Dovolím hned na úvod si jeden dotaz: není mi nijak jasný smysl přejmenovávání Bučiny na L5 Bučiny. Coby naprostý biologický laik si nemyslím, že by se někdo šel třeba projít do pěkné L5 Bučiny a zcela jistě bych to pod tímto názvem nehledal v encyklopedii. Z hesla samého se také zatím nedozvídám, proč by se to takhle mělo jmenovat. --Radouch 21:52, 2. 12. 2005 (UTC)

biotopy editovat

Začal jsem rozvrtávat stránky s biotopy ČR a dříve než jsem to dokončil objevil se dotaz, proč to dělám. Je mi jasné, že měnit názvy článků má další důsledky a je lepší takové změny zbytečně nedělat. Ale ve Wiki je název dvou článků Bučina a Kyselá bučina opravdu chybný. Bučina a L5 Bučiny není to samé - L5 Bučiny je definovaný termín pro konkrétní typ ekosystému, je to podobné jako skokan hnědý je něco jiného než hnědý skokan. Uvedený článek nepopisuje obecný pojem bučina, ale konkrétní biotop podle Katalogu biotopů České republiky. V České republice je definováno asi několik set typů biotopů, v Evropě několik tisíc, na světě jich jsou desetitisíce a ve Wikipedii jsou jenom dva a jsou špatně pojmenované. A tady jsem dost dlouho váhal co s tím, ale myslím, že je lepší je všas opravit, aby k nim mohly postupně přibýt ty tisíce dalších. Jsem rád, že se někdo ozval a že se mohu s někým poradit, a že to je strojař nevadí, protože není podstatné, že se to týká ekologie. Na Bučinu odkazovala řada stránek, ale jen pár jako na bučinu - odborný pojem, ostatní jako na bučinu - bukový les. Článek bučina - bukový les na Wiki nebyl, ale měl by se vytvořit a na něj řadu odkazů přesměrovat. Systém biotopů má různé úrovně (jako systém zoologický) a je potřebné, aby se v něm dalo pohodlně pohybovat a proto jsem tam vložil odstavec Hierarchie, v kterém jsou nejbližší úrovně vypsány. Nějaký můj předchůdce, který tam vložil několik biotopů, to napasoval spíše na systém kategorií a podkategorií - nevím co je lepší a jak to udělat. Celá problematika popisu biotopů je dost složitá, ale je vhodná pro kolektivní práci na Wiki. Asi by to chtělo nějakou lepší koordinaci.

A teď to chci někam odeslat, kliknu na Uložit změny - a jsem zvědav co to udělá.

Tak jen stručně, přece jen jsem ten strojař, takže po věcné stránce tomu opravdu nerozumím. Pojmenovat heslo správně je samozřejmě žádoucí, a pokud se dejme tomu Kyselé bučině správně říká Acidofilní bučina, tak je určitě dobré to přesunout na správný či spíše správnější název. Co se mi zdá ale - i po vašem vysvětlení - hodně divné, je ten název začínají L5 a podobně. Chyba je ale možná na mém přijímači: pokud je L5 nějaký termín typu CHKO, tak je asi vše v pořádku (docela dobře chápu smysl existence dvou různých článků Orlické hory a CHKO Orlické hory). Pokud je to ale jenom číslo v nějakém katalogu, tak jsem z toho na rozpacích: moc si nemyslím, že vyjde-li nějaký katalog živočichů žijících na území ČR a v něm budou jednotlivým druhům přiřazena jakási evidenční čísla, měli bychom přejmenovávat dejme tomu heslo kočka divoká na R156 Kočka divoká.
Motá se tu ale pár dalších biologů, tak doufám, že k tomu zítra či časem dají své dobrozdání. Zatím přeju pěkný pozdní večer. --Radouch 23:23, 2. 12. 2005 (UTC)
P. S. Diskusní příspěvky prosím - na rozdíl od článků - podepisujte, a to i na své diskusní stránce. Ono by totiž časem bylo nepřehledné, co kdo napsal.
Mně se samozřejmě takovéhle vytváření názvů taky nelíbí. A pokud to nepředělá někdo jiný, předělám to já. --Miraceti 13:21, 3. 12. 2005 (UTC)

Bučiny editovat

Vážený kolego, Vaše bučiny jsem přesunul na články se názvy, které vyhovují encyklopedickým zvyklostem. Prosím, nevykládejte si to špatně, Wikipedie má určitá doporučení, která určují, jak by název článku měl vypadat. Prosím, pokračujte ve své práci, protože popisy biotopů jsou velmi zajímavé. --Miraceti 13:32, 3. 12. 2005 (UTC)

