Diskuse:Zelená

Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Mormegil

"Zelená barva poskytuje rostlinám evoluční výhodu, neboť na Zemi dopadá maximum záření ze Slunce právě v oblasti zelené barvy."
= To je omyl!

Kytky jsou zelený, protože jim zelené světlo k ničemu neni. Využívají spíš červenou část spektra. Zelené světlo odráží, nebo propouští a proto vidíme zelné listí. Až vymyslim, jak to správně formulovat, tak to třeba opravim.
Karakal 19:26, 19. 10. 2004 (UTC)


Nojo, jsem já to ale -censored-, psát takový nesmysly, když tu mám profesionální přírodopisce .-) Je to tak a je to úplně evidentní, ale proč teda jsou kytky zelený, když je to prakticky nejhorší volba? Že by naopak potřebovaly omezovat množství pohlceného světla? --Mormegil 19:52, 19. 10. 2004 (UTC)
Mám dojem, že nejvíce dopadá světla žlutého, které odpovídá teplotě povrchu Slunce cca 6000 st. Celsia. Zkusím někde něco najít, ale ne dnes. --Luděk 19:45, 19. 10. 2004 (UTC)
Ano, maximum je někde v zelenožluté, povrchové teplotě cca 5780 K odpovídá maximum u 501 nm, jestli jsem se nepřepočítal.
(Což by mohlo vypadat zhruba nějak takhle: #a9ff00) --Mormegil 20:07, 19. 10. 2004 (UTC)

Proč jsou rostliny zelené? Je to otázka, která zaskočila každého, koho jsem se teď stačil zeptat :-) Samozřejmě proto, že obsahují chlorofyl... ale proč právě chlorofyl? Žádnou jednoznačnou odpověď jsem nenašel, tak mohu přidat jen pár doplňujících informací, třeba vás něco napadne... Rostliny obsahují různá barviva, ovšem chlorofil svojí absorbční schopností jasně převažuje a překrývá tak ostatní barvy (důkazem, že i jiná barviva jsou v listech přítomna jsou třeba barevné změny listí na podzim, způsobené rozkladem chlorofylu, což je zviditelňuje. Chlorofyl A a B absorbuje nejvíce v oblastech 400 - 500nm, 600 - 700nm (velmi zhruba). V oblasti 500 - 600 je tedy jakási "díra", nevím proč, kterou jen chabě zaplňují ostatní barviva.

Jen tak, bez znalosti dalších souvislostí mě napadá, že to může být třeba pozůstatek z dřívějška, kdy na zemi dopadalo světelné záření v trochu jiném složení v důsledku jiné atmosféry a pod., třeba té energie bylo až moc :-)

Nebo měly zelené rostliny prostě "štěstí" a z jiných důvodů se ostatní barvyva neprosadila... je možných mnoho spekulací. Pokud vás to zajímá, zeptám se při nejbližší příležitosti někoho povolaného, sám jsem na to zvědav :-)

Dovolil bych si drobné upřesnění (nechci být přílišný puntičkář, nechápejte to tak prosím) - lidské oko vnímá nejcitlivěji v oblasti 500 - 550nm, tedy žlutozelené. Tak to alespoň uvádějí biologicky zaměřené práce. Zelenou barvu uvádí některé články v souvislosti s nastavováním obrazovek a LCD či tak něco, nečetl jsem to celé.

--Pavel Brych 20:44, 19. 10. 2004 (UTC)

Já si rád zaspekuluju. Aby molekula danou vlnovou délku dobře absorbovala, musí mít vhodné energetické hladiny. Fotosyntetická barviva jsou asi dost podobná, a jen nějakou malou změnou jsou posunuté energie. Takže možnost která mě napadá je, že onu molekulu prostě nejde snadno "vyladit" na potřebnou frekvenci (nebo má taková úprava má nějaké vedlejší efekty znemožňující praktické použití).

Ještě by mě zajímalo, co znamená "lidské oko vnímá nejcitlivěji". To může v běžné řeči znamenat buď že v tomto oboru je oko schopné zachytit nejnižší intenzitu nebo že je v tomto oboru schopné rozlišit nejmenší barevné odstíny. --Wikimol 22:58, 19. 10. 2004 (UTC)


Já to nemyslela tak zle, jen jsem tou dobou přestávala vnímat a tohle mě docela probudilo ;). Pokusila jsem se najít vysvětlení ve Fyziologii rostlin, ale je to moc složitě řečeno na takovouhle diskuzi. Ale opravdu jde o účinnost té které vlnové délky (tedy poměr výkon a příkon, pro červené světlo to je 0,3, pro modré 0,2, zelenou jsem nenašla). Takže nejde jen o to, "kolik" toho světla je, ale jak dobře se "používá". Jednou se pokusim zpracovat stránku o fotosyntéze, ale nejdřív to musím pochopit. Ještě, že se mě na ní neptali u státnic ;)

Karakal 07:03, 20. 10. 2004 (UTC)


Ještě naposled citace z Biochemie (Voet & Voetová): "Rozdíl energií mezi základním a vybuzeným stavem elektronu musí přesně odpovídat energii pohlceného fotonu. Proto daná molekula pohlcuje jen fotony o určitých vlnových délkách." A teď už opravdu musíte počkat na stránku o fotosyntéze, protože to je to poslední, co jde napsat bez vzorců a čísel a podobných šíleností. Karakal 07:18, 20. 10. 2004 (UTC)

Nějak se vám to tu dneska po ránu hroutí, tak ještě jeden pokus o podpis. Tak to radši napíšu ručně. Karakal


Ad „Já to nemyslela tak zle“ – ale to je přece úplně v pořádku! Každá oprava je vítána, oprava takové evidentní ptákoviny obzvláště!

