Wikipedie

Esaias Tegnér

Esaias Tegnér (13. listopadu 1782, Kyrkerud, Värmland – 2. listopadu 1846, Växjö, Småland) byl švédský romantický básník, biskup a profesor řečtiny na Lundské univerzitě.[3][4] Je považován za švédského národního básníka.[5]

Esaias Tegnér
Tegnérův portrét od Johana Gustafa Sandberga (kolem roku 1826)
Tegnérův portrét od Johana Gustafa Sandberga (kolem roku 1826)
Narození13. listopadu 1782
Kyrkerud, Värmland, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí2. listopadu 1846 (ve věku 63 let)
Östrabo, Växjö, Småland ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníVäxjö
Povoláníbásník, biskup a profesor řečtiny na Lundské univerzitě.
Národnostšvédská
Alma materLundská univerzita
Žánrepická poezie
Literární hnutíromantismus
Významná dílaFrithiofs saga
OceněníKomandér velkokříže Řádu polární hvězdy (1829)
Manžel(ka)Anna Maria Gustavia Myhrmanová (od roku 1806)
Dětitři synové (Christofer, Jacob, Lars Gustaf) a tři dcery (Eva Marie, Anna Göthilda, Disa Gustava)
RodičeEsaias Tegnér[1][2] a Sara Maria Seidelius[1][2]
PříbuzníElof Tegnér, Esaias Tegnér the Younger, Jakob Tegnér a Disa Hilda Johanna von Post (vnoučata)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se v rodině venkovského faráře. V devíti letech osiřel, ale díky jeho nadání (naučil se latině, řečtině, francouzštině a angličtině) mu bylo umožněno díky mecenášům vystudovat.[6][7] Roku 1799 se stal studentem na Lundské univerzitě a již roku 1802 promoval z filozofie. Na univerzitě pak působil jako docent estetiky a bibliotekář. Roku 1806 se oženil s Annou Myhrmanovou, nejmladší dcerou svého bývalého mecenáše, kterou znal již od dětství. Roku 1812 byl na univerzitě jmenován profesorem řečtiny a byl vysvěcen na kněze, V tom samém roce se stal členem romantického Gótského spolku (Götiska Förbundet) a v klubovém časopise Iduna publikoval svou poezii a své názory, zejména pokud jde o studium staré islandské literatury a historie. Byl rovněž skvělým řečníkem. Roku 1819 byl zvolen členem Švédské akademie.[8]

 
Esaias Tegnér ve dvacátých letech od Leonarda Roose af Hjälmsätera

V prvních básnických pokusech navazoval na tradice klasicistní poezie a v tomto duchu napsal i nacionální epos Svea (1811) vyjadřující nálady ve Švédsku po odtržení Finska od Švédska po prohrané finské válce s Ruskem, za který obdržel hlavní cenu Švédské akademie. Po vstupu do Gótského spolku začínají mít jeho básně romantické rysy. Zachoval si však odstup od současných módních literárních manýr a odmítal jak osvícenskou racionalistickou filozofii tak i přehnané romantické uctívání všeho mystického a temného. Usiloval o syntézu mezi mezi klasicismem a romantismem .[3][5] Jeho poezie, inspirovaná Schillerem, dánským romantikem Oehlenschlägerem, idealismem Kanta a Fichteho a staroseverskou mytologií, obsahuje národní i romantické motivy a má svižný energický spád v rychlém sledu obrazů a asociací.[4] Evropské slávy pak dosáhl přebásněním staroislandské ságy Frithijofs Saga (1825, česky jako Píseň o Frithiofovi), která byla přeložena do řady jazyků.[9]

Funkci profesora vykonával až do roku 1825, kdy byl jmenován biskupem ve Växjö, čímž se stal zároveň členem Riksdagu (švédského parlamentu).[5][6] V roce 1835 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd a roku 1838 čestným členem Královské švédské akademie literatury, historie a starožitností.[10]

Roku 1840 se naplno projevila jeho těžká duševní choroba, jejíž symptomy se objevovaly již od roku 1833. Tegnér se obával šílenství, kterým trpěl jeho starší bratr, a podíl na jeho zhroucení měla pravděpodobně i jeho nešťastná láska. Trpěl nedůvěrou v život a lidi. Byl poslán na léčení do sanatoria ve Šlesvicku a roku 1841 se mohl vrátit do svého úřadu. V říjnu roku 1846 mu ale mrtvice ochromila levou stranu těla a 2. listopadu téhož roku krátce před půlnocí zemřel. Byl pohřben na hřbitově ve Växjö.[6]

 
Tegnérova socha ve Växjö od Arvida Källströma

Výběrová bibliografie

editovat
  • Över livets plågor och tröst (1803, Nad životními útrapami a útěchou), báseň vycházející z principů klasicismu.
  • Det eviga (1810, Věčnost), klasicistní báseň namířená proti Napoleonovi, o němž se Tegnér domníval, že podporoval ruskou expanzi do Švédska
  • Svea (1811), patriotický rétorický epos v alexandrínech pojednávající o švédské ztrátě Finska, který získal cenu Švédské akademie.
  • Sång till solen (1813, Zpěv slunci), romantická báseň
  • Stjärnsången (1817, Píseň hvězd), romantická báseň
  • Hjälten (1813, Hrdina), báseň věnovaná Napoleonovi, na nějž přehodnotil svůj názor.
  • Den vaknade örnen (1815, Probuzený orel), báseň chválící Napoleona.
  • Nattvardsbarnen (1820, Děti večeře Páně), idyla, kterou americký básník Longfellow přeložil do angličtiny.
  • Axel (1821), hrdinská veršovaná pohádka
  • Mjeltsjukan (1824, Melancholie), báseň obsahující básníkovi pocity smutku a bázně ze života.
  • Frithiofs saga (1825, Píseň o Frithiofovi), lyrickoepická parafráze staroislandské ságy skládající se z 24 metricky rozlišených zpěvů. Dílo bylo přeloženo do řady jazyků a přineslo Tegnérovi evropskou slávu.
  • Smärre samlade dikter af Esaias Tegnér (1828, Menší sebrané básně Esaiase Tegnéra), sbírka básní.
  • Den döde (1834, Mrtvá), elegická báseň
  • Avsked med min lyra (1840, Rozloučení s mou lyrou), báseň vyjadřující nastupující duševní problémy.
  • Kronbruden (Panenská nevěsta) a Gerda, nedokončené epické básně..

Adaptace

editovat

Hudba

editovat

Mnohe Tegnérovy básně byly zhudebněny, například švédsko-finským skladatelem Bernhardem Crusellem, v jehož díle zaujímají písně napsané na Tegnérovy texty významné postavení.[11]

Film

editovat

Česká vydání

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b By-Säffle kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, SE/VA/13069/C I/5 (1781-1821), bildid: C0036828_00018, sida 13. Dostupné online. [cit. 2019-05-12].
  2. ↑ a b Herman Hofberg: Svenskt biografiskt handlexikon. 1906. Dostupné online. [cit. 2020-07-24].
  3. ↑ a b HEGR, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 312.
  4. ↑ a b HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 439-440.
  5. ↑ a b c Esaias Tegnér. Store norske lexikon. Dostupné online
  6. ↑ a b c Ottův slovník naučný. 25. díl. Praha a Litomyšl. Argo a Paseka 2001. S. 145.
  7. ↑ Esaias Tegnér. Encyclopædia Britannica. Dostupné online
  8. ↑ Tegnér Esaias. 1911 Encyclopædia Britannica. Dostupné online
  9. ↑ MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl 2., M-Ž. 1. vydání. Praha: Odeon, 1988. S. 304–305.
  10. ↑ HILDEBRAND, Bengt a kol. Matrikel över ledamöter av Kungl. Vitterhetsakademien och Kungl. Vitterhets Historie och Antikvitets akademien. Stockholm. Kungl. Vitterhetsakademien 1992. S. 35.
  11. ↑ Bernhard Crusell. Swedish Musical Heritage. Dostupné online
  12. ↑ Carl XII:s kurir. Česko-slovenská filmová databáze. Dostuopné online
  13. ↑ Frithiofs Saga. IMDb (Internet Movie Database). Dostupné online

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Esaias_Tegnér&oldid=24014366“