Otevřít hlavní menu

Zámek Dolní Počernice je architektonická památka nacházející se ve stejnojmenné městské části, u hráze Počernického rybníka a místního anglickém parku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] V současné době je zde umístěn dětský domov. Vedle zámku stojí původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z  12. století.

Zámek Dolní Počernice
Zámek Dolní Počernice s přilehlým kostelem
Zámek Dolní Počernice s přilehlým kostelem
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba původní tvrz 1401
Další majitelé Jan Kapr z Kaprštejna, Colloredo-Wallsee
Poloha
Adresa Národních hrdinů 1, Praha 14-Dolní Počernice, ČeskoČesko Česko
Ulice Národních hrdinů
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 41235/1-1974 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Zámecká věž
 
Počernický zámek

Zámek vznikl přestavbou středověké tvrze, o které je první zmínka z roku 1401. Z toho roku pochází deskový zápis o projednávání dědictví po Janovi z Cách, vlastníkovi blízkých Čelákovic. V tomto zápisu je i první zmínka o tvrzi, okolnosti jejího vzniku však nejsou zcela jasné. Až do sedmdesátých let 20. století se mělo za to, že se pozůstatky tvrze nedochovaly, ale později byly objeveny nálezy odpovídají typu gotické věžové tvrze. Na nich je vybudována jižní část východního křídla zámku. Možnosti dalšího výzkumu jsou tak velmi omezené.

Do roku 1527 tvrz vystřídala několik majitelů a prošla podstatnou změnou. Dosavadní budova byla rozšířena pozdně gotickou přístavbou na sever. Zdůraznil se tak rezidenční ráz stavby. Obrannou funkci zřejmě v té době převzala nově postavená masivní kostelní věž. Později tvrz prošla ještě renesanční přestavbou. V roce 1562 celý majetek připadl jako odúmrť panovníkovi. Královská komora zboží obratem prodala novoměstskému měšťanu Matěji Hůlkovi, povýšenému Ferdinandem I. do šlechtického stavu s přídomkem z Počernic. Nový majitel dal postavit západní křídlo. Z této doby pocházejí hřebínkové klenby v přízemí a dodnes místy patrná psaníčková sgrafita na fasádě.

pobělohorské době byl zámek zkonfiskován a prodán za hluboce sníženou cenu Janu Kaprovi z Kaprštejna. Od roku 1664 do roku 1769 držela Dolní Počernice hrabata z Colloredo-Wallsee. Ti také zámku dali dnešní podobu. V roce 1856 se tu usadil uherský šlechtický rod Dercznyiů, jemuž Počernice patřily až do roku 1923, kdy je koupila pražská obec.

Zámecký parkEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Zámecký park Dolní Počernice.

K zámku přiléhá rozlehlý zámecký park s Počernickým rybníkem

SoučasnostEditovat

Převládající barokní ráz již nebyl setřen. Podstatněji se změnila pouze zahrada, proměněná ve volně přístupný anglický park. Zámek dnes zahrnuje jednak takzvaný starý zámek, který vznikl kolem roku 1780 (dvoukřídlá jednopatrová stavba situovaná blíže ke kostelu), a nový zámek postavený, včetně spojovacího krčku, v 19. století. V zahradě se dochovaly zbytky původní barokní architektury: altán, vázy na soklech, schodiště s terasou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-27]. Identifikátor záznamu 153341 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Stavební vývoj zámku a farního kostela v Dolních Počernicích. Památky a příroda. 1975, čís. 35, s. 173-185. ISSN 0139-9853. 
  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 27-28.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 302-303. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat