Wikipedie

František Josef Vlček

česko-americký podnikatel a publicista

František Josef Vlček (anglicky Frank Vlchek, 4. ledna 1871 Budyně – 10. června 1947 Cleveland[1]), byl česko-americký průmyslník, publicista a prozaik, původní profesí kovář. Roku 1889 emigroval do USA a stal se úspěšným podnikatelem.

František Josef Vlček (Frank Vlchek)
Narození4. ledna 1871
Budyně
Úmrtí11. června 1947 (ve věku 76 let)
Cleveland
Místo pohřbeníCalvary cemetery, Cleveland
BydlištěShaker Heights, Cleveland
Vzdělánívyučen kovářem
Povoláníkovář, podnikatel, spisovatel
Nábož. vyznáníkatolík
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Budyni č. 8 (tehdejší okres Vodňany, dnes okres Strakonice) poblíž Bavorova v rodině sedláka Jana Vlčka a jeho manželky Anny, rozené Chládkové ze Starých Kestřan jako jedno z osmi dětí. Ve zdrojích je uváděn den jeho narození 4. leden, ale v matrice narozených je uvedeno datum 5. ledna.[2] Vyučil se kovářem v místní kovářské dílně a poté odešel do rakouského Štýrska, kde se naučil jemné práci s kovem. Roku 1889 emigroval do USA, když následoval své dvě sestry a usadil se v Clevelandu, kde byla velká česká komunita. Konkrétně žil v části Shaker Heights. V roce 1893 se oženil s Marií, rozenou Bierhanzl (1873–1931). Měli tři děti, syny Henryho F. a Valeriana Franka (1898–1944) a dceru Mary, provdanou Koster (1896–1985).[3]

Podnikatel editovat

 
Kovárna F. J. Vlcek na Central Avenue v Clevelandu roku 1895 (zleva. tovaryši Bílý a Šutner, Vlček se svými dětmi)

V roce 1895 si v Clevelandu otevřel vlastní kovárnu,[4] v roce 1909 založil továrnu The Vlchek Tool Co. se šesti zaměstnanci, která byla v prvním roce své existence těžce poškozena požárem. S pomocí sponzorů vybudoval Vlček novou společnost, jejímž hlavním akcionářem se stal on sám.[5] Zprvu vyráběl a brousil nástroje pro kameníky a zedníky, později pak vyráběl nářadí pro automobily a zemědělské stroje. Továrna na nářadí a nástroje těžila z rychle se rozvíjejícího automobilového průmyslu a Vlček se stal jedním z jeho hlavních dodavatelů.[3] Jeho sada klíčů a nářadí s označením Vlchek Tools byla nezbytnou výbavou téměř všech automobilů vyráběných v USA ve 20. a 30. letech dvacátého století.[6] V dalších letech Vlček omezil výrobu speciálního nářadí a přešel jako jeden z prvních na výrobu plastových vstřikovaných dílů pro automobilový průmysl.

František Vlček zemřel 10. června 1947 ve věku 76 let. Byl pohřben na Calvary cemetery, stejně jako jeho manželka, syn Valerian a dcera Mary Koster.[7] Je to největší katolický hřbitov v Clevelandu a jeden z největších v Ohiu.

 
Zvětšená tovární budova Vlchek Tool Co. na Central Avenue roku 1920

Po Vlčkově smrti se jeho továrna spojila s průmyslovými společnostmi skupiny Pendleton. V roce 1958 Vlčkovu společnost Vlchek Tool Company koupila společnost Pendleton Tool Industries Co. V roce 1964 se Pendleton sám spojil s průmyslovým konglomerátem Ingersoll-Rand; v roce 1969 společnost Ingersoll uzavřela Vlčkův závod na East 87th Street v Clevelandu. Vlchek Tool Company byla poté 30. června 1969 koupena společností Flambeau Products a výroba v ní byla ukončena.[4][5]

