Dno toku

Dno toku je spolu s břehy součástí koryta. Podle toho, jedná-li se o horní nebo naopak dolní část toku, je dno tvořeno materiálem různé zrnitosti. Na horních tocích, díky vysoké rychlosti proudění a tedy i unášecí schopnosti vody, převládá kamenité dno, zatímco na dolních tocích převládá sedimentace unášeného jemnozrnného materiálu, dno je tu proto písčité až jílovité. Dno toků vytváří specifický ekosystém.

Podle rychlosti proudění jsou po dně přepravovány:^[1]

více než 300 cm/s: balvany, bloky, o průměru více než 80 mm
200 až 300 cm/s: kameny, od 60 do 80 mm
150 až 200 cm/s: hrubý štěrk, 20 až 60 mm
75 až 150 cm/s: středně hrubý štěrk, 6 až 20 mm
50 až 75 cm/s: jemný štěrk, 2 až 6 mm
25 až 50 cm/s: hrubý písek, 0,6 až 2 mm
17 až 25 cm/s: písek, 0,2 až 0,6 mm
10 až 17 cm/s: jemný písek, 0,06 až 0,2 mm

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ Wilfried Schönborn, Ute Risse-Buhl: Lehrbuch der Limnologie. 2. Auflage 2012. Schweizerbart-Verlag, Stuttgart. ISBN 978-3-510-65275-4. tab. 12 na str. 89.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu dno toku na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Wilfried Schönborn, Ute Risse-Buhl: Lehrbuch der Limnologie. 2. Auflage 2012. Schweizerbart-Verlag, Stuttgart. ISBN 978-3-510-65275-4. tab. 12 na str. 89.

[1]