Otevřít hlavní menu

Ferdinand Gobbi, též Ferdinando Gobbi[1] (cca 1811 Terst[2]6. srpna 1889 Ebenzweier[3][4]), byl rakouský lékař, státní úředník a politik z Terstu, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Dr. Ferdinand Gobbi

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození cca 1811
Terst
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. srpna 1889
Ebenzweier
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní Andrea Gobbi (otec)
Alma mater Padovská univerzita
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Pocházel z terstské lékařské rodiny. Jeho otcem byl známý místní lékař Andrea Gobbi (1765–1850). Ferdinand počátkem 30. let vystudoval medicínu na Padovské univerzitě. V roce 1836 publikoval pojednání De benigno culture in Hominem physicum influxu, ve kterém dokazoval příznivý vliv kultury na lidské tělo. V druhé polovině 40. let odešel do Vídně.[1] Roku 1849 se uvádí jako Ferdinand Gobbi, doktor medicíny ve Vídni.[5][6]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Terst I. Tehdy se uváděl coby doktor medicíny.[2] Řadil se ke sněmovní pravici.[7] Na mandát rezignoval v únoru 1849 kvůli svému jmenování na post vrchního lékařského rady v státním zdravotním kolegiu.[8]

V 2. polovině 19. století zastával vysoké úřednické posty ve státní správě.[9] V únoru 1849 byl společně se svým jmenováním do funkce vrchního lékařského rady povýšen do hodnosti sekčního rady na ministerstvu vnitra.[10] Později působil jako ministerský rada na ministerstvu financí. V dubnu 1867 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[11] Měl titul svobodného pána (barona) a sekčního šéfa ministerstva.[3] Získal též Řád železné koruny.[4]

Zemřel v srpnu 1889 ve svém letním bytě v Ebenzweieru u Traunsee na srdeční mrtvici. Po několik let trpěl srdeční chorobou. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt. Bylo mu 78 let. Tělo mělo být převezeno do rodinného hrobu v Terstu.[3][4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b DOTTOR FERDINANDO GOBBI [online]. museorevoltella.it [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (italsky) 
  2. a b Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c Kleine Chronik. Neue Freie Presse. Srpen 1889, čís. 8962, s. 1. Dostupné online. 
  4. a b c Kleine Chronik. Die Presse. Srpen 1889, čís. 215, s. 3. Dostupné online. 
  5. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 37. (německy) 
  6. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 94. (německy) 
  7. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  8. http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/085schuz/s085001.htm
  9. Porträt- und Biografiensammlung Meyer zum Felsenegg, Zürich: Gobbi, Ferdinand (19. Jahrhundert) [online]. zora.uzh.ch [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. (německy) 
  10. Wiener Zeitung, 6. 2. 1849, s. 1.
  11. Wiener Zeitung, 28. 4. 1867, s. 1.