Co se týká energie pohlceného fotonu atd.: To jistě, moje otázka spíše směřovala k tomu, proč rostliny používají zrovna barvivo, které nevyužívá zelenou, proč se v rámci evoluce nenašlo nějaké, které by využilo té spousty zeleného světla. Ale klidně si počkám na fotosyntézu, tady je to poněkud off-topic. :-)

A co se týká vnímání lidského oka, pak v podstatě obojí je pravda. Jde o to, že nižší množství zeleného světla vyvolává dojem většího světla než stejné množství třeba modrého světla. (Vnímaná světlost je něco jako 0,299R + 0,587G + 0,114B.) Z toho se ovšem vyvozuje i lepší rozpoznávání barevných odstínů. (Teda, že já si ale troufám, jít do takových detailů v oboru, do kterého evidentně nevidím. :-) )

--Mormegil 08:02, 20. 10. 2004 (UTC)


Ještě mě napadlo - chlorofyl sice neabsorbuje v oblastech 500 - 600 nm, ale asi je problém vyrobit molekulu, která by absorbovala v celé šíři spektra. Chlorofil pak svým rozsahem může mít nejvýhodnější celkový úhrn získané energie.

--Pavel Brych 09:45, 20. 10. 2004 (UTC)

Je jasné, že tato debata nepatří na stránky Wikipedie, protože už je o fotosyntéze a ne o článku. Ale odpovědi jsou tak jednoduché, že je sem napíšu. Proč jsou rostliny zrovna zelené a ne jiné? Protože obsahují chlorofyl, který má takové optické vlastnosti (jejich zdůvodnění poskytuje kvantová fyzika). Proč obsahují chlorofyl? Protože jeho přítomnost je z chemických důvodů nutná pro efektivní fotosyntézu. Ta představuje způsob, jak rostliny sbírají energii ze Slunce, což je životně důležité. Takže rostliny potřebují chlorofyl kvůli jeho chemickým vlastnostem. Že je zároveň zelený, to je pro rostlinu vedlejší. S vyzařováním Slunce to nemá nic společného.
-- Egg 13:07, 21. 12. 2004 (UTC)

Vážený Eggu, nemohl jste lépe demonstrovat rozdíl mezi Vámi a ostatními Wikipedisty. Blahopřeji. -- Vít Zvánovec 16:44, 21. 12. 2004 (UTC)
Znovu chci vyjádřit své zhnusení nad osobním útokem. --Radouch 16:53, 21. 12. 2004 (UTC)
Proč osobní útok? Je na mé poznámce něco nevhodného? Urážlivého? -- Vít Zvánovec 16:56, 21. 12. 2004 (UTC)
No, jestli to nebylo míněno jako pochvala (v tom případě se omlouvám za natvrdlost), tak to byl osobní útok, protože nepolemizujete s obsahem tvrzení, ale kritizujete jeho autora. Poznámky v tomto duchu mi připadají obecně nevhodné, v situaci určité napnutosti ve vztazích mezi wikipedisty kvůli pravopisu dvojnásob nevhodné (nijak to nesouvisí s tím, že jste autorem tohoto osobního útoku zrovna Vy coby čelný představitel jedné strany sporu; stejně by mi vadil, kdyby byl jeho autorem kdokoli jiný). --Radouch 19:30, 21. 12. 2004 (UTC)
Co je to za podivnou dichotomii? Samozřejmě, že to nebyla pochvala. Ale copak každé vyjádření k osobě, které není pochvalou, musí být osobním útokem? Já jen chtěl kohokoliv, kdo třeba tento Eggův příspěvek přehlédl, na něj upozornit, protože je dle mého názoru velice symptomatický.
Jinak ve sporu o pravopis mě někteří odpůrci urážejí, např. komolením mého jména (a podotýkám, že je pravé), a rovněž se z toho nehroutím.
-- Vít Zvánovec 08:23, 22. 12. 2004 (UTC)

en:Chlorophyll - The intense green color of chlorophyll is due to its strong absorbance in the red and blue regions of the electromagnetic spectrum, which causes the light it reflects and transmits to appear green. --Michal Jurosz 17:16, 21. 12. 2004 (UTC)

Tak o pouhých šestnáct let později už máme nějaké indicie :-) https://www.quantamagazine.org/why-are-plants-green-to-reduce-the-noise-in-photosynthesis-20200730/ --Mormegil 31. 7. 2020, 19:33 (CEST)Odpovědět

Zpět na stránku „Zelená“.