Otevřít hlavní menu

El'azar ben Ja'ir (hebrejsky: אלעזר בן יאיר, zemřel 73 n. l.) byl vůdce radikální židovské skupiny zélótů v 1. století n. l. v Judeji. Účastnil se první židovské války, a když se Římanům podařilo opětovně dobýt Jeruzalém, uprchl se svými souvěrci do pevnosti MasadaMrtvého moře. Tam se v obklíčení se svými věrnými po několik let úspěšně bránil, a když se nakonec římským vojákům v roce 73 n. l. podařilo hradby pevnosti prorazit, raději se svými stoupenci spáchal kolektivní sebevraždu, než aby stali římskými otroky.

El'azar ben Ja'ir
Narození 1. století
Úmrtí 73
Masada
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obrana MasadyEditovat

Po dobytí Jeruzaléma a zboření jeruzalémského Chrámu v roce 70 se stala Masada posledním místem židovského protiřímského odporu. Byla proto obklíčena římskými vojsky pod vedením generála Flavia Silvy. Pevnost však byla odolná proti přímému útoku, a tak se Římané rozhodli ji odříznout od přístupových cest a protivníky vyhladovět. Díky velmi dobrým zásobám ale obránci Masady vydrželi přečkat několik let. Římští ženisté nicméně během této doby zbudovali rampu, díky níž mohli beranidlem prorazit hradbu pevnosti. V noci před předpokládaným útokem shromáždil El'azar ben Ja'ir své stoupence a v pohnutém projevu jim připomněl společné odhodlání nikdy nebýt sluhy Římanů ani jiného Boha. Ti se nakonec všichni rozhodli pro kolektivní sebevraždu a vypálení všech staveb na Masadě. Když druhý den Římané vtrhli v plné zbroji do pevnosti, objevili na tisíc mrtvých obránců pevnosti. Příběh o sebevraždě se Římané dozvěděli díky dvěma ženám, které se před hromadnou sebevraždou spolu s pěti dětmi ukryly v nádrži na vodu.[1]

Ben Ja'irův odkazEditovat

Na počest hrdinského činu, který zélóti v čele s El'azarem ben Ja'irem na Masadě provedli, přijal jeho jméno, jakožto svůj pseudonym, Avraham Stern.[2] Stern žil ve 20. století a ve 30. a 40. letech bojoval proti britské mandátní správě ustanovené nad zemí izraelskou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 118-119. (anglicky) 
  2. BEN-YEHUDA, Nachman. Political Assassinations By Jews: A Rhetorical Device For Justice. New York: State University of New York Press, 1992. 527 s. Dostupné online. ISBN 978-0791411650. S. 104. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat