Diskuse:Velikonoce

Z hesla Velikonoce byla v období od 25. do 31. března 2024 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … křen o Velikonocích symbolizuje hřebíky neboli hořkost utrpení Krista?“

Z hesla Velikonoce byla v období od 15. do 31. března 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … se v postní době před Velikonocemi nemohla jíst vajíčka?“

Z hesla Velikonoce byla v období od 1. do 14. dubna 2006 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … nejvýznamnějším křesťanským svátkem nejsou Vánoce, ale Velikonoce?“

Článek týdne

Tento článek byl v 14. týdnu 2007 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Ten náš český vandalismus, ta malost, hloupost a nepřejícnost

Česká wiki má takové specifikum, že se do záhlaví článku dá že je to jako blbost a neobjektivní neozdrojované atp., zvláště když jde o články s náboženskou tématikou. I když obsah cizojazyčných wiki je ten samý a nikdo proti němu nic nenamítá. Když se podíváte na ostatní wiki, tak tam lidi takhle agresivní nejsou. Myslím, že je to důsledek toho, že je zde mnoho lidí nakaženo agesivní nenávistnou komunistickou ideologií.

"Velikonoce" prostě jsou křesťanským svátkem, který vychází z židovského svátku Pesach, je to křesťanský svátek. To se dá snadno najít v bibli. Současně převzaly "pohanské" obyčeje. Já trochu nechápu lidi, co se dnes hlásí k "novopohanství", protože pohan (pagan) je hanlivé křesťansko-římské označení pro předkřesťanské kulty. Takže "velikonoce" jsou terminus-technikus křesťanství případně židovství. Jestli někdo zná název předkřesťanských svátků jara, jestli někdo slaví nějaké novopohanské (tj. ve skutečnosti často satanistické pojetí Crowleyho) svátky jara, může se to sem prolinkovat, jestli má někdo ozdrojovanou nějakou mytologii, může udělat svůj vlastní článek a prolinkovat to.

Kdosi tady psal o "králích", lidských obětech atp. Je otázka jak to tady bylo před příchodem křesťanství, ale pochyboval bych že takhle. Z hlediska římanů byli Slované pohané, jenže jazykově i jinak mohly slovanské kulty vycházet ze staroindických, což je trochu něco jiného než ty germánské a keltské kulty. V Češtině se např. zachovaly nějaké sanskrtské výrazy (věda - védy atp.), máme podobnou gramatiku. Jistě se něco zachovalo z předkřesťanských kultů, např. to barvení vajíček, zvláště na starých kraslicích jsou různé magické symboly (bod, síto, blesky, ...), moderní doba to rozmělnila.

Takže odebírám NPOV.

--Pteryx (diskuse) 31. 3. 2015, 10:34 (CEST)

Velikonoce jsou křesťanské asi tak jako je svastika nacistický symbol. Jde pouze o lokální novodobé zprofanování. Encyklopedické heslo musí odrážet globální historickou povahu. Křesťanství i jiná náboženství vytlačují původní kult v různých svátcích. Je to vymývání mozků. 37.188.230.142 5. 4. 2015, 08:28 (CEST)

Křesťanství jistě vytlačilo starší kulty. První křesťané odmítli byť i jen formálně oslavovat římského císaře jako boha, takže byli velice krutě pronásledováni. Důsledkem je, že když se dostali k moci, tak nekompromisně, s podobnou krutostí, převálcovali všechny ostatní. Že vnímáte křesťanství jako negativní záležitost je Vaše právo. Že upíráte křesťanům právo slavit Velikonoce jako svátek zmrtvýchvstání Krista, tak to je Váš osobní problém milý/milá/milé 37.188.230.142. Osobní negativní názor nikoho neopravňuje k vanadalizaci wiki. Wikipedia je pouze encyklopedie. Nerozhoduje co je "pravda" a co ne, ale řídí se obecně přijímanými významy pojmů. Jestli existují alternativní pohledy, tak to může být na wiki popsáno, že existují takové a onaké alternativní pohledy. Ale to je práce, musí se to ozdrojovat atp. ... --Pteryx (diskuse) 7. 4. 2015, 00:51 (CEST)

Z čeho soudíte (obviňujete 37.188.230.142 - tato adresa nikdy článek needitovala), že jde o vandalizaci z této adresy. Nesnášenlivost jde spíše z vás. Nikdo tu neupírá slavení svátků křesťanům, jenže to není jen křesťanský svátek (tak jako svastika není jen nacistický symbol), ale že jsou až v "pořadí" (není to prvotně křesťanský svátek). Trochu tolerance[1].193.85.252.230 9. 4. 2015, 15:08 (CEST)

"Takže "velikonoce" jsou terminus-technikus křesťanství případně židovství."

