Ebla, dnešní Tell Mardích v Sýrii, byl městský stát v 2. pol. 3. tis. př. n. l.

Mapa Sýrie v 2. tisíciletí př. n. l.

PolohaEditovat

Nachází se přibližně 60 km jihozápadně od syrského města Aleppo.

HistorieEditovat

 
Zbytky obvodových zdí

Nejstarší osídlení z této oblasti jsou známa již z konce 4. tis. př. n. l. Hlavního rozmachu dosáhl tento stát ve dvou obdobích a to okolo let 2750 až 2200 př. n. l a později v letech 1800 až 1650 př. n. l. K zániku městského státu Ebla došlo okolo roku 1600 př. n. l.[1]

VýznamEditovat

Město patrně sloužilo jako prostředník v obchodu mezi Mezopotámií, Levantou a Anatólií. Byly zde nalezeny rozsáhlé archívy textů psaných klínovým písmem v západosemitském jazyku. Tento obdivuhodný komplex přibližně 17 000 klínopisných tabulek objevila roku 1975 italská expedice.[2]Panteon s hlavními božstvy El, Aštar a Hadad odpovídá taktéž západosemitskému vlivu.

ReferenceEditovat

  1. ANTALÍK, Dalibor. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. S. 225. 
  2. Archivovaná kopie. www.iniciala.cz [online]. [cit. 2009-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 

LiteraturaEditovat

  • ČECH, Pavel. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. IV. kapitola: Eblajské písemnictví, s. 188-204. 

Externí odkazyEditovat