Ostatní aktivity editovat

Kromě své podnikatelské činnosti byl František Vlček aktivní i v jiných oblastech. Za první světové války podporoval myšlenku o vytvoření samostatného československého státu, byl prvním Čechem v Americe, který v roce 1916 věnoval 1 000 dolarů na osvobození staré vlasti.[8] Podporoval české spolky v USA i v rodné zemi. Od roku 1917 byl čle­nem výboru pro technickou poradní službu ve Washingtonu.[9] V letech 1920–1922 spolupracoval s československým velvyslanectvím ve Washingtonu D.C., zejména se sociálním atašé Antonínem Sumem. Byl členem Rotary Clubu v Clevelandu a pomáhal při zakládání Rotary Clubu v roce 1924 v Čechách.[10]

Stal se spisovatelem – napsal několik děl v češtině, která věnoval nejen životu v nové vlasti, ale také sociálním tématům. Publikovat většinou v Československu, ale přispíval i do českých a čechoamerických novin a časopisů pod pseudonymy Brou­ček, Ferina, K. Rada apod. Režíroval i hrál ve hře Pramáti aneb Poslední rodu Borotínů.[9] V roce 1937 ho československá vláda vyznamenala za jeho kulturní přínos pro českou komunitu v Clevelandu.[3]

V roce 2017 byla na jeho rodném domě v Budyni odhalena pamětní deska.[11][12]

Dílo editovat

  • 1929 Povídka mého života, 2. vyd. Praha: Družstevní práce, 365 s. Kniha vyšla i v angličtině: Frank Vlchek: The story of my life [13] [14]
  • 1933 Práce a odplata, vyd. Praha: 66. Distrikt Rotary International, 1933. 128 s. [15]
  • 1935 Náš lid v Americe, Sebrané články a verše. Týn nad Vltavou: Ondřej Junek, 360 s.
  • 1935 básně: Český vystěhovalec. Ilustrace Jiří Votýpka. Týn nad Vltavou: Ondřej Junek, 109 s. Kniha popisuje život přistěhovalců do USA v druhé polovině 19. století
  • 1936 Sebrané americké povídky, jen v Informačním centru Vodňany
  • 1938 Za lepším životem: povídka, vyd. Týn nad Vltavou: Ondřej Junek [16]
  • 1946 Z domova i ciziny: povídky, Ilustrace Jaroslav Vojna, vyd. 2. Týn nad Vltavou: Ondřej Junek

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Frank J Vlchek (1871-1947) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.12.11. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c VLCHEK, FRANK J.. Encyclopedia of Cleveland History | Case Western Reserve University [online]. 2018-05-12 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Vlchek Tool Company. www.practicalmachinist.com [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b The Story of Vlchek. alloy-artifacts.org [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Americký Cleveland: Hlavní město rokenrolu a domov českých emigrantů. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-03-26 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Frank J Vlchek 1871 - 1947 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ VONDRÁŠEK, Václav; HANZLÍK, František. Krajané v USA a vznik ČSR v dokumentech a fotografiích [online]. Ministerstvo obrany České republiky, 2009 [cit. 2021-01-05]. S. 59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. ISBN 978-80-7278-528-5. 
  9. ↑ a b Městské muzeum a galerie Vodňany. Městské muzeum a galerie Vodňany [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/osobnost-muz-ktery-miloval-svobodny-svet.A120907_000034_p_politika_wag. iDNES.cz [online]. 2012-09-08 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Obec Budyně - okres Strakonice - Fotoalbum - 2017- odhalení pamětní desky F.J.Vlčka. obec-budyne.estranky.cz [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Městské muzeum a galerie Vodňany. Městské muzeum a galerie Vodňany [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ VLČEK, František Josef. Povídka mého života [online]. Praha: Družstevní práce, 1929 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ VLČEK, František Josef. Povídka mého života, Kniha II [online]. Hradec Králové: Frant. Šupka, 1935 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ VLČEK, František Josef. Práce a odplata [online]. Praha: 66. Distrikt Rotary International, 1933 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ VLČEK, František Josef. Za lepším životem [online]. Praha: O. Junek, 1938 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Josef_Vlček&oldid=23152582“