Tak to ani náhodou!

Velikonoce je terminus-technikus vycházející z matriarchálního vnímání času, kdy hlavní část dne byla noc. Den tehdy začínal a končil v dnešních 12:00. I v jiných jazycích má název Velikonoc matriarchální původ. Např. v němčině se jmenují Ostern, což jsou svátky Bohyně Ostera. Kde máte v tom názvu křesťanství případně židovství, kdy ani jedno z těchto dvou náboženství nezná žádnou Bohyni? Dalším důkazem, že jsou Velikonoce a Vánoce prastaré svátky je skutečnost, že Velikonoce končí na velikonoční pondělí ve 12:00, což byl v matriarchálním kalendáři konec pondělí a začátek úterý. Obdobně tak Vánoce začínají večerem 24.12. což je ale dle starého kalendáře ráno 25.12.

Píšete o vandalismu, malosti a hlouposti.

Uvědomte si laskavě, že před křesťanstvím tu byly civilizace, které byly na mnohem vyšší úrovni, než právě toto křesťanství po většinu doby své existence. A tyto kultury nám po celém světě zanechaly důkazy své vyspělosti, u nichž nejsme dodnes schopni pochopit, jak se jim to podařilo. Jedno je ale jisté. Bez víry na vysoké úrovni by nebyla tehdejší společnost schopna s tehdejšími prostředky nic takového dokázat. --85.160.36.29 23. 11. 2021, 20:41 (CET)

Nemohu s Vámi jinak, než souhlasit.

Velikonoce jsou oslavou Bohyně Isis (Ostera a dalších jejich reinkarnací). Jsou oslavou části z cyklu života k jehož dokončení jsou nutné Vánoce. Na Velikonoce se slaví smrt a znovuzrození. Smrt, která je nutná k novému zrození, dnes bychom spíše řekli k novému početí. Zrození se oslavuje na Vánoce. Jedná se o cyklickou záležitost, která lidem dávala smysl života, kdy měl každý možnost na sobě pracovat déle než jen jeden život, tedy prakticky do nekonečna.

Lidé věřili, že dle svého chování v tomto životě budou zařazeni do společenského žebříčku v životě příštím. Proto se na jedné straně snažili být užiteční a na straně druhé měli přirozenou úctu k těm, kteří byli nad nimi, protože se v minulých životech uměli o své postavení postarat. Tato víra byla motorem společností, které byly schopny vytvořit věci, nad nimiž žasneme dodnes.

Dnešní křesťané nám vykládají, jak ve starém Římě jejich předci ve víře trpěli. Ano tehdy byli předhazováni divoké zvěři, jenže celá pravda je trochu jiná. Různí vyvrhelové byli zatčeni a uvězněni s tím, že půjdou na smrt. Tito lidé neměli až takový strach ze smrti. Čeho se báli, byla představa, jako co se znovu narodí. Proto přijali křesťanství, kdy Ježíš svou smrtí smyl jejich hříchy...

Potomci těchto křesťanů dnes degradují matriarchální Velikonoce a Vánoce na jakési oslavy jara či slunovratu. Doufám jen, že se u nich jedná pouze o nevědomost, o nepochopení, že matriarchát nebyl opakem patriarchátu.

Jiří Krutký --Jiří Krutký (diskuse) 3. 12. 2021, 09:34 (CET)

Skutečný význam velikonoc

Velikonoce, jako takové slavící se na jaře, mají zahrnuto spoustu zvyků související s příchodem jara a probuzení přírody. Jsem krajně znechucen, že tento článek je naprosto vysazený na křesťanské pojetí velikonoc, bere jej jako sůj hlavní záměr a jiné původy velikonoc se zde skoro ani nezmiňují.

