Otevřít hlavní menu

Frank De Winne (* 25. dubna 1961 v Gentu v Belgii) je od ledna 2000 belgický astronaut, člen oddílu astronautů ESA. Roku 2002 vzlétl na palubě ruské kosmické lodi Sojuz TMA-1 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na týdenní návštěvu. V roce 2009 se stal členem dlouhodobé posádky ISS (Expedice 20 a 21).

Frank De Winne
Frank De Winne 2009.jpg
Astronaut ESA
Státní příslušnost Belgie
Datum narození 25. dubna 1961 (58 let)
Místo narození Gent, Belgie
Předchozí
zaměstnání
Vojenský letec
Hodnost Brigádní generál (2009)
Čas ve vesmíru 198 dní, 17 hodin a 34 minut
Kosmonaut od ledna 2000
Mise EP-4 (Sojuz TMA-1/ISS/Sojuz TM-34),
Expedice 20 a 21 (Sojuz TMA-15/ISS)
Znaky misí Soyouz TMA-1 logo.svg Soyuz TM-34 logo.png ISS Expedition 20 Patch.png ISS Expedition 21 Patch.png Soyuz-TMA-15-Mission-Patch.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vojenský pilotEditovat

Frank De Winne roku 1984 ukončil Královskou vojenskou akademii v Bruselu. Poté sloužil v belgickém vojenském letectvu, dosáhl kvalifikace zkušebního pilota. Nálet na různých typech letadel má 2300 hodin.[1][2]

KosmonautEditovat

Už roku 1991 byl jedním z pěti belgických finalistů druhého výběru ESA. Tehdy za Belgii mezi evropské astronauty postoupila Marianne Merchezová. De Winne se astronautem oddílu ESA stal až v lednu 2000.[1]

První letEditovat

V srpnu 2001 zahájil výcvik v ruském Středisku přípravy kosmonautů. V listopadu téhož roku byl začleněn do posádky 4. návštěvní expedice (EP 4) na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Posádka ve složení: velitel Sergej Zaljotin, palubní inženýr 1 Frank De Winne a palubní inženýr 2 Jurij Lončakov neprodleně zahájila přípravu. Vlastní dohoda o letu belgického kosmonauta (program Odissea) byla podepsána až 18. dubna 2002.[1]

Do vesmíru odstartovali z kosmodromu Bajkonur 30. října 2002 v Sojuzu TMA-1. Hlavním úkolem letu byla záměna lodi Sojuz, sloužící jako záchranná loď ISS. Po týdenním pobytu na ISS se trojice 10. listopadu 2002 vrátila na Zem na palubě Sojuzu TM-34 po 10 dnech, 20 hodinách a 52 minutách letu.[3]

V srpnu 2006 byl určen náhradníkem Léopolda Eyhartse (Expedice 16, start STS-122, přistání STS-123). Let Eyhardse proběhl v únoru – březnu 2008.[1]

Druhý letEditovat

V srpnu 2007 byl zařazen do Expedice 20, přičemž v červenci 2008 byl jmenován velitelem Expedice 21.[1]

Dne 27. května 2009 odstartoval z kosmodromu Bajkonur v kosmické lodi Sojuz TMA-15. Spolu s ním byli na palubě ruský kosmonaut Roman Romaněnko – velitel lodi a Robert Thirsk z Kanadské kosmické agentury (CSA). Cílem letu byla Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) u které Sojuz přistál 29. května 2009. Posádka Sojuzu TMA-15 rozšířila počet kosmonautů ISS na 6, De Winne v dlouhodobé posádce Expedice 20 zaujal pozici palubního inženýra.[4][5]. Od 11. října 2009 přešel do Expedice 21 jako první evropský velitel ISS. Dne 1. prosince 2009 v Sojuzu TMA-15 přistál na Zemi po 187 dnech, 20 hodinách a 41 minutách letu a mise i pro De Winneho úspěšně skončila.[4]

Frank De Winne je ženatý, má tři děti.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-12-12 [cit. 2009-05-22]. Kapitola Frank de Winne. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b Astronaut biography. Frank De Winne [online]. ESA [cit. 2009-12-01]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie ESA
  3. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2003-05-25 [cit. 2009-05-22]. Kapitola Sojuz TMA-1. Dostupné online. 
  4. a b HOLUB, Aleš. Sojuz TMA-15 [online]. kosmo.cz [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. 
  5. Expedition 20 Crew Docks with Space Station [online]. NASA, 2009-5-29 [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat