Docetaxel

chemická sloučenina

Docetaxel je polosyntetická látka vzniklá úpravou molekuly paklitaxelu, látky ze skupiny taxanů. V medicíně je využíván jako cytostatikum.

Docetaxel
Strukturní vzorec docetaxelu
Strukturní vzorec docetaxelu
Obecné
Systematický název(2R,3S)-N-karboxy-3-fenylizoserin, N-terc-butyl ester, 13-ester, 20-epoxy-1, 2, 4, 7, 10, 13-hexahydroxytax-11-en-9-on 4-acetát 2-benzoát trihydrát.
Triviální názevDocetaxelin
Anglický názevDocetaxel
Německý názevDocetaxel
Sumární vzorecC43H53NO14
Vzhledbílá krystalická práškovitá látka.
Identifikace
Registrační číslo CAS114977-28-5
PubChem148124
Vlastnosti
Molární hmotnost807,879 g/mol
Teplota tání232 °C[1]
Rozpustnost ve voděnerozpustný ve vodě.
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[2]
Nebezpečí[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působení

editovat

Docetaxel působí na mikrotubuly, kde poškozuje strukturu a funkci. Tímto ovlivňuje funkci dělicího vřeténka ve fázi mitózy buněčného dělení, čímž zabraňuje správné migraci chromozomů k pólům dělící se buňky. Současně může indukovat apoptózu nádorových buněk. Dále má anti-angiogenní vlastnosti.

Výskyt

editovat

Jedná se o látku druhu taxanů, látek extrahovaných z tisů, docetaxel konkrétně z druhu Taxus baccata, příbuzná látka paklitaxel z Taxus brevifolia.

Použití

editovat

Léčivé přípravky s obsahem docetaxelu se nejčastěji používají při léčbě karcinomu prsu včetně metastáz, a to v kombinaci s jinými léčivy s protinádorovým účinkem - zejména doxorubicinem, cyklofosfamidem nebo látkami ze skupiny monoklonálních protilátek jako je trastuzumab. U malobuněčného karcinomu plic samostatně nebo v kombinaci s cisplatinou, a konečně u karcinomu prostaty u pacientů, kteří nereagují na hormonální léčbu.

Nežádoucí účinky

editovat

Nejčastějším nežádoucím účinkem při léčbě je myeolotoxicita a retence tekutin v organismu, která se dá značně redukovat premedikací kortikoidy (dexamethason).

Reference

editovat
  1. https://chem.nlm.nih.gov/chemidplus/rn/114977-28-5
  2. a b Docetaxel. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat