Emanuel Maceška
Emanuel Maceška (24. března 1877, Načeradec[1] – 30. prosince 1966 Praha[2]) byl český velkouzenář a průmyslník, významný podnikatel za Rakouska-Uherska a za první republiky. Jeho uzenářský podnik na Vinohradech v Praze byl největším podnikem tohoto druhu ve městě.[3]
| Emanuel Maceška | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. března 1877 Načeradec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. prosince 1966 (ve věku 89 let) Praha  Československo |
| Povolání | podnikatel |
| Choť | Františka Řebíčková |
| Děti | 6 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra editovat
Maceška se narodil jako třetí syn z pěti dětí ve středostavovské rodině mlynáře Jakuba Macešky (1834–1900) z Načeradce čp. 163 a jeho manželky Emanuely Hlinské z Louňovic.[4] Rodina svůj původ odvozovala od šlechticů Macešků z Peclínova. Rodina se přestěhovala do Prahy na Vinohrady do dnešní Belgické ulice č. 16/131 a 28. května 1881 se tam přihlásila k pobytu. Emanuel se vyučil řezníkem a zažil obrovský úspěch kluka z venkovské rodiny.[5] V roce 1896[3] v 19 letech[5] si na Pankráci otevřel malý uzenářský krámek, který měl díky vyhlášeným výrobkům velký úspěch. Nedlouho na to se tak vypracoval na zámožného podnikatele. Na začátku 20. století založil v Praze na Vinohradech největší pražský uzenářský podnik a v roce 1923 ho rozšířil o továrnu na výrobu uherského salámu.[3]
Maceška v Praze si dal postavit honosný Maceškův palác na nároží Vinohradské třídy a Budečské ulice, v kterém měl v přízemí krám s prodejnou a občerstvením a kino, později nazvané Bio Illusion.[5]
Dále vlastnil panství Votice, kde provozoval zámecký pivovar se sladovnou. V roce 1925 si v Praze na Václavském náměstí dal postavit hotel Majestic podle projektu architekta Jana Jarolíma, v němž roku 1926 v přízemí otevřel lidovou jídelnu, kde se čepovalo pivo ze zámeckého pivovaru.[6][7]
Za druhé světové války mu byly všechny podniky a velkostatek zabaveny nacisty a v únoru 1945 při leteckém útoku na Prahu spojenecká bomba srovnala jeho vinohradský uzenářský podnik se zemí. Biograf mu byl po válce znárodněn a v roce 1948 přišel o zbytek svých podniků.[3] Potom se uchýlil na chatu svých příbuzných v Bojanovicích a na odpočinku se věnoval zahrádkaření.[5]
Rodina editovat
V roce 1902 se oženil s Františkou Řebíčkovou, s níž měl šest dětí.[6]
Výrobky editovat
Emanuel Maceška vyráběl vyhlášené uzenářské pochoutky, mezi nimi například uherský salám EMKA. Proslul ale vynálezem „mazacího buřtu“, který začal být po svém tvůrci označován „maceška“. Vyrábí se do současnosti a je stále značně oblíbený. Jde o druh métského salámu, který tvůrce odlišil tím, že místo směsi hovězího a vepřového ho začal vyrábět výhradně z vepřového masa.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Načeradec
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Maceška, Emanuel, 1877–1966
- ↑ a b c d Před 50 lety zemřel velkouzenář a průmyslník Emanuel Maceška. Deník.cz [online]. 2016-12-29 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv ČR Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního komisařství
- ↑ a b c d e Mazací salám je tu stále. Jeho vynálezce, velkouzenář Maceška, zemřel před padesáti lety. E15.cz [online]. 2017-01-05 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Emanuel Maceška průmyslník a velkostatář. Národní listy [online]. 7.5.1927 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Emanuelu Maceškovi. Národní politika [online]. 25.12.1929 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
