele svatých Cyrila s Metoděje (v budově německého soudního lékařství) uříznutou hlavu svého syna Jana Kubiše.[13] Dne 29. září 1942 byl František Kubiš v nepřítomnosti stanným soudem v Praze odsouzen k trestu smrti.[13] Z policejní vazby na Karlově náměstí v Praze byl deportován do Malé pevnosti v Terezíně.[13] Dne 23. října 1942 byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen a o den později (24. října 1942) jej zde zavraždili v 13.38 střelou z malorážní pistole do týla společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce.[13] Bylo mu 55 let.[2][8][7]

František Kubiš (* 1928) editovat

Německé soudy se v případě odsuzování mladistvých osob, které v době činu nebo odsouzení nedovršily 18 let měly řídit německým zákonem o soudnictví nad mládeží ze 16. února 1923, jehož § 9 jasně definoval nemožnost takovému mladistvému uložit trest smrti ani trest doživotní káznice.[25] Tento paragraf zjevně zafungoval v případě nejmladšího Františkova syna Františka Kubiše (1928–1990), jemuž bylo v roce 1942 pouhých 14 let. František byl nejprve vězněn spolu s ostatními dětmi zatčených či popravených odbojářů v internačním táboře v Praze na Jenerálce, pak ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí, kde se dočkal konce druhé světové války.[13]

Připomínka editovat

 
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[29][30]

Jeho jméno (Kubiš František *25.9.1887) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[29][30][31]

Jména čtrnácti členů příbuzenstva Jana Kubiše, kteří byli 24. října 1942 popraveni v koncentračním táboře Mauthausen připomíná pamětní deska na památníku obětem válek na návsi v Dolních Vilémovicích.[3]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ a b Některé zdroje (databáze v Malé pevnosti Terezín)[7][8] uvádějí místo narození Františka Kubiše jako „Velké Raclavice“ nebo „Velké Radslavice.“
  2. ↑ Josef Kubiš (* 9. listopadu 1850 Svatoslav 11 – 12. května 1915 Horná Radslavice 14)
  3. ↑ Františka Toufarová, rozená Budínová (* 14. května 1852 Horní Radslavice 26 – 17. ledna 1924 Horní Radslavice 14).
  4. ↑ V okolí Třebíče fungovalo několik větších obuvnických firem. Ty poskytovaly drobným ševcům pro jejich domácí dílny materiál a zároveň zajišťovaly odbyt pro jejich malo–produkci. V týdenních nebo čtrnáctidenních cyklech přinášeli či přiváželi drobní ševci svoje hotové výrobky do Třebíče a zpět, krom utržených peněz si odnášeli (odváželi) i obuvnický materiál potřebný k výrobě dalších bot.
  5. ↑ Josef Kubiš (* 16. března 1911 Židovská obec v Třebíči – 18. června 1912 Dolní Vilémovice 79).
  6. ↑ Rudolf Kubiš (1912–1942) se narodil 29. května 1912 v Dolních Vilémovicích číslo popisné 79, později bydlel v čísle popisném 80, dále pak v Třebíči, Židovská obec číslo 88. Po druhém sňatku otce Františka Kubiše (1887–1942) s Marií Dusíkovou (1885–1970) se Rudolf odstěhoval k rodičům své biologické matky Kristiny. Živil se jako městský krejčí v židovské obci v Třebíči. Dne 28. února 1938 se ve Valeči oženil s Marií Kučerovou (* 26. srpna 1912 Okřešice – 24. října 1942 KT Mauthausen). Za účast svého bratra parašutisty rotmistra Jana Kubiše na útoku na Reinharda Heydricha byl popraven on i jeho manželka v koncentračním táboře v Mauthausenu.[16]
  7. ↑ Dne 26. dubna 1941 se ve Valeči provdala Františka Kubišová za Rudolfa Právce (* 31. března 1912 Běhařovice – 24. října 1942 KT Mauthausen). Za účast svého bratra parašutisty rotmistra Jana Kubiše na útoku na Reinharda Heydricha byla popravena jak Františka, tak Rudolf v koncentračním táboře v Mauthausenu.
  8. ↑ Manželé Marie a Václav Dusíkovi měli ještě syna Blažeje, který ale zemřel záhy po svém narození.
  9. ↑ Pramen[13] tvrdí, že František Kubiš (1887–1942) byl zatčen 20. června 1942, ale poválečná výpověď jeho syna Františka Kubiše (1928–1990)[28] udává zatýkání členů rodu Kubišů na 16. června 1942 v odpoledních hodinách.[28]

