František Havel (generál)
František Havel (23. srpna 1883 Cukmantl (dnes Zlaté Hory) nebo Teplice[1] – 20. dubna 1958 Praha) byl československý brigádní generál.
František Havel | |
---|---|
Narození | 23. srpna 1883 Zlaté Hory Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. dubna 1958 (ve věku 74 let) Praha Československo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | brigádní generál |
Doba služby | 1904–1939 |
Sloužil | Rakousko-uherská armáda Československá armáda |
Války | I. světová válka |
Život
editovatHavel studoval a následně vystudoval Vysokou školu technickou v Praze. V první světové válce se zúčastnil bojů na ruské frontě, kde roku 1915 padl do zajetí. V roce 1916 vstoupil do československých legií[1]. Známé je jeho velení vítězné bitvě proti bolševikům na Mechové hoře 1. června 1918 (v níž padl i kapelník 1. pluku hudební skladatel Jaroslav Novotný), krátce po napadení štábního vlaku 1. pluku u Zlatoústu, při němž byl zákeřně zavražděn praporčík Zanáška.
Po válce byl přidělen do Prahy k Zemskému vojenskému velitelství. Roku 1924 byl povýšen a získal hodnost generála. Od roku 1931 působil na Ministerstvu národní obrany. Zde setrval až do německé okupace.
Vyznamenání
editovatŘád sokola, vojenská skupina s meči | |
Válečný kříž | |
Československý válečný kříž 1939 | |
Československá revoluční medaile | |
Československá medaile Vítězství | |
Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník |
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- kolektiv autorů: Val na obranu republiky. Praha: Fortifikace, 2005, s. 420.
Reference
editovat- ↑ a b Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Havel František (Archivováno 5. 2. 2017 na Wayback Machine.)