Punktace
Punktace bylo označení pro plán o 11 bodech (německy Punkte) z roku 1890 snažící se o česko-německé vyrovnání. Dohodla se na nich vídeňská vláda, konzervativní i „ústavověrná“ šlechta, němečtí liberálové a staročeši. Čeští vyjednavači je označovali za rozumný kompromis, zatímco Němci je slavili jako vytyčení hranic dalšího českého vývoje a tedy i své vítězství. Mladočeši, kteří k jednání o plánu nebyli přizváni, prohlásili punktace za nepřijatelnou snahu o rozdělení českých zemí na dvojjazyčnou oblast a čistě německou oblast. Rozladění českojazyčného prostředí vedlo k drtivé prohře staročechů ve volbách roku 1891 a k jejich odchodu z politické scény. Z celého punktačního ujednání byly uplatněny jen některé body, základní smysl však realizován nebyl.
Body punktace:[1]
- Složení a zařízení zemské školní rady
- Školy menšin
- Základní pravidla o novém upravení zemědělské rady pro království České
- Zřízení obchodní a živnostenské komory ve východních Čechách
- Revise volebního řádu obchodních komor
- Vymezení soudních okresů
- Zařízení při vrchním zemském soudě v Praze
- Obsazování při soudech první stolice
- Revise nařízení o užívání jazyků
- Zákon o užívání jazyků zemských při samosprávných úřadech
- Oprava volebního řádu pro sněm a zřízení národních kurií
Reference editovat
- ↑ ČAPKA, František. Dokumenty a materiály ke studiu národních dějin v letech 1848–1918. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 116 s. ISBN 978-80-210-5120-1. S. 57–63.
Literatura editovat
- BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan, a kol. České země v evropských dějinách: Díl třetí 1756-1918. Praha: Paseka, 2006. 404 s. ISBN 80-7185-793-9.
- Porady o vyrovnání česko-německém. Praha: Hlas národa, 1890. 50 s. Dostupné online. — protokol shrnující dosažené dohody