Nemůže-li být název stránky shodný s názvem popisované věci nemá smysl o tom psát - přineslo by to jen další zmatek do názvosloví biotopů. Cevokreb.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak by měly být články pod názvem, jaký měl Cevokreb. A myslím, že by byla škoda, kdybychom přišli o spoustu zajímavých článků jenom kvůli tomu, že se někdo míchá do něčeho, čemu nerozumí. Zanatic ʡ 17:17, 19. 12. 2005 (UTC)

názvy a systém biotopů editovat

Další články jsem nevytvořil, ale nejde jen o články - špatně založený prvopočátek (popisy biotopů) může mít značně negativní dopad na celý systém. Linnéův systém byl úspěšný právě proto, že to byl "systém" s jednoduchými a praktickými pravidly. Představa, že by někdo přejmenoval popis biotopu L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť na Suchopýrový bor kontinentálního rašeliniště je pro mne nepřijatelná. (Viz "Pták" v nápovědě pro tvorbu názvů.) Ale spojení kódu a názvu do jednoho názvu článku se mě také nelíbí, ale je třeba se dohodnout na tom, jak to lépe ošetřit. Používání kódů u názvů ekosystémů je staré asi (jen) 50 let. Kód je stručný a jednoznačný, ale nezasvěcenému nic neříká, a proto se k němu připojuje "název", což je vlastně velmi stručný popis, např: "G5 Lines of trees, small anthropogenic woodlands, recently felled woodland, early-stage woodland and coppice" v systému EUNIS. Na tomto příkladu je vidět jak použití pouze názvu je nevhodné - název není krátký, ale ani použití samotného G5 není vhodné - takových značek je spousta, je moc krátký. Ve Wiki se nabízí použít kód s doplňkem v závorce. Kódování je zavedeno i v předpisech Evropské unie a z nich přeneseno i do české legislativy. Jde o biotopy Natura 2000, které mají neměnný kód, ale jejich názvy se překládají do národních jazyků. V popisech evropsky významných lokalit (kterých je v ČR více než 800) jsou čísla kódů i názvy uvedeny, ale nejsem si jist, zda existují české popisy těchto biotopů (přitom jejich ochrana je zákonem uložená povinnost vlastníků lokalit). Praktické uplatnění typizace ekosystémů bylo nejdříve v lesním hospodářství (lesnická typologie) a teprve nedávno v roce 1985 se přistoupilo k systematické "invetuře" západoevropských biotopů pro potřeby ochrany přírody. Byl to systém Corine, který se později rozšířil na celý Palearkt, Afriku a Jižní Ameriku. Na tomto systému jsou založeny národní systémy (Katalog biotopů ČR, aj.) i zmiňované systémy EUNIS nebo Natura 2000. Celosvětový sestém je označován jako Physis. Jiný systém , který není založený na fytocenologii (podle mě je lepší) rozvíjejí v USA a zcela něco jiného je celosvětový systém biochor (regionů) National Geographic. Všechny uvedené systémy používají v názvech kódování. Když jsem hledal na Wiki, jak se staví k výše zmiňovaným systémům, zjistil jsem, že nijak. Našel jsem pouze jeden obrázek habitatu a dva popisy podle českého katalogu biotopů, ale pod jinými názvy. Myslím, že autor se vyhybal střetu s autorským práven a proto přejmenoval acidofilní bučiny a kyselé bučiny (což ovšem autorské právo nepostihuje). Biocenologie není zcela nová vědní disciplína, ale systematika biotopů a popis jednotlivých kategorií je v plenkách, např. o vztahu živočichů k jednotlivým biotopům nejsou téměř žádné informace. Wikipedie tím, že je světová, otevřená a pružná v tom může sehrát významnou roli, ale k tomu je potřebné již od počátku přijmout nějaká pravidla - snad samostatný projekt nebo to vkloubit do projektu WikiSpecies. A v takovém projektu může mít Wiki třeba vlastní (již kolikátou?) systematiku biotopů i vlastní pravidla tvorby názvů. Začít dělat popisy jednotlivých biotopů, znamené stavět systém od spodu (a bez pravidel), a to je špatně - a proto jsem žádný další popis biotopu do Wiki nepřidal. Pokud by šlo o realizaci výše zmiňovaného návrhu, tak bych byl asi ochoten nějakou tu energii vynaložit. Cevokreb

Váš účet bude přejmenován editovat

17. 3. 2015, 23:26 (CET)

Přejmenováno editovat

19. 4. 2015, 04:56 (CEST)