Wikipedie

Dolnosaský kraj

jeden z deseti krajů Svaté říše římské

Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj (německy Niedersächsischer Reichskreis, latinsky Circulus Saxonicus inferior, anglicky Lower Saxon Circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší r. 1806. Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625–1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu.

Mapa Dolnosaského kraje

Členové kraje editovat

Krajské stavy nebyly rozděleny do kúrií, ale zasedaly a hlasovaly dohromady v jedné jediné valné hromadě. Jejich počet se v průběhu staletí měnil, oproti jiným krajům, jen málo.

Vysvětlivky: V – knížata, která před r. 1803 získala virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu, V1 – knížata, kterým byl virilní hlas toho roku přislíben.

Členové v 17. a 18. století editovat

  •   Brémské arcibiskupství, V (od r. 1648 vévodství), r. 1648 přešlo na lavici světských krajských knížat
  •   Halberstadtské biskupství, V (od r. 1648 knížectví) – od r. 1648 součást Braniborského kurfiřtství
  •   Hildesheimské biskupství, V
  •   Lübecké biskupství, V (od reformace, resp. r. 1648 luteránské s dědičnými biskupy z Gottorpského rodu, od r. 1803 světské knížectví s centrem v Eutinu)
  •   Ratzeburské biskupství, V (od r. 1648   světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 Meklenbursko-Střelicka, ke krajským stavům patřilo až od reformace
  •   Zvěřínské biskupství, V (od r. 1648   světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 součást Meklenbursko-Zvěřínska, ke krajským stavům patřilo až od reformace
  • Klášter Riddagshausen – od r. 1567 součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska
  •   Okněžněný klášter Gandersheim – jeho říšská bezprostřednost a krajské stavovství zpochybňována ze strany Brunšvicka-Wolffenbüttelska
  •   Brémské vévodství, V (od r. 1648) – v l. 1648–1720 součást Švédska, poté k Hannoverskému kurfiřtství
  •   Blankenburské knížectví, V1 (od r. 1707, předtím hrabství) – vládla brunšvická sekundogenitura, od r. 1731 opět součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska
  •   Brunšvicko-calenberské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství), od r. 1692 znovusjednoceno do Hannoverska)
  •   Brunšvicko-grubenhagenské knížectví, V od r. 1692 (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) znovusjednoceno do Hannoverska)
  •   Holštýnské vévodství, glückstadtský (královský) úděl, V – náleželo od dělení r. 1544 Dánsku (předtím v dánských rukách celé Holštýnsko)
  •   Holštýnsko-gottorpské vévodství, V (gottorpský úděl) – náleželo od dělení r. 1544 do r. 1773 Gottorpským vévodům – Holštýnsko jako celek v kraji od r. 1548
  •   Lüneburské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) r. 1705 znovusjednoceno do Hannoverska)
  •   Meklenbursko-güstrowské vévodství, V (vzniklo 1621, od r. 1699 opět součást Meklenburska-Zvěřínska)
  •   Meklenbursko-zvěřínské vévodství, V
  •   Říšské hrabství Rantzau (na krajském sněmu od r. 1662, od r. 1726 dánské)
  •   Sasko-lauenburské vévodství (od r. 1689 součást Lüneburského knížectví)
  •   Brunšvicko-wolffenbüttelské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství)
  •   Hrabství Regenstein (před r. 1599 Hrabství Blankenburg-Regenstein) – r. 1599 rozděleno mezi Brunšvicko-Wolffenbüttelsko (viz Blankenburg) a Halberstadtské biskupství, halberstadtská část pak měnila majitele (mj. Maxmilián z Valdštejna), až r. 1648 připadlo Braniborsku, Braniborsko se krajských sněmů již neúčastnilo

Bývalí členové se zaniklým hlasem editovat

  •   Holštýnsko-haderslebenské vévodství (v l. 1544–1581, pak rozděleno mezi královské Holštýnsko a Holštýnsko-Gottorpsko)
  •   Holštýnsko-pinneberské hrabství (domácí dynastie Schauenburgů vymřela r. 1635, v l. 1640–1650 rozděleno mezi Dánsko, Holštýnsko-Gottorpsko a Rantzau)
  •   Hrabství Amt Segenberg a Fleinschberg (1628–1629) (krátký pokus zřídit říšské hrabství kolem holštýnského Segebergu a šlesvického Flensburgu pro Albrechta z Valdštejna, po míru s Dánskem vráceno)

Chybně uváděné stavy editovat

  • Hrabství Wunstorf (již od r. 1442 součást Brunšvicka, chybně uváděla matrika z r. 1532, opraveno v matrice z r. 1535)
  • Města   Hildesheim,   Lüneburg a   Brunšvik (nebyla říšskými městy, šlo hlavní města různých knížectví)

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dolnosaský_kraj&oldid=23736124“