Oslavy velikonoc souvisejí s dobou hojnosti na počátku jara, jako takové jsou oslavami plodnosti a konce zimi vůbec. Je pobuřující, že autor článku zneužil tohodle nejkrásnějšího svátku v roce k nechutnému šíření křesťanské propagandy, a to i přesto, že lidé naštěstí přestávají těmhle pseudonábožneským nesmyslům věřit(díky bohu dnešní době za to). Už jen fakt, že se velikonoce slaví podle nějakého úplňku je naprosto absurdní, protože velikonoce vždy souvisely S PŘÍCHODEM JARA A DOBY HOJNOSTI. Současné pojetí velikonoc v mimonáboženské sféře jenom dokazuje ovlivněnost celého systému církví, která je zodpovědná za nejvíce utrpení za posledních 2000 let.

Kde se asi vzaly symboly jako vajíčko, vrbová pomlázka ... ? pocházejí ze skutečného významu velikonoc, který je v tomto článku vyautován, jiné symboly a původy jsou jen jakýmsi doplňkovým údajem. Místo toho, aby zde nestraně byly uvedeny všechna pojetí velikonoc od dochované historie lidí, včetně té křesťanské, snaží se nás článek přesvědčit o tom, že velikonoce jako takové jsou prostě křesťanksý svátek, jak je uvedeno v úvodu a podporováno statí celého textu. Zkrátka a dobře, článek je zaujatý.

Autorovi článku bych chtěl vzkázat, že ne všichni berou vážně křesťasnké principy, vlastně těch lidí je čím dál míň, a chtěl bych mu popřát, aby při psaní článků se dopouštěl obsahu opravdu nestraného.

Richard Jelínek

83.240.126.223 21. 4. 2014, 09:18 (UTC)

NPOV

Odpověď

Velikonoce souvisejí kalendářně s příchodem jara jen na severní polokouli. Pravdou je také to, že se minulý ateistický režim v ČSSR snažil vytěsnit křesťanské symboly Velikonoc a nahradit je právě tím, co zmiňujete Vy. Nakolik se to podařilo, nad tím se zkuste zamyslet.

Osobně by mě také zajímalo, kde se vzaly všechny symboly Velikonoc a že jich je.... To však není důvod shodit článek.

Velikonoce samozdřejmě jsou křesťanským svátkem, jež se světí křesťané. Jako sváteční volné dny jsou V. ustanoveny především v křesťany obývaných zemích nebo v zemích kde je křesťanství tradiční (to si radši netroufli zrušit ani komunisté v ČSSR, i když jsme si to pondělní volno museli napracovat o pracovní sobotě.)

Tímto žádám o konkrétnější výhrady, případně o odstranění NPOV šablony Rosičák (diskuse) 30. 6. 2014, 02:37 (UTC)

Dlouhotrvající poškozování článku

Považuji za velmi skandální, že nějaká anonymní IP adresa neustále poškozuje článek vkládáním údaje o jedné kontroverzní (přenos některých zvyků z pohanských svátků není rozhodně původ, maximálně lze mluvit o pohanském původu některých zvyků) a pouze lokální (dá se o ní uvažovat jen v některých oblastech severní polokoule) teorii o původu Velikonoc do úvodu, navíc ještě před hlavní definici Velikonoc. Nehledě k tomu, že informace o přenosu pohanských zvyků z oslav jara do lidového slavení se nachází dále v úvodu. --Týnajger (diskuse) 22. 9. 2014, 07:30 (UTC)

Jinak považuji též za naprsoto nevhodné tvrdit, že Velikonoce či Letnice jsou původem židovský svátek. Nejsou, protože oslavují něco zcela jiného a jinak než svátky, na které navazují či s kterými se jen časově kryjí. --Týnajger (diskuse) 22. 9. 2014, 07:44 (UTC)

