Ralph Elliott (autor tzv. Elliottovy teorie) na burzách cenných papírů vypozoroval, že ceny mají tendenci se pohybovat ve vlnách. Od té doby se obchodníci naučili úspěšně Elliottovu teorii využívat k prognózování cenových pohybů. Elliottovy vlny (Elliot waves - dále EW) jsou specifickým nástrojem tržní analýzy vycházející z univerzálních pravidel přírody[zdroj?], jež dodržuje i trh reprezentující kolektivní vědomí investorské veřejnosti, která v trhu realizuje svá přesvědčení a důvěru v jednotlivá aktiva. V trhu dochází k extrémům sentimentu, emocím strachu a chamtivosti, společenským jevům, které přírodním zákonům rovněž podléhají. Elliotovy vlny jsou nástrojem technické analýzy. Značně důležitou součástí teorie Elliottových vln je Fibonacciho číselná řada - 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55 . . . a poměry jednotlivých čísel - 0,382, 0,5, 0,618, 1, 1,618, 2, 2,618.

Trh každého tržního nástroje členíme na dvě opakující se části, na hybný a korekční režim. Hybný režim, jak už název napovídá, je to, co nám hýbe cenou - ať nahoru, nebo dolů. Korekční režim slouží jako protipohyb, a to buďto stranovým pohybem, nebo méně silným hybným protipohybem. Tyto stále se střídající režimy nám tvoří z dlouhodobého hlediska trend a při pohledu na jakýkoli trend je hned patrný směr tohoto trendu. Zmiňovaný tržní trend má tři fáze, mezi které patří akumulace, velký pohyb a přebytek. Díky jednotlivým pohybům nám vznikají vlny, které jsou základními prvky trhu. Analýzou těchto vln se zabývá právě teorie principu Elliottových vln. Elliottova teorie řeší fraktální strukturu jednotlivých vln a příčiny jejich vzniků. Fraktální prvky na trzích mají podobu buď pětivlnového trendu, kterému se jinými slovy říká impuls, anebo podobu třívlnové korekce. Princip Elliottových vln má ovšem i své kritiky. Někteří odborníci tvrdí, že je tento nástroj příliš složitý. Je těžké správně odhadnout označení vln, které je navíc potřeba průběžně přeoznačovávat.

Související články editovat

Externí odkazy editovat