Fluorid xenoničelý

chemická sloučenina

Fluorid xenoničelý je hypotetická anorganická sloučenina s chemickým vzorcem XeF8.[1][2] Uvádí se, že fluorid xenoničelý je nestabilní i při tlaku dosahujícím 200 GPa.[3]

fluorid xenoničelý
Vypočtená přibližná molekulová geometrie fluoridu xenoničelého
Vypočtená přibližná molekulová geometrie fluoridu xenoničelého
Obecné
Systematický názevFluorid xenoničelý
Anglický názevXenon octafluoride
Německý názevXenon(VIII)-fluorid
Sumární vzorecXeF8
Identifikace
Registrační číslo CAS17457-75-9
SMILESF[Xe](F)(F)(F)(F)(F)(F)F
InChIInChI=1S/F8Xe/c1-9(2,3,4,5,6,7)8
Key: CDIGVRPYRMDMBF-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost283,28 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Fluorid xenoničelý byl původně předpovězen v roce 1933 Linusem Paulingem spolu s jinými sloučeninami vzácných plynů, které na rozdíl fluoridů xenonu nemohou být připraveny.[4][5] Zdá se, že je to způsobeno sterickým stíněním atomů fluoru kolem atomu xenonu. Vědci se jej nadále pokoušejí syntetizovat.[6]

Potenciální příprava

editovat

Vznik fluoridu xenoničelého byl vypočten jako endotermický:[7]

Xe + 4 F2 → XeF8

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xenon octafluoride na anglické Wikipedii.

  1. FRLEC, Boris; HOLLOWAY, John H.; SLIVNIK, Jože. An examination of the possibility of the existence of xenon octafluoride. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1970-08, roč. 32, čís. 8, s. 2521–2527. Dostupné online [cit. 2024-02-09]. DOI 10.1016/0022-1902(70)80296-2. (anglicky) 
  2. HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, A. G. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Pearson Prentice Hall 1140 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-175553-6. S. 1097. (anglicky) 
  3. LUO, Dongbao; LV, Jian; PENG, Feng. A hypervalent and cubically coordinated molecular phase of IF 8 predicted at high pressure. Chemical Science. 2019, roč. 10, čís. 8, s. 2543–2550. Dostupné online [cit. 2024-02-09]. ISSN 2041-6520. DOI 10.1039/C8SC04635B. PMID 30881685. (anglicky) 
  4. WEINSTOCK, Bernard; WEAVER, E. Eugene; KNOP, Charles P. The Xenon-Fluorine System. Inorganic Chemistry. 1966-12, roč. 5, čís. 12, s. 2189–2203. Dostupné online [cit. 2024-02-09]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50046a026. (anglicky) 
  5. PAULING, Linus. The Formulas of Antimonic Acid and the Antimonates. Journal of the American Chemical Society. 1933-05, roč. 55, čís. 5, s. 1895–1900. Dostupné online [cit. 2024-02-09]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01332a016. (anglicky) 
  6. COTTON, F. Albert. Progress in Inorganic Chemistry, Volume 6. [s.l.]: John Wiley & Sons 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-16657-4. S. 249. (anglicky) 
  7. WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. S. 394. (anglicky)