Reference editovat

  1. ↑ a b c MENŠ. František Kubiš (* 25.9.1887 Horní Radslavice, okres Žďár nad Sázavou – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2022-05-23 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b František Kubiš (* 25.9.1887 in Horní Radslavice – † 24.10.1942 in Mauthausen) [online]. Raum Der Namen [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (němčina) 
  3. ↑ a b c d e f g h František Kubiš (otec) (* 25.9.1887, Horní Radslavice – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. [cit. 2024-02-27]. Hrdinové heydrichiády XII. - rodina Jana Kubiše. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j HALM, Jan. Smutný osud Kubišových: Příbuzní parašutisty skončili v Mauthausenu [online]. 100 + 1 zahraniční zajímavost, 2018-08-22 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 81 let [online]. Fronta cz [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Příloha číslo 5: Čest památce obětí světových válek a německé okupace! [online]. Obec Dolní Vilémovice cz [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Databáze: Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-02-27]. Věznění před Mauthausenem: AD-Iglau, stanný soud, Pol.Gef.Theresienstadt; Datum odchodu transportu do Mauthausenu: 22. 10. 1942; Datum příchodu transportu do Mauthausenu: 23. 10. 1942. Dostupné online. 
  8. ↑ a b František Kubiš (* 25. září 1887 Velké Radslavice – popraven 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. Databáze: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2024-02-27]. Místo transportu: AD-Iglau; Dne 22. října 1942 nástup do transportu směr KT Mauthausen; poznámka: otec Jana Kubiše. Dostupné online. 
  9. ↑ MENŠ. Josef Kubiš (* 9. listopadu 1850 Svatoslav číslo popisné 11, okres Třebíč – † 12. května 1915 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou) – domkař v Horních Radslavicích [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-22 [cit. 2024-02-27]. Zemřel na zánět plic. Dostupné online. 
  10. ↑ MENŠ. Františka Toufarová, vdaná Kubišová, rozená Budinová (* 14. května 1852 Horní Radslavice číslo popisné 26, okres Žďár nad Sázavou – † 17. ledna 1924 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-22 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ MENŠ. Aloisie Lišková (* 7. ledna 1881 Horní Radslavice číslo popisné 11, okres Žďár nad Sázavou – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-23 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ MENŠ. Františka Kubišová (* 25.10.1883 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou – † 26.2.1888 Horní Radslavice číslo popisné 14, okres Žďár nad Sázavou) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-23 [cit. 2024-02-27]. Zemřela v dětském věku na zánět plic. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j Oběti heydrichiády; František Kubiš (1887-1942) [online]. Podkást pro každého, 2024-02-03 [cit. 2024-02-27]. Stopáž: 2 minuty a 10 sekund. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g h i j k Co se stalo s rodinou Jana Kubiše po atentátu na Heidricha: Pomsta byla strašná [online]. Magazín Dotyk cz [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ MENŠ. Kristina Kubišová (rozená Mitisková) (* 27. ledna 1891 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – 10. září 1919 Třebíč–Jejkov) – žena v domácnosti [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, rev. 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Příčina úmrtí: „horečka omladnic“ (komplikace v šestinedělí), sepse; pohřbena 12. září 1919. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d MENŠ. Rudolf Kubiš (* 29. května 1912 Dolní Vilémovice číslo popisné 78, okres Třebíč – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b MENŠ. Jan (Křtitel) Kubiš (* 24. června 1913 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice) [online]. 2023-01-25 [cit. 2024-02-27]. Internetová encyklopedie dějin Brna. Dostupné online. 
  18. ↑ a b MENŠ. Františka Právcová, rozená Kubišová (* 28. dubna 1915 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Popravena za účast bratra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  19. ↑ a b MENŠ. Jaroslav Kubiš (* 6. července 1916 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Popraven za účast bratra na atentátu na R. Heydricha. Dostupné online. 
  20. ↑ a b MENŠ. Marie Kubišová (* 2. září 1919 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč – † 24. září 1919 Dolní Vilémovice číslo popisné 79, okres Třebíč) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-27]. Příčina úmrtí: „neduživé dítě, nemělo mateřského ošetření a mateřského živení, matka dříve zemřela“; pohřeb novorozeně se konal 26. září 1919. Dostupné online. 
  21. ↑ POLÁK, Pavel. rodina František Kubiš a Kristýna Mitisková (Kubišová) [online]. Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ MENŠ. Marie Kubišová (Čechová, ovdovělá Dusíková) (* 8. září 1885 Dolní Vilémovice 71 – 29. prosince 1970) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-04-18 [cit. 2024-02-28]. Sňatek: 5. ledna 1920, Valeč; 2. manžel: vdovec Fr. Kubiš (1887–1942). Dostupné online. 
  23. ↑ MENŠ. Marie Kubišová (* 12. listopadu 1920 Dolní Vilémovice 71 – † 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-04-18 [cit. 2024-02-28]. Popravena za účast svého nevlastního bratra rotmistra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  24. ↑ MENŠ. Vlasta Kubišová (* 27. března 1924 Dolní Vilémovice 71 – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna [cit. 2024-02-28]. Popravena za účast nevlastního bratra parašutisty rotmistra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  25. ↑ a b MENŠ. Jitka Kubišová (* 11. listopadu 1925 Dolní Vilémovice 71 – † 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-10 [cit. 2024-02-28]. Popravena za účast nevlastního bratra rotmistra Jana Kubiše při útoku na R. Heydricha. Dostupné online. 
  26. ↑ MENŠ. František Kubiš (* 16. března 1928 Dolní Vilémovice 71 – 18. dubna 1990 Ostrava) [online]. internetová encyklopedie dějin Brna, 2022-05-21 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ POLÁK, Pavel. rodina František Kubiš a Marie Kubišová (Čechová) [online]. Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší.... 1. vyd. Polnička 63, 59101 Žďár nad Sázavou: Nakladatelství Jitka Průžová – Tváře, 2017. 289 s. ISBN 978-80-88041-14-6. Kapitola Heydrichiáda, s. 233, 234. 
  29. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kubiš František *25.9.1887 .... Dostupné online. 
  30. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Kubiš František *25.9.1887. Dostupné online. 
  31. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Kubiš František *25.9.1887. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kubiš na Wikimedia Commons
  • Obrazem: Neznámá tvář Jana Kubiše. Parašutisty, který změnil dějiny Československa [online]. Zprávy aktuálně cz [cit. 2024-03-01]. Bohatý fotografický materiál. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kubiš&oldid=23725373“