Duválie
Duválie[1] (Duvalia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to bezlisté sukulenty s dužnatými stonky, tvořícími shluky nebo polštáře. Květy jsou nejčastěji hnědé, řidčeji nažloutlé nebo až skoro černé, pětičetné, s dlouhými korunními laloky. Rod zahrnuje 19 druhů a je rozšířen v jižní části Afriky, v severovýchodní Africe a Arábii. Duválie jsou pěstovány jako zajímavost ve sklenících botanických zahrad a ve specializovaných sbírkách sukulentů.
 Duválie | |
|---|---|
 Duválie Duvalia parviflora | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
| Rod | duválie (Duvalia) Haw., 1812 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_(8613683712).jpg)
Popis
editovatDuválie jsou drobné, beztrnné a bezlisté sukulentní byliny, vytvářející řídké shluky až husté polštáře o průměru 4 až 30 cm. Stonky jsou silně dužnaté, zelené nebo načervenalé, válcovité nebo kyjovité až téměř kulovité, s kuželovitými hrbolky. Zbytky zakrnělých listů jsou přítomny v podobě 1 až 4 mm dlouhé, trojúhelníkovité struktury doprovázené 2 žlázkami palistového původu. Květenství je jednotlivé, vyrůstající zpravidla z dolní části stonku, složené z 1 až 8 nebo i více postupně rozkvétajících květů. Kalich je 2 až 6 mm dlouhý, s kopinatými a na konci zašpičatělými kališními lístky. Koruna je 10 až 15 mm široká, kolovitá, hluboce laločnatá. Z vnější strany je zelená nebo hnědavá a lysá, na vnitřní straně různě zbarvená, nejčastěji hnědá, řidčeji bledě žlutá až téměř černá nebo červenohnědá. Ve střední části květu přechází v dužnatý, chlupatý nebo papilnatý disk. Pakorunka je 2,5 až 4,5 mm vysoká a 2 až 9 mm široká, tvořená 2 kruhy laloků. Vnější laloky tvoří pětihranný až kruhovitý disk, vnitřní jsou jen 1 mm dlouhé a přiléhají ke hřbetům prašníků. Prašníky jsou vodorovně přirostlé ke čnělkové hlavě. Plodem je souplodí 2 vzpřímených měchýřků.[2]
-
Duvalia corderoyi -
Květ Duvalia corderoyi -
Květ Duvalia parviflora
Rozšíření
editovatRod duválie zahrnuje 19 druhů.[3] Je rozšířen v jižní Africe od jižních oblastí Angoly a Zambie po jihoafrické Kapsko a v Arábii a přilehlé oblasti severovýchodní Afriky od východního Súdánu po severní Somálsko. Rozsáhlejší areál v tropické a subtropické jižní Africe má pouze druh Duvalia polita, ostatní jihoafrické druhy jsou svým výskytem omezeny na Kapsko a přilehlá území.[2]
Taxonomie
editovatRod Duvalia je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Ceropegieae. Popsal jej v roce 1812 anglický botanik Adrian Hardy Haworth a zařadil do něj 3 druhy z rodu Stapelia popsané o několik let dříve a také několik nových druhů.[2]
Význam
editovatDuválie jsou pěstovány jako zajímavost ve sklenících botanických zahrad a ve specializovaných sbírkách sukulentů. Některé druhy jsou uváděny např. ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c BRUYNS, Peter V. Stapeliads of Southern Africa and Madagascar. Vol. I. Cape Town: [s.n.], 2005. ISBN 1-919766-37-5. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu duválie na Wikimedia Commons 
Taxon Duvalia ve Wikidruzích
