Wikipedie

Astronauti ESA

Astronauti ESA jsou členové sboru astronautů Evropské kosmické agentury (European Astronaut Corps). Sbor astronautů ESA je mezinárodní, nyní sdružuje všechny astronauty členských zemí. Původně v některých zemích fungovaly i národní oddíly astronautů, ale v roce 1998 bylo rozhodnuto o jejich zrušení. Celkem mělo status astronauta ESA dosud 29 lidí, v současné době (začátek roku 2022) má sbor 7 aktivních členů.

80. léta – první lety editovat

Skupina 1978 editovat

První astronauti ESA se objevili v důsledku dohody s NASA o účasti Evropanů v letech raketoplánu Space Shuttle. V březnu 1977 NASA formulovala požadavky na účastníky kosmických letů a ESA neprodleně zahájila výběrový proces. 18. května 1978 byla oznámena jména prvních tří budoucích astronautů, byli to Ulf Merbold z Německa,Claude Nicollier ze Švýcarska a Wubbo Ockels z Nizozemska. V červenci téhož roku astronauti zahájili přípravu v Houstonu. Všichni tři se dostali do vesmíru, první Merbold v roce 1983, následovaný o dva roky později Ockelsem, Nicollier si na první let počkal až do roku 1992.

Po letech Merbolda (1983) a Ockelse (1985) další lety pod hlavičkou ESA nepokračovaly. Národní kosmické agentury evropských zemí organizovaly lety do kosmu na základě dvoustranných úmluv s Američany a Sověty.

od 90. let editovat

Oživení pilotované kosmonautiky ESA začalo koncem osmdesátých let, v souvislosti s rozvojem programu evropského raketoplánu Hermes a orbitální stanice Columbus.

Skupina 1992 editovat

V roce 1989 začal výběr kandidátů do oddílu astronautů ESA pro lety v rámci výše uvedených evropských programů, ale předpokládaly se i lety na amerických a sovětských lodích. O několik let později byl Hermes zrušen a stanice Columbus skončila jako modul ISS, a tak lety Shuttlem či Sojuzy zůstaly jako jediná možnost kosmických cest. Výsledky výběru započatého roku 1989 byly vyhlášeny 15. května 1992. Do sboru astronautů ESA přišlo celkem šest nováčků – Belgičanka Marianne Merchez, Španěl Pedro Duque, Francouz Jean-François Clervoy, Němec Thomas Reiter, Švéd Christer Fuglesang a Ital Maurizio Cheli. Příprava astronautů byla soustředěna do Evropského astronautického centra (European Astronaut Centre, EAC) v Kolíně nad Rýnem, založeného v roce 1990.

Počínaje rokem 1992 evropští astronauti každoročně navštívili stanici Mir či později ISS, v devadesátých letech létali spíše v raketoplánech, v letech 2002 – 2005 výhradně v Sojuzech, poté opět v raketoplánech.

Sloučení s oddíly národních agentur editovat

V březnu 1998 bylo rozhodnuto o zrušení národních oddílů astronautů zemí Evropské kosmické agentury (tj. oddílů Francie, Německa a Itálie) a shromáždění všech aktivních astronautů v jediném sboru astronautů ESA, s plánovaným stavem 16 členů, po čtyřech z Francie, Německa, Itálie a ostatních zemí. Přechod trval do roku 2002. Stav šestnácti lidí nebyl naplněn, po odchodech roku 2007 měl oddíl pouze osm členů.

Skupina 2009 editovat

Od dubna 2008 probíhal další nábor nových kandidátů, z 8413 přihlášených bylo na jaře 2009 vybráno šest nových astronautů; Samantha Cristoforettiová a Luca Parmitano z Itálie, Alexander Gerst z Německa, Dán Andreas Mogensen, Brit Timothy Peake a Thomas Pesquet z Francie.[1] V roce 2015 se k nim připojil Němec Matthias Maurer, který původně se skupinou prošel výběrem, ale do skupiny nakonec nebyl zařazen a od roku 2010 pracoval v ESA ve vedoucích funkcích útvaru přípravy a podpory posádek.[2]

Skupina 2022 editovat

ESA v únoru 2021 vyhlásila[3] výzvu, v níž se od 31. března do 18. června mohli přihlásit zájemci astronautický výcvik, a to poprvé včetně uchazečů z Česka.[4] Na výzvu zareagovalo zasláním přihlášek 22 589 lidí ze všech 22 členských států ESA a 3 spolupracujících zemí. Z Česka se přihlásilo 165 mužů a 37 žen.[5] V lednu 2022 bylo oznámeno, že z došlých přihlášek bylo v první etapě – pouze na základě zaslaných podkladů – vybráno celkem 1391 uchazečů, včetně 29 kandidátů na tzv. paraastronauty, tedy astronauty s tělesným handicapem.[6] ESA současně informovala, že všichni vybraní zájemci budou pozváni na první kolo testování zaměřené na psychickou výkonnost a obsahující kognitivní, technické, motorické a osobnostní testy. U úspěšných uchazečů bude následovat soubor psychologických pohovorů a skupinových testů a až poté zdravotní testy. Uchazeči, kteří úspěšně projdou každou z výběrových fází, budou pozváni k přijímacím pohovorům. Očekává se, že výsledky výběru do nové skupiny astronautů a záložních astronautů ESA budou oznámeny na podzim 2022.

