Dominique Blancová

francouzská herečka

Dominique Blancová, nepřechýleně Dominique Blanc (* 25. dubna 1956 Lyon), je francouzská divadelní a filmová herečka, několikanásobná držitelka Césara a divadelní Molièrovy ceny.

Dominique Blancová
Dominique Blancová na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v roce 2009
Rodné jménoDominique Blanc
Narození25. dubna 1956 (68 let)
Lyon, FrancieFrancie Francie
Alma materNárodní vyšší konzervatoř dramatického umění
Cours Florent
Aktivní roky1981–dodnes
César
Nejlepší herečka
2001Stand-by
Nejlepší herečka ve vedlejší roli
1991Milou v máji
1993Indočína
1999Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

editovat

Pochází z pěti sourozenců. Herectví studovala na pařížské škole Cours Florent. Ve svých hereckých začátcích spolupracovala s Patricem Chéreau a hrála pouze v divadle, zejména ve hrách A. P. Čechova nebo například v Peerovi Gyntovi Henrika Ibsena.

V roce 1986 hrála ve svém prvním filmu Žena mého života postavu alkoholičky, která jí hned vynesla nominaci na Césara. Také s ní začali rychle spolupracovat významní režiséři, například Claude Sautet, Louis Malle nebo Claude Chabrol.

V 90. letech 20. století dosáhla mimořádných úspěchů na filmové i divadelní scéně a stala se jednou z mála hereček, vysoce ceněných také uměleckou kritikou. Několikrát byla nominována na Césara a za filmy Milou v máji, Indočína a Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem ocenění skutečně získala. Za další Ibsenovo drama, Domeček pro panenky získala v roce 1998 Molièrovu cenu.

V roce 2001 získala svého čtvrtého Césara za film Stand-by. Z mnoha dalších filmů lze považovat za významný například film Ta druhá, za který kromě další nominace na Césara získala Volpiho pohár pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu. V divadle hrála v Racinově Faidře nebo v známém díle Bolest od Marguerite Duras, které několik let uváděla na několika různých francouzských divadelních scénách a za které pak v roce 2010 získala další Molièrovu cenu.

V roce 1999 byla členkou poroty na Filmovém festivalu v Cannes a v roce 2001 na německém festivalu Berlinale.

Je vdaná a má dvě dcery.

Filmografie (výběr)

editovat

Ocenění

editovat
Ocenění
Nominace

Molièrova cena

editovat
Ocenění
Nominace

Jiná ocenění

editovat

Externí odkazy

editovat