Falchion
Falchion (/ˈfɔːltʃən/; starofrancouzsky: fauchon; latinsky: falx, „srp“) je historická sečná zbraň, která se používala od vrcholného středověku přes pozdní středověk až po ranou renesanci, tedy zhruba od 12. století až do 16. století. V německy mluvících zemích byla tato zbraň známá jako Malchus.
| Falchion | |
|---|---|
 Falchion – Itálie, 15. století | |
| Typ | sečná |
| Místo původu |  Francie |
| Historie služby | |
| Ve službě | 13. - 16. století |
| Historie výroby | |
| Varianty | Různé: od tvarů podobným šavlím, saexům či mačetám |
| Základní údaje | |
| Typ ostří | Jednosečné, na konci zahnuté (občas rovné, či zešířené) |
| Typ záštity | Podobná běžným mečům, nejčastěji křížová, někdy zdobnější |
Jedná se o jednosečný jednoruční meč evropského původu. Zbraň se používala v různých formách; Některé typy připomínají spíše seax, některé zase šavle a jiné spíše mačety s křížovou záštitou. Některé pozdější byly velmi zdobené a používané šlechtou.
Historické prameny dokládají, že falchiony byly celkem rozšířené a běžně používané křižáky. Zobrazuje je dokonce i samotná Křižácká bible. Celkově jsou hojně zastoupeny ve středověké ikonografii.
Typy editovat
Čepele se napříč kontinentem a časem značně lišily. Téměř vždy však byly jednosečné s mírným zakřivením směrem ke špici. Díky tomuto tvaru, bylo na konci ostří možné vyvinout daleko větší sílu, čímž se falchion vlastně proměnil v jakéhosi křížence meče a sekery. Většina z nich byla také opatřena jílcem a záštitou na způsob běžně používaných mečů.[1]
Na rozdíl od mečů se do dnešních dnů dochovalo jen málo původních falchionů; v současnosti je znám méně než tucet exemplářů.[2] V západní Evropě existovala i řada zbraní podobných falchionům, např. Messer.
Thorpe falchion editovat
_reduced_background.jpg)
Datujeme jej do 14. století, konkrétně pak do roku 1320.[1]
Byl vytvořen s přihlédnutím k postupnému zlepšování plátnéřského řemesla. Už se nepoužívalo pouze kroužkové brnění, nýbrž i pláty, ve kterých bylo nutné hledat skuliny. Proto byl falchion typu Thorpe směrem ke špici šikovně zúžen. Tím se vytvořil poměrně ostrý hrot, kterým bylo možné proniknout právě oněmi mezerami v protivníkově zbroji.[1]
Conyers falchion editovat
Conyers falchion je právě jeden z mála exemplářů, které se nám dochovaly dodnes. Nicméně oproti ostatním nalezeným je ve výborném stavu. Dnes je uchováván v pokladnici Durhamské katedrály.
Celková délka je 890 mm a váží 1300 gramů.[2] Má zdobenou hrušku (na které je vyobrazen emblém draka) i křížovou záštitu. Ostří se ke konci rozšiřuje a tvoří jakoby vypouklé břicho, což mu propůjčuje výborné vlastnosti k sekání. Mnoho různých knih právě tento typ uvádí jako vzor falchionů.
K tomuto falchionu se navíc váže i jedna legenda, ve které jím měl Sir John Conyers zabít hrozivého draka zvaného Sockburn Worm. Tento příběh měl podle některých zdrojů inspirovat spisovatele Lewise Carrolla k napsání básně Jabberwocky.[3]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu falchion na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b c MUSEUM, Norwich Castle; GALLERY, Art. A point about swords: The Thorpe Falchion [online]. 2020-07-13 [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Conyers Falchion. www.foxtail.nu [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ History of Croft, Sockburn and Sadberge. England's North East [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. (anglicky)