Eino Antero Luukkanen
Podplukovník Eino Antero Luukkanen (4. června 1909 - 10. dubna 1964), přezdívaný Eikka, byl finský stíhací pilot a nejmladší velitel letky v historii finského letectva, třetí nejúspěšnější finský stíhač druhé světové války.
| Eino Antero Luukkanen | |
 | |
| Narození |
4. června 1909 Lakhdenpokhsky District |
|---|---|
| Úmrtí |
10. dubna 1961 (ve věku 51 let) Jyväskylä |
| Povolání | pilot a voják |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je mu připisováno 60 sestřelů (58 uznáno podle oficiálních finských statistik, ruská strana po válce potvrdila ještě další dva sestřely). Jeho vojenská kariéra skončila v roce 1951, kdy jej finský nejvyšší vojenský soud shledal vinným vyzvědačstvím ve prospěch USA (předával Američanům letecké snímky ruských vojenských objektů). Byl propuštěn z armády bez nároku na penzi (rozsudek byl později revidován, penze mu byla navrácena).
V roce 1955 publikoval své válečné paměti pojmenované Hävittäjälentäjänä kahdessa sodassa (česky je vydalo nakladatelství REVI Publications pod názvem Stíhač nad Finskem).
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- Eino Antero Luukkanen: Stíhač nad Finskem, REVI Publications 2000, ISBN 80-85957-07-8
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eino Antero Luukkanen na Wikimedia Commons - Obsáhlý životopis
