Ereleuva (před 440?500,?[1] Italia Annonaria,[2] Byzantská říše) byla matka ostrogótského krále Theodoricha Velikého a konkubína Theodorichova otce krále Theodemira. Historik Thomas Hodgkin poznamenává že označení konkubína není pro pozici, kterou zastávala správné. V mnoha germánských národech byla jistá laxnost k manželským obřadům.[3] Gelasius ji označuje jako reginu (královnu), tím naznačuje, že měla významné sociální postavení i přes neformální spojení s Theodemirem.[1] Kromě syna Theodoricha měla dceru Amalafridu,[4] která se později stala manželkou vandalského krále Thrasamunda. Druhou dcerou byla ostrogótská princezna Argotta[5][6]

Ereleuva
ostrogótská královna
Narozenípřed 440?
pravděpodobně území dnešní Ukrajiny
Úmrtí500?
Diecéze Italia Annonaria, Byzantská říše (dnešní severní Itálie)
ManželTheodemir
PotomciTheodorich Veliký
Amalafrida
Argotta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ereleuva byla katolík. Pokřtěna byla jménem Eusebie.[1] Z ariánství přešla jako dospělá, ale podrobnosti v historických záznamech jsou nejasné. Ke katolicismu je považována za přijatou, jak je uvedeno z její korespondence s papežem Gelasiusem I. a zmínkách o ní ve Chvalozpěvech o Theodemirovi (anglicky Panegyric to Theoderic the Great) biskupa a básníka té doby, Magnuse Ennodiuse.[7]

Její jméno bylo různě hláskováno, ve starověku jako Ereriliva (rukopis kroniky Anonymus Valesianus cca 527[8]) či Erelieva jak ji nazývá Jordanes.[9] Současným historiům je známá jako Ereleuva.

ReferenceEditovat

  1. a b c AMORY, Patrick. People and Identity in Ostrogothic Italy, 489-554. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 548 s. Dostupné online. ISBN 0-521-57151-0. (anglicky) 
  2. http://www.geni.com/people/Ereleuva-concubine-of-Theodimir/6000000002236412009
  3. HODGKIN, Thomas. Theodoric the Goth: Barbarian Champion of Civilisation. Londýn: G.P. Putnam's Sons, 1897. Dostupné online. (anglicky) 
  4. http://www.connectedbloodlines.com/descend.php?personID=I10744&tree=Lowell&generations=4&display=standard
  5. http://www.geni.com/people/Argotta-of-the-Ostrogoths/6000000022279721820
  6. Archivovaná kopie. www.houseofdenney.net [online]. [cit. 2014-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  7. AMORY, Patrick. People and Identity in Ostrogothic Italy, 489-554. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 548 s. Dostupné online. ISBN 0-521-57151-0. (anglicky) 
  8. Anonymus Valesianus Posterior: Chronica Theodericiana. Latinská knihovna.
  9. JORDANES: Origin and Deeds of the Goth str.260[nedostupný zdroj] překlad Charles C. Mierow (anglicky)