Docetaxel
Docetaxel je polosyntetická látka vzniklá úpravou molekuly paklitaxelu, látky ze skupiny taxanů. V medicíně je využíván jako cytostatikum.
| Docetaxel | |
|---|---|
 Strukturní vzorec docetaxelu | |
| Obecné | |
| Systematický název | (2R,3S)-N-karboxy-3-fenylizoserin, N-terc-butyl ester, 13-ester, 20-epoxy-1, 2, 4, 7, 10, 13-hexahydroxytax-11-en-9-on 4-acetát 2-benzoát trihydrát. |
| Triviální název | Docetaxelin |
| Anglický název | Docetaxel |
| Německý název | Docetaxel |
| Sumární vzorec | C43H53NO14 |
| Vzhled | bílá krystalická práškovitá látka. |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 114977-28-5 |
| PubChem | 148124 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 807,879 g/mol |
| Teplota tání | 232 °C[1] |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný ve vodě. |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08 Nebezpečí[2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Působení
editovatDocetaxel působí na mikrotubuly, kde poškozuje strukturu a funkci. Tímto ovlivňuje funkci dělicího vřeténka ve fázi mitózy buněčného dělení, čímž zabraňuje správné migraci chromozomů k pólům dělící se buňky. Současně může indukovat apoptózu nádorových buněk. Dále má anti-angiogenní vlastnosti.
Výskyt
editovatJedná se o látku druhu taxanů, látek extrahovaných z tisů, docetaxel konkrétně z druhu Taxus baccata, příbuzná látka paklitaxel z Taxus brevifolia.
Použití
editovatLéčivé přípravky s obsahem docetaxelu se nejčastěji používají při léčbě karcinomu prsu včetně metastáz, a to v kombinaci s jinými léčivy s protinádorovým účinkem - zejména doxorubicinem, cyklofosfamidem nebo látkami ze skupiny monoklonálních protilátek jako je trastuzumab. U malobuněčného karcinomu plic samostatně nebo v kombinaci s cisplatinou, a konečně u karcinomu prostaty u pacientů, kteří nereagují na hormonální léčbu.
Nežádoucí účinky
editovatNejčastějším nežádoucím účinkem při léčbě je myeolotoxicita a retence tekutin v organismu, která se dá značně redukovat premedikací kortikoidy (dexamethason).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ https://chem.nlm.nih.gov/chemidplus/rn/114977-28-5
- ↑ a b Docetaxel. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu docetaxel na Wikimedia Commons
