František Hartl

český poslanec Českého zemského sněmu a starosta

František Hartl (183312. dubna 1896[2] Sedlovice u Turnova[3]) byl český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

František Hartl
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1895[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní strana (staročeši)
nezařazený (od 1890)

Narození1833
Úmrtí12. dubna 1896 (ve věku 62–63 let)
Sedlovice u Turnova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Profesí byl mlynářem a rolníkem v Sedlovicích u Turnova. Politicky působil na Českodubsku. V letech 1865–1873 zastával funkci okresního starosty. Spoluorganizoval tábor lidu na Bezdězi. Byl předsedou České besedy v Českém Dubu a předsedou kuratoria místní Pokračovací školy hospodářské.[2][3]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky a setrval v ní po téměř třicet let. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (volební obvod Turnov – Český Dub).[4] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[5]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[6] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Hartl takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[7] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v říjnu 1869.[8] Za svůj obvod byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[9] a volbách roku 1872.[10] Následovala opět série zbavení mandátu a opětovněho zvolení. Takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873,[11] doplňovacích volbách v červenci 1874,[12] na jaře 1875[13] a v únoru 1876.[14] Za kurii venkovských obcí v okrsku Turnov – Český Dub byl zvolen i v řádných volbách roku 1878,[15] volbách roku 1883.[16] a zemských volbách roku 1889.[17]

Politicky patřil mezi stoupence Národní strany (staročeské). Když ale strana v roce 1890 čelila vnější kritice i vnitřním rozporům kvůli projektu takzvaných punktací, přešel do samostatné politické skupiny okolo Jakuba Škardy.[18][3]

Reference

editovat
  1. V 70. letech 19. století se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. a b BĚLOHRADSKÝ, David: České spolky v Českém Dubu ve druhé polovině 19. století [online]. muni.cz [cit. 2013-08-16]. Dostupné online. 
  3. a b c Úmrtí. Národní politika. Duben 1896, roč. 14, čís. 103, s. 2. Dostupné online. 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  6. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/007schuz/s007001.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  13. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
  14. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
  15. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  16. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  17. Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307685&picp=&idpi=11406920
  18. Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu

Externí odkazy

editovat