Přehled astronautů ESA editovat

Země Jméno V oddílu od Oddíl Lety Celkem ve vesmíru V oddílu do
  Merbold, UlfUlf Merbold 19780515a15. května 1978 ESA[p. 1] STS-9 (1983), STS-42 (1992), Sojuz TM-20/Mir/TM-19 (1994) 49 dní, 21 hodin, 40 minut konec roku 1999[7]
  Nicollier, ClaudeClaude Nicollier 19780515a15. května 1978 ESA STS-46 (1992), STS-61 (1993), STS-75 (1996), STS-103 (1999) 42 dní, 12 hodin, 9 minut 2007[8]
  Ockels, WubboWubbo Ockels 19780515a15. května 1978 ESA STS-61-A (1985) 7 dní, 0 hodin, 44 minut 1986[9]
  Clervoy, Jean-FrançoisJean-François Clervoy 19850908a8. září 1985 CNES, ESA[p. 2] STS-66 (1994), STS-84/Mir (1997), STS-103 (1999) 28 dní, 3 hodiny, 5 minut 2001[10]
  Duque, PedroPedro Duque 19920515a15. května 1992 ESA STS-95 (1998), EP-5 (Sojuz TMA-3/ISS/TMA-2) (2003) 18 dní, 18 hodin, 46 minut 20070101a 2007
  Fuglesang, ChristerChrister Fuglesang 19920515a15. května 1992 ESA STS-116/ISS (2006), STS-128/ISS (2009) 27 dní, 17 hodin, 38 minut květen 2010[11]
  Cheli, MaurizioMaurizio Cheli 19920515a15. května 1992 ESA STS-75 (1996) 15 dní, 17 hodin, 42 minut 19960630a30. června 1996[7]
  Marianne Merchezová 19920515a15. května 1992 ESA neletěla 19941130a30. listopadu 1994
  Reiter, ThomasThomas Reiter 19920515a15. května 1992 ESA Sojuz TM-22/Mir (1995-96), Expedice 13/14 (STS-121/ISS/STS-116) (2006) 350 dní, 5 hodin, 36 minut 2007[7]
  Kuipers, AndréAndré Kuipers srpen 1998 ESA EP-6 (Sojuz TMA-4/ISS/TMA-3) (2004), Expedice 30/31 (Sojuz TMA-03M/ISS) 203 dní, 15 hodin, 51 minut 20181101a1. listopadu 2018[12]
  Schlegel, HansHans Schlegel 19870803a3. srpna 1987 DLR, ESA[p. 3] STS-55 (1993), STS-122/ISS (2008) 22 dní, 18 hodin, 2 minuty 20110901a1. září 2011[13]
  Thiele, GerhardGerhard Thiele 19870803a3. srpna 1987 DLR, ESA[p. 3] STS-99 (2000) 11 dní, 5 hodin, 40 minut srpen 2005[14]
  Vittori, RobertoRoberto Vittori srpen 1998 ESA EP-3 (Sojuz TM-34/ISS/TM-33) (2002), EP-8 (Sojuz TMA-6/ISS/TMA-5) (2005),
STS-134/ISS (2011) 		35 dní, 12 hodin, 26 minut 2016[15]
  Eyharts, LéopoldLéopold Eyharts 19900730a30. července 1990 CNES, ESA[p. 3] Sojuz TM-27/Mir/TM-26 (1998), STS-122/ISS/STS-123 (2008) 68 dní, 21 hodin, 30 minut 20170501a1. května 2017[16]
  Haigneré, Jean-PierreJean-Pierre Haigneré 19850908a8. září 1985 CNES, ESA[p. 3] Sojuz TM-17/Mir/TM-16 (1993), Sojuz TM-29/Mir (1999) 209 dní, 12 hodin, 25 minut 19991101a1. listopadu 1999[7]
  Nespoli, PaoloPaolo Nespoli srpen 1998 ESA STS-120/ISS (2007), Expedice 26/27 (Sojuz TMA-20/ISS) (2011),
Expedice 52/53 (Sojuz MS-05/ISS) (2017) 		313 dní, 2 hodiny, 37 minut 2018[17]
  Guidoni, UmbertoUmberto Guidoni květen 1989 ASI, ESA[p. 3] STS-75 (1996), STS-100/ISS (2001) 27 dní, 15 hodin, 13 minut červen 2004[7]
  Ewald, ReinholdReinhold Ewald 19901008a8. října 1990 DLR, ESA[p. 4] Sojuz TM-25/Mir/TM-24 (1997) 19 dní, 16 hodin, 34 minut 2005[18]
  André-Deshaysová, ClaudieClaudie André-Deshaysová 19850908a8. září 1985 CNES, ESA[p. 5] Sojuz TM-24/Mir/TM-23 (1996), EP-2 (Sojuz TM-33/ISS/TM-32) (2001) 25 dní, 14 hodin, 24 minut červen 2002[19]
  Tognini, MichelMichel Tognini 19850908a8. září 1985 CNES, ESA[p. 5] Sojuz TM-15/Mir/TM-14 (1992), STS-93 (1999) 18 dní, 17 hodin, 47 minut duben 2003[20]
  De Winne, FrankFrank De Winne 20000101aledna 2000 ESA EP-4 (Sojuz TMA-1/ISS/TM-34) (2002), Expedice 20/21 (Sojuz TMA-15/ISS) (2009) 198 dní, 17 hodin, 34 minut 20120801a1. srpna 2012[21]
  Perrin, PhilippePhilippe Perrin 19900730a30. července 1990 CNES, ESA[p. 6] STS-111/ISS (2002) 13 dní, 20 hodin, 36minut květen 2004[22]
  Peake, TimothyTimothy Peake 20090520a20. května 2009 ESA Expedice 46/47 (Sojuz TMA-19M/ISS) (2015/16) 185 dní, 22 hodin, 11 minut leden 2023[23]
  Cristoforettiová, SamanthaSamantha Cristoforettiová 20090520a20. května 2009 ESA Expedice 42/43 (Sojuz TMA-15M/ISS) (2014/15) 199 dní, 16 hodin, 42 minut aktivní
  Gerst, AlexanderAlexander Gerst 20090520a20. května 2009 ESA Expedice 40/41 (Sojuz TMA-13M/ISS) (2014),
Expedice 56/57 (Sojuz MS-09/ISS) (2018) 		362 dní, 1 hodina, 50 minut aktivní
  Mogensen, AndreasAndreas Mogensen 20090520a20. května 2009 ESA EP-18 (Sojuz TMA-18M/ISS/Sojuz TMA-16M) (2015),
Expedice 70 (SpaceX Crew-7) (2023/24) 		209 dní, 2 hodiny a 33 minut aktivní
  Parmitano, LucaLuca Parmitano 20090520a20. května 2009 ESA Expedice 36/37 (Sojuz TMA-09M/ISS) (2013),
Expedice 60/61 (Sojuz MS-13/ISS) (2019/20) 		366 dní, 23 hodin, 1 minuta aktivní
  Pesquet, ThomasThomas Pesquet 20090520a20. května 2009 ESA Expedice 50/51 (Sojuz MS-03/ISS) (2016/17),
Expedice 65/66 (SpaceX Crew-2/ISS) (2021) 		396 dní, 11 hodin, 34 minut aktivní
  Maurer, MatthiasMatthias Maurer 20150701ačervence 2015 ESA Expedice 66/67 (SpaceX Crew-3/ISS) (2021/22) let pokračuje aktivní

