Otevřít hlavní menu

Efrajim (hebrejsky אֶפְרַיִם‎‎), do češtiny přepisováno též jako Efraim, je jméno druhorozeného Josefova syna,[1] kterého mu porodila jeho manželka Asenat, dcera Potífery, kněze z egyptského Ónu.[2] Jméno se vykládá jako „Prašné území“ či „Úrodná země“.[3] Jménem tohoto syna byl též nazýván jeden z izraelských kmenů. Příslušníci tohoto kmene jsou označováni jako Efrajimovci.[4] Později bylo jménem Efrajim označováno i Severní izraelské království,[5] jehož hlavním městem bylo Samaří.[6] Tímtéž názvem bylo označováno i jedno starověké město,[7] které ještě existovalo i v Ježíšově době.[8]

Podle židovské tradice byl Josefův syn Efrajim, na rozdíl od svého bratra Manasese, který svůj profesní život zasvětil diplomacii na faraónově dvoře, hlavním pečovatelem o rodovou identitu a „poctivým studentem Tóry.[9] Proto nakonec patriarcha Jákob, když udílel požehnání Josefovým synům a povýšil jejich status na status vlastních synů,[10] upřednostnil oproti zvyklostem druhorozeného Efrajima před prvorozeným Manasesem.[11][12]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Gn 41, 52 (Kral, ČEP)
  2. Gn 41, 45 (Kral, ČEP)
  3. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 79. 
  4. Joz 16, 5 (Kral, ČEP)
  5. LEIBOWITZ, Ješajahu. Úvahy nad Tórou. Praha: Nakladatelství P3K, 2011. ISBN 978-80-87186-50-3. S. 166. 
  6. Iz 7, 9 (Kral, ČEP)
  7. 2S 13, 23 (Kral, ČEP)
  8. J 11, 54 (Kral, ČEP)
  9. DIVECKÝ, Jan. Příběhy Tóry. Patnáct biblických zamyšlení. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-06-0. S. 72. 
  10. Gn 48, 5 (Kral, ČEP)
  11. Gn 48, 14 (Kral, ČEP)
  12. Gn 48, 20 (Kral, ČEP)

LiteraturaEditovat