Exekuční soud

Exekuční soud je soud, který nařídí exekuci a pověří určitého soudního exekutora jejím provedením.[1]

PříslušnostEditovat

Věcně příslušným exekučním soudem je vždy okresní soud. Místně příslušným je ten soud, v jehož obvodu má povinný místo trvalého pobytu či sídlo. Pokud místo trvalého pobytu nebo sídlo na území České republiky nemá, pak ten soud, v jehož obvodu má exekučně postižitelný majetek.[2] Chybí-li tyto podmínky pro určení místní příslušnosti zcela, nebo je nelze zjistit, rozhodne o příslušném exekučním soudu Nejvyšší soud.[3]

RozhodováníEditovat

Exekuční soud po nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím provedením rozhoduje již jen o:

  • námitce podjatosti soudního exekutora,[4]
  • spojení věcí, které jsou vedeny více soudními exekutory,[5]
  • změně soudního exekutora,[6]
  • odkladu exekuce, pokud návrhu nevyhověl soudní exekutor,[7]
  • zastavení exekuce, pokud návrhu nevyhověl soudní exekutor,[8]
  • žalobě na vyloučení věci, pokud soudní exekutor nevyhověl návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu[9] a
  • námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce.[10]

O odvoláních proti rozhodnutím soudního exekutora nerozhoduje exekuční soud, ale krajský soud, v jehož obvodu exekuční soud působí.[11] Výjimkou jsou rozhodnutí o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, exekuční příkazy a usnesením o jejich změně či zrušení, proti kterým nelze použít žádný opravný prostředek.[12]

ReferenceEditovat

  1. § 7 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „ex. ř.“)
  2. § 45 ex. ř.
  3. § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a § 52 odst. 1 ex. ř.
  4. § 29 odst. 8 ex. ř.
  5. § 37 odst. 4 ex. ř.
  6. § 44b ex. ř.
  7. § 54 odst. 7 ex. ř.
  8. § 55 odst. 3 ex. ř.
  9. § 68 odst. 4 ex. ř.
  10. § 88 odst. 3 ex. ř.
  11. § 55c odst. 2 ex. ř.
  12. § 47 odst. 3 a § 55c odst. 3 ex. ř.

Související článkyEditovat