Otevřít hlavní menu

František Doubravský

český hudební skladatel, sbormistr a varhaník

František Doubravský (7. února 1790 Lomnice nad Popelkou28. dubna 1867 tamtéž) byl český hudební skladatel, sbormistr a varhaník.

František Doubravský
Narození 7. února 1790
Lomnice nad Popelkou
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 28. dubna 1867 (ve věku 77 let)
Lomnice nad Popelkou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Lomnice nad Popelkou
Povolání hudební skladatel, sbormistr a varhaník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Pamětní deska na kostele sv. Mikuláše v Lomnici nad Popelkou

Narodil se v rodině Ferdinanda Doubravského, který působil v Lomnici nad Popelkou jako učitel, varhaník, hudební skladatel a regenschori. Byl známým tvůrcem především pastorel, které jsou i v současnosti zařazovány do programů vánočních koncertů. František se stejně jako otec stal učitelem. Krátce působil v Mladé Boleslavi, ale již v roce 1820 byl ustanoven varhaníkem v kostele sv. Mikuláše v Lomnici nad Popelkou a po smrti svého otce ředitelem kůru. V roce 1862 založil pěvecký sbor Bořivoj a stal se jeho prvním sbormistrem. Toto pěvecké těleso působí bez přerušení činnosti dodnes.

Význam Doubravského v kontextu české hudby 19. století není dosud doceněn. Jeho dílo, přestože má převážně duchovní ráz, hýří hudebními nápady i českou melodikou, takže je dobře přístupné širokému okruhu posluchačů. Současně je dokladem o silně rozvité hudebnosti i na malých českých městech té doby.

O tom, že Doubravský nebyl pouze skladatel lokálního významu svědčí, že jeho skladby byly nalezeny nejen ve východních Čechách, ale i na Moravě (Kroměříž, Zábřeh, Vyškov).

O odkaz skladatele se stará Společnost Františka Doubravského, která byla založena v září roku 2004 a pracuje jako klub Kulturního a informačního střediska města Lomnice nad Popelkou spolu s komorním souborem Collegium musicum Český ráj. V roce 1996 byly objeveny v soukromé sbírce neznámé rukopisy autorových skladeb, které od té doby uvádí v novodobých premiérách. Byly vydány již 4 kompaktní disky nahrávek Doubravského skladeb.

Syn Františka Doubravského byl sólistou opery Prozatímního divadla a zpíval pod taktovkou Bedřicha Smetany sólové role mj. v jeho operách Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta.

DíloEditovat

Skladatelská činnost Františka Doubravského je značně rozsáhlá a sahá od drobných skladeb až k rozsáhlým mším a symfoniím. Pozoruhodné je, že ač byl jistě fundovaným varhaníkem, nesložil žádnou skladbu pro sólové varhany.

Pro svou potřebu si průběžně pořizoval seznam svých skladeb, který nazval: „Poznamenání muzikálijí, jenž pro chrám Páně a jinou potřebu smyslel a sepsal František Doubravský, učitel a spolu řiditel Choru v Lomnici“.

Seznam má 10 oddílů, největší počet skladeb tvoří díla duchovní:

  • Mše (73 záznamů)
  • Salve Regina, Alma, Ave Regina, Regina coeli, Rorate, Stabat Mater apod. (50)
  • Graduale, árie (44)
  • Litanie, Vesperae, Invitatoria aj. (33)
  • Veni sancte Spiritus
  • Te Deum laudamus apod. (23)
  • Stationes etc. (17)
  • Requiem (13)
  • Offertoria (10).

Dalších 20 děl jsou skladby světského charakteru: symfonie, koncert pro housle a orchestr, nokturna, dueta, terzetto, kvartety, serenády i skladby taneční (polky).

První dvě skladby pocházejí z roku 1812 (Litanie pro soprán, alt, tenor, bas, dvoje housle, dva lesní rohy a varhany a Salve Regina pro zpěv s průvodem varhan). První mše vznikla v roce 1813. Poslední, v Poznamenání zapsaná díla byla vytvořena v roce 1867, který je rokem skladatelova úmrtí. Jsou to: Missa brevis D dur, Missa vocal, Invitator (český) a Zpěvy velkopáteční Es-dur.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazyEditovat