Ezio (Gluck)
Ezio Christopha Willibalda Glucka je barokní opera ve třech aktech, kterou Gluck představil v roce 1750 a později revidoval v roce 1763.
Ezio | |
---|---|
Základní informace | |
Skladatel | Christoph Willibald Gluck |
Premiéra | 1750 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie díla
editovatStejné operní libreto Pietra Metastasia již předtím zhudebnilo množství skladatelů, např. Nicola Porpora (1728) [1] a Pietro Auletta (1728), J. A. Hasse (Neapol, 1730 a Drážďany, 1755), G. F. Händel (Londýn, 1732) či Latilla (Neapol, 1758), Josef Mysliveček (dvě verze: Neapol (1775) a Mnichov (1777)).
Gluckův Ezio byl poprvé uveden v Praze během karnevalu v roce 1750. Gluck později své dílo upravil pro Vídeň (1763). Na rozdíl od dvou zhudebnění textu Josefem Myslivečkem, Neapole (1775) a Mnichova (1777), která byla zcela odlišná, obě Gluckovy verze mají stejnou přibližně polovinu hudby.[2] [3]
Role
editovat- Ezio, generál (alto castrato), který miluje Fulvii
- Valentiniano, císař (soprán castrato), který miluje Fulvii
- Massimo, římský patricijský (tenor), spiknutí proti Valentiniano
- Fulvia, Massimova dcera (soprán), která miluje Ezio
- Onoria, sestra Valentiniana, která miluje Ezia
- Varo, prefekt a důvěrník Ezia
Obsah
editovatOpera se odehrává ve Starověkém Římě v roce 453, křesťanský generál Aetius právě porazil hunského vůdce Attilu.
Po mnoha dějových zvratech [4] Ezio nakonec zachrání císaře Valentiniána před Maximovým spiknutím. Ten je poté zatčen, ale jeho život je ušetřen. Vděčný Valentinián umožňuje Fulvii a Eziovi uzavřít sňatek.
Pražský Ezio v roce 1750
editovatPůvodní Ezio je plnohodnotná opera seria bez známek pozdější tzv. Gluckovy „reformy“. Premiéru měla v divadle impresaria Giovanniho Battisty Locatelliho na ulici v Kotcích (české „Divadlo v Kotcích“, německy „Kotzentheater“) a udržela se po dvě sezóny.
Vídeňský Ezio v roce 1763
editovatGluck, podobně jako před ním Händel, Vivaldi a další skladatelé té doby, používal některá „čísla“ (árie a sbory) ze starších oper, v případě potřeby přepisoval spojující recitativ, což byla tehdy běžná praxe. Gluck při vídeňském uvedení Ezia v roce 1763 znovu použil téměř polovinu z 25 hudebních čísel z pražské verze Ezia, ale naopak odstranil např. árie „Se povero il ruscello“ z pražského Ezia, který již použil předchozího roku při uvedení svého Orfea ve vídeňském Burgtheateru jako „Che puro ciel“ a zbytek vyplnil 7 áriemi z opery Il trionfo di Clelia, které vídeňské publikum také neznalo.
Přepisy árií z pražských představení Ezia a Il trionfo di Clelia však vyžadovaly transpozice a úpravy pro potřeby zpěváků a větší orchestr. Rovněž zkrátil předehru a některé repetice. V roli Ezia ve Vídni vystoupil Gaetano Guadagni, Valentiniana zpíval Giovanni Toschi, Massima Giuseppe Tibaldi a Fulvii Rosa Tibaldiová .
Nahrávky
editovat- Pražská verze 1750: Jana Levicová (Ezio) Eva Müllerová (Fulvia), Martin Šrejma (Massimo), Michaela Šrůmová (Valentiniano), Ondřej Socha (Varo), Yukiko Šrejmová (Kinjo), komorní hráči Pražského symfonického orchestru dir. Jiří Petrdlík, ArcoDiva Classics 2010
- Pražská verze 1750: Sonia Prina (Ezio), Max Emanuel Cenčić (Valentiniano), Topi Lehtipuu (Massimo), Ann Hallenbergová (Fulvia), Julian Pregardien (Varo), Mayuko Karasava (Onorio), Il Complesso Barocco, Alan Curtis. Virgin Classics 2010
- Pražská verze 1750: kontratenor Matthias Rexroth (Ezio), Mariselle Martinezová (Fulvia), Max Emanuel Cenčić (Valentiniano), Netta Orová (Onoria), Mirko Roschkowski (Massimo), Andréas Post (Varo), Neue Düsseldorfer Hofmusik, dir. Andreas Stoehr, Coviello Classics 2009
- Vídeňská verze 1763: Franco Fagioli kontratenor (Ezio), Ruth Sandhoffová (Valentiniano), Kirsten Blaiseová (Fulvia), Sophie Marin-Dregorová (Onoria), Stefano Ferrari (Massimo), Netta Or (Varo), Orchester der Ludwigsburger Schlossfestspiele, dir Michael Hofstetter. Oehms Classics. 2007
Současná pozice
editovatGluckův rukopis opery se nyní nachází v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, kde je možné si jej prohlédnout v Beethovenově pokoji.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ezio (Gluck) na anglické Wikipedii.
- ↑ "Con che soavità: studies in Italian opera, song, and dance, 1580–1740", Iain Fenlon, Tim Carter, Nigel Fortune p. 269
- ↑ Howard, p. 98
- ↑ Buschmeier, "Gluck in Wien" (item 81), pp. 85-88
- ↑ http://www.parnassus.at/uploads/tx_artistsdb/Broschuere_EZIO_EN_05_04_2013_WEB.pdf
- Prameny
- Buschmeier, Gabriele, Ezio v Praze a ve Vídni: Bemerkungen zu den beiden Fassungen von Glucks Ezio . 2003. Porovná verze Ezio uvedené v Praze v roce 1749 a ve Vídni v roce 1763
- Howard, Patricia, Christoph Willibald Gluck: průvodce po výzkumu, New York: Garland Publishing, Inc., 1987 ISBN 9780824084516
- https://web.archive.org/web/20150415103002/http://www.lobkowicz.cz/cs/Highlights-from-The-Collections-47.htm?item=503