Wikipedista Týnajger je ten, kdo se dopouští vandalismu. Odstraňuje zdroje/citace a sám spekuluje o původu aniž by uvedl jediný zdroj, který tvrdí (co on tvrdí), že Velikonoce se zvyky vynalezli křesťané (ani "Židovské Velikonoce"/Pesach/Pascha (festum Iudaicum) mu v pokřivené perspektivě nepřipadají jako původ Velikonoc, přestože název článku "Velikonoce" v jiných jazycích Wikipedie je Pask/Пасха/Pascha (festum Christianum) ). Při editacích záměrně lže (odstranění duplůicit, přesun informací na logičtější místo je hlavně výmazem pasáží a citací) a jeho "příspěvky" jsou hlavně založeny na mazání obsahu. Jeho oblíbeným slovem je kontroverzní, aniž asi tuší, co to kontroverze je. Například revertuje, že úvod nemá sloužit k propagaci sporných a kontroverzních teorií a míní tím, že odvození Easter od bohyně Ēostre [2] je "kontroverzní teorie" (když s tím všichni nesouhlasí (např. on), ale že se většina odborníků shodne, to ho nezajímá). 193.85.252.230 22. 9. 2014, 13:22 (UTC)

Nemám v úmyslu se tu nějak přetahovat. Kvůli výše uvedeným námitkám, které daná IP adresa přes dlouhý příspěvek nijak nevyvrátila, jsem dodal celkově zpochybněno... Článek vypadá i bez těchto úprav příšerně, nicméně s nimi je nejen nevyvážený, ale přímo totálně zavádějící, nepřehledný a nesmyslný a s enczklopedickým článkem nemá nic společného. --Týnajger (diskuse) 22. 9. 2014, 13:35 (UTC)

Nejde o přetahování, ale o zdroje [3] . Toto není disputace o vyvracování, ale o podpoření z citací (nevytváříme zde názory). Pokud naleznete citaci, která podpoří vaše přesvědčení, tak ji tam dodejte. Problém v chápání článku vidím v tom, že se jedná o svátek/oslavu, který byl před křesťany. Křesťánský svátek (včetně zvyků) se vydělil ze židovského (stejný název, datum atp.) akorát symbolika zvyků se přizpůsobila Ježíši Kristu. 193.85.252.230 22. 9. 2014, 13:47 (UTC)

Podstatou oslavy je především to, co se slaví. Velikonoce jsou křesťanské oslavy Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jak si přečtete ve všech hlavních jazykových verzích Wikipedie. Pohanské oslavy jara, z nichž se lokálně zachovaly a do lidových oslav Velikonoc inkorporovaly některé zvyky, jsou něco zcela jiného, nejsou podstatou Velikonoc a v žádném případě nezákladají právo tvrdit, že se Velikonoce navazují na pohanské slavnosti jara (ostatně na co asi navazují v tropech či na jižní polokouli, na svátky jara určitě ne). A konkrétní zvyky, na které odkazujete, byste nejspíš marně hledal už i na Apeninském poloostrově. Navíc Vy toto kontroverzní a věcně nesprávné tvrzení, nepodložené žádnými relevantními zdroji (zjednodušující novinové články, které evidentně odkazují na pohanský původ některých zvyků a ne svátku jako celku nejsou relevantním zdrojem), vkládáte před základní definici Velikonoc, což už je úplný nesmysl, tam nemá co dělat, debaty o původu patří až za základní definici. Výsledkem je zmatené nesmyslné blábolení, které nemá s encyklopedickým článkem vůbec nic společného. --Týnajger (diskuse) 22. 9. 2014, 15:47 (UTC)

Souhlasím s wikipedistou Týnajger. Článek popisuje křesťanské Velikonoce a tomu by také měla odpovídat textace. Informace o přebírání pohanských zvyků má jistě v článku své místo, ale rozhodně ne ještě před samotným osvětlením předmětu hesla. Á propós, nebylo by asi od věci heslo Oslavy příchodu jara, nebo tak nějak podobně. Jedudědek (diskuse) 22. 9. 2014, 20:20 (UTC)

Založit článek oslav příchodu jara by se samozřejmě hodilo. Ovšem citacemi nepodložená tvrzení Týnajgera, že např. "pohanské oslavy jara ... do lidových oslav Velikonoc inkorporovaly" je přesně zavádějící (demagogické) obrácení kauzality. To do pohanských oslav jara (které jsou v daný čas od starověku, používají zvířecí symboly atp.), kdy dochází k probouzení přírody, inkorporovali (daly nový význam) židé symboliku Exodu ("vzkříšení" národa - k tomu se dostