Otevřít hlavní menu

František Šabata

český politik, regionální politik a starosta

František Šabata (30. listopadu 1858 Vrbice[1]19. listopadu 1942 Vrbice[2][3][4])[4][5][6] byl český a československý katolický politik a meziválečný poslanec a senátor za Československou stranu lidovou.

František Šabata
František Šabata
František Šabata

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1919 – 1920

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Stranická příslušnost
Členství Str. katolického lidu
Č. str. křesť.-sociální
ČSL

Narození 30. listopadu 1858
Vrbice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. listopadu 1942 (ve věku 83 let)
Vrbice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Rodiče Jan Šabata (politik)
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Jan Šabata

Obsah

BiografieEditovat

Jeho otec Jan Šabata (1834–1906) byl za Rakouska-Uherska obecním starostou ve Vrbici, okresním starostou a poslancem Českého zemského sněmu.[7]

František absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a v roce 1879 hospodářskou akademii v Táboře. V letech 1880-1886 působil jako úředník-správce velkostatku Zdeňka Kolovrata v Rychnově nad Kněžnou. Roku 1886 převzal po otci rodový statek ve Vrbici. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od roku 1890 byl činný v obecním zastupitelstvu rodné obce, v letech 1898-1921 zde zastával post starosty, byl členem okresního zastupitelstva a dlouholetým předsedou místní školní rady. Od poloviny 90. let 19. století se věnoval práci ve prospěch katolicky orientovaného rolnictva. Pořádal přednášky s národohospodářskou tematikou v hospodářském spolku v Chlenech a okolí a vyvíjel rozsáhlou publicistickou činnost na stránkách denního tisku a hospodářsky orientovaných časopisů. Od počátku 20. století se jeho veřejné působení rozšířilo do regionu severovýchodních Čech a stal se funkcionářem Sdružení českých katolických zemědělců pro Království české. V roce 1908 zakládal Hospodářské sdružení českých křesťanských zemědělců. Náležel k agrární frakci, která pod vedením Václava Myslivce postupně ovládla křesťanskosociální hnutí a Stranu katolického lidu, jež se pak transformovala na Českou stranu křesťansko-sociální v království Českém (1910-1914). Na IV. sjezdu této strany v roce 1912 (podle jiného zdroje až roku 1913) vystřídal v čele Ústředního výkonného výboru v předsednické funkci Rudolfa Horského a setrval v ní až do roku 1919, kdy ho ustavující sjezd ČSL v Praze potvrdil jako předsedu zemské organizace ČSL v Čechách, i když faktický vliv zde spíše měl Bohumil Stašek. Jeho zásluhy byly oceněny papežským vyznamenáním - křížem Pro Ecclesia et Pontifice.[4][8][2]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal jako jeden ze sedmi českých katolických reprezentantů z Čech poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 060. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[9]

Po vzniku Československa zasedal za Československou stranu lidovou v Revolučním národním shromáždění.[10] Mandát nabyl v lednu 1919. Byl profesí rolníkem a starostou.[11]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[12] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[13] a parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1935.[14]

I ve 20. letech 20. století byl předsedou české zemské organizace lidovců.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Marek, Pavel: Český politický katolicismus na Říšské radě ve Vídni v letech 1907–1914. In: ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA HISTORICA 32 – 2003 [online]. upol.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  3. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 271. (česky) 
  4. a b c PEHR, Michal. Cestami křesťanské politiky : Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. [s.l.]: AKROPOLIS, 2007. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 253-254. (česky) 
  5. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314. (česky) 
  6. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. (česky) 
  7. Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí, 11/2012 [online]. kostelecno.cz [cit. 2016-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19. (česky) 
  8. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 271, 293, 295, 655. (česky) 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. František Šabata [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  12. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. (česky) 
  13. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. (česky) 
  14. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26. (česky) 
  15. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 658. (česky) 

Externí odkazyEditovat