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ od září 1987 do ledna 1995 DLR
  2. ↑ od 15. května 1992
  3. ↑ a b c d e od srpna 1998
  4. ↑ od února 1999
  5. ↑ a b od listopadu 1999
  6. ↑ od prosince 2002

Reference editovat

  1. ↑ ESA Media Relations Office. ESA prepares for the next generation of human spaceflight and exploration by recruiting a new class of European astronauts [online]. ESA, 2009-05-20 [cit. 2009-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Matthias Maurer. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Watch live: ESA outlines its search for astronauts. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Astronaut selection 2021-22 FAQs. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 2021 Astronaut VN: Candidates by country and gender. pbs.twimg.com [online]. ESA, 23: června 2021 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Astronaut selection: stage one complete. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e European astronauts in new functions. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Claude Nicollier. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Wubbo J. Ockels. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Jean-François Clervoy. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Christer Fuglesang. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Astronaut Biography: Andre Kuipers. www.spacefacts.de [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Astronaut Biography: Hans Schlegel. www.spacefacts.de [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Gerhard P.J. Thiele. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Astronaut Biography: Roberto Vittori. www.spacefacts.de [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Cosmonaut Biography: Leopold Eyharts. www.spacefacts.de [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Paolo Nespoli. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Reinhold Ewald. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Claudie Haigneré (formerly Claudie André-Deshays). www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Michel Tognini. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Frank De Winne. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Philippe Perrin. www.esa.int [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Astronaut Tim Peake assumes ambassadorial role for space. GOV.UK [online]. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astronauti_ESA&oldid=23736072“