Diskuse ke kategorii:Spalovací zařízení

Jaderná elektrárna sem nepatří, není tam žádný oheň; vzniká tam teplo, ale to je asi tak všechno.--Nolanus ✉ C E 13:53, 12. 12. 2007 (UTC)

souhlas, nic se tam nespaluje, maximálně tak štěpí... --Chmee2 13:56, 12. 12. 2007 (UTC)

Fyzik, tím méně jaderný fyzik, sice nejsem, ale i v jaderné energetice se používá termín „palivo“, ba dokonce i „vyhořelé palivo“ a další podobné termíny. Je to spíš lingvistická otázka, do jaké míry jde o metaforu a do jaké míry o širší fyzikální definici spalování. Důvěřoval bych původcům této terminologie, že tak úplně nesmyslě použitá tato slova nejsou. --ŠJů 14:44, 12. 12. 2007 (UTC)

Tak to jde taky chápat, jenže v každém případě je pak matoucí zařazení do Kategorie:oheň; muselo by to být celkově jeinak zařazeno /pokud by třeba spalovací zařízení nebylo v ohni, ale jen v Kategorie:Zdroje energie zdroje energie, dalo by se o tom už dohadovat. --Nolanus ✉ C E 14:53, 12. 12. 2007 (UTC)

Naproti tomu přemýšlím o tom, jestli nejsou spalovacím zařízením zápalky. --Nolanus ✉ C E 13:57, 12. 12. 2007 (UTC)

To spíš jsou „příslušenstvím spalovacích zařízení“. --ŠJů 14:44, 12. 12. 2007 (UTC)

Nikde jsem nenašel, že by se jaderná elektrárna nazývala spalovacím zařízením (protože nevyužívá procesu spalování?). Nejde o lingvistickou otázku, protože spálit se dá například také šance, přesto nebude fotbalový stadion v této kategorii. --Tlusťa 15:01, 12. 12. 2007 (UTC)

Zásadní problém je v tom, kdy jde o čistou metaforu a kdy o širší význam fyzikálního termínu spalování. Ve fyzice se vyznám málo (jen na běžné středoškolské úrovni), v kognitivní lingvistice sice o malinko lépe (přinejmenším natolik, abych bezpečně věděl, že otázka metafory nebo vymezení pojmů je lingvistickou otázkou), ale raději bych tyto otázky nechal k posouzení někomu, kdo se alespoň přiměřeně vyzná v obojím (tedy zřejmě nikoliv Tlusťovi).

Samozřejmě je také nutno mít na vědomí, že kategorie slouží k vyhledávání článků a nikoliv k definování jejich obsahu – samozřejmě vzhledem k neostrosti mnoha pojmů k jistým překryvům a přesahům zákonitě při kategorizaci docházet musí. Společné zařazení pod „Zdroje energie“ je rozumným kompromisem. Nicméně to, že se se jaderná elektrárna běžně nenazývá „spalovacím zařízením“, nijak nevypovídá o tom, jestli mezi ně svou povahou patří. K pochopení tohoto je také třeba vědět cosi o vztahu reality, myšlení a jazyka… --ŠJů 16:45, 12. 12. 2007 (UTC)

Nekategorizujeme metaforicky, protože pak bychom do spalovacích zařízení museli dát i člověka, protože lidské tělo spaluje tuk. Nebo při jízdě na kole se spaluje tuk, takže i bicykl dáme do spalovacích zařízení.

V článku metafora se píše: "je jazyková a rétorická konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti." Jenže nám nejde o vnější podobnosti ani o rétoriku, ale o podstatu věci. Zub pily nebo ozubené kolo tedy nebude v kategorii chrupu či stomatologie, Pinocchio nebude v kategorii dřevo, červené krvinky nebudou v dopravních prostředcích, ačkoli přenášejí kyslík z plic do celého těla, písnička Oči má sněhem zaváté nebude v kategorii meteorologických jevů atd.

V jaderném reaktoru probíhá štěpná reakce. --Luděk 17:21, 12. 12. 2007 (UTC)

Téměř všechny pojmy (snad s výjimkou některých umělých termínů) vznikají na metaforickém principu: tedy rozšiřováním významu z prototypu pojmu na věci, které se prototypu něčím ze své vnitřní nebo vnější podstaty podobají, přičemž některé věci spadající do pojmu jsou blízké jeho prototypu a některé marginální (t. j. patří do pojmu, ale nejsou tím typickým, co si pod příslušným pojmem představujeem). To je principem myšlení. Právě proto je k posouzení, kdy ještě považovat okrajový význam za součást základního významu a kdy už za metaforu v užším slova smyslu, třeba odborného povědomí jak lingvistického, tak v tomto případě z příslušného technicko-přírodovědného oboru. Zda štěpná reakce je také spalováním patří právě mezi takové otázky. Zatímco v případě spalování nadějí na stadioně jde spíše o ojedinělou metaforu, v případě spalování v rámci štěpné reakce jde už o tak širokou konceptuální metaforu, že už o ní lze uvažovat jako o rozšíření původního významu slova. Ty příklady jsou trochu mimo - doufám že nemusím vysvětlovat čím. Trefná přirovnání by ovšem bylo možno uvítat. O tom, co je metafora, je lépe hledat nějaké solidnější zdroje než článek na Wikipedii :-) je docela srandovní, když někdo používá články z Wikipedie jako argumenty. --ŠJů 18:05, 12. 12. 2007 (UTC)

Spalovací zařízení je ustálené sousloví, kterým se nazývá takové zařízení, které pro svoji činnost využívá tepelnou energii vzniklou oxidací (spalováním). Pokud se nejde věrohodný, nezávislý,... zdroj, který bude tvrdit, že i jaderná elektrárna je spalovací zařízení, lze jí do této kategorie pochopitelně zařadit. Jinak těžko. Nelze kategorizovat na základě vlastních dojmů, tak jak se snaží říci ŠJů. Stejně, jako pro vznik článků, i pro kategorizaci je třeba používat fakta, ne vlastní výzkum (byť zabalený do dlouhých a chytrých vět o širokých konceptuálních metaforách). A ještě tě milé ŠJů prosím, zanech ironických a trapných poznámek na mojí adresu, není to pěkné. --Tlusťa 18:50, 12. 12. 2007 (UTC)

Pakliže fakta jsou pro tebe reprezentována pouze ustálenými souslovími a jejich použitím, neměl bych co namítnout. Osobně se domnívám, že fakta jsou v jazyce vyjádřena rovněž v podobě významu jednotlivých slov a vůbec pravidel používání jazyka k myšlení a vyjadřování. Pokud se nebudeš uchylovat k unáhleným a nekvalifikovaným vyjádřením, jako že otázka obsahu termínu není lingvistickou otázkou, pak jistě nebudu mít důvod ani k námitkám, které by někdo mohl vnímat jako ironické. Lingvistická otázka, nakolik jsou termíny „spalovací zařízení“ a „spalování“ ustálené, se tady právě řešila – proti tvému kategorickému tvrzení (založeném nejspíše na tvém dojmu), že jsou ustálená, existují protikladná fakta, že ten význam je běžně rozšiřován (nejen metaforicky přenášen). Ne všechny otázky lze spolehlivě zodpovědět právě a pouze „předložením zdrojů“, pokud není žádná vůle ani schopnost zdroje chápat ani interpretovat. Bez takové schopnosti je jakýkoliv zdroj bezcenný – stejně jako diskuse. --ŠJů 17:04, 13. 12. 2007 (UTC)