František Bobek-Sedličanský
František Bobek-Sedličanský v matrice narozených uváděn jako Franciscus Seraph Bobek (22. září 1848 Sedlčany[1] – 15. listopadu 1926 Prostějov) byl český pedagog a spisovatel.
| František Bobek Sedličanský | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Franciscus Seraph Bobek |
| Narození | 22. září 1848 Sedlčany |
| Úmrtí | 15. listopadu 1926 (ve věku 78 let) Prostějov |
| Pseudonym | Sedličanský/Sedlčanský |
| Povolání | pedagog |
| Národnost | česká |
| Témata | vlastenectví a populárně-naučná literatura |
| Manžel(ka) | Aloisie Läbler, Luitgarda Skoupilová-Wagnerová |
| Rodiče | Frantissek Bobek, Marya Nowotny |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Rodiče Františka byli Frantissek Bobek, švec v Sedlčanech a Marya Nowotny. Sourozenci: Joannes (1844), Maria (1853–1862), Anna (1856), Augustin (1860–1861), Marie Teresie (1863). Byl dvakrát ženatý: první žena Aloisie Bobková-Läbler (1852–1918)[2], druhá Luitgarda Bobková-Skoupilová-Wagnerová (1871), svatba r. 1919.[3]
Po studiích v Praze se František vrátil do rodného kraje a věnoval se pedagogické činnosti v Jistebnici, Nechvalicích, Sedlci, Obděnicích. Kvůli svým zdánlivě vyhraněným názorům strávil část života v domě pro choromyslné.[4]
Byl autorem časopiseckých článků a vlastenecky orientovaných knih, velkým obdivovatelem Jana Husa. Jeho přáním bylo uchovat památku na Jana Husa, který roku 1413 kázal z vrcholku viklanu u hradu Zvěřinec. "Bohužel někteří poněkud zaostalí lidé z okolí měli také svoji pravdu a učitelově snaze o zřízení památného místa okolo Husovy kazatelny nepřáli."[5]
František Bobek byl ředitelem obecné školy.[6] Přispíval mj. do Ohníčků mládí, sedlčanského čtrnáctideníku Povltavských listů, píseckých Zlatých klasů. V literatuře se objevuje s pseudonymem Sedličanský/Sedlčanský. V Praze bydlel na adrese Nusle 389/Vršovice, Palackého 85.
Dílo editovat
Spisy editovat
- Kronika česká. Prostonárodní i památní kniha lidu českoslovanského. První díl. Od hole pastýřské až k berle arcibiskupské. – Jaroměř: vlastním nákladem, 1891
- Zkušenosti ze živých hrobů: [Z blázince]. Sešit 1 – v živém hrobě napsal od 12. do 17. června roku 1899. Praha: s. n., 1899
- Zlatá matička: prostonárodní vypravování našemu lidu – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1899?
- Anděl smrti: vzpomínka na truchlozvěst o úmrtí J. C. V. korunního prince arcivévody Rudolfa † 25. ledna 1889. Sebešice: s. n., 1889
- Naše vady. Vlastenecké epištoly. [První epištola?] – Praha: v. n., 1903
- Následujme Židů a Němců! Naše vady. Vlastenecké epištoly. Druhá epištola – [vydání první.] 1905
- Učme se od Židů! Naše vady. Vlastenecké epištoly. Druhá epištola – vydání druhé. Praha: Nusle: v. n., 1907
- Zkušenosti ze živých hrobů: [z blázince]. Sešit 2 a 3 – Praha: s. n., 1906
- Učme se od Židů! Naše vady. Vlastenecké epištoly. Druhá epištola – vydání třetí přepracované. Praha: Vršovice: v. n., 1909
- Pomněnka
- Vychovatelská novinka
- Kytička fialek: historická povídka – Sedlčany: F. Černý
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ MUSÍLKOVÁ, Michaela. Sedlčansko (na základě vybraných děl). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra slovanských literatur. Oddělení českého jazyka a literatury, 2017. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, František. LUK :: Literatura - Umění - Kultura. Časopis týdeník LUK - S pravdou byly a budou vždy problémy. www.obrys-kmen.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 12.
Literatura editovat
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Bobek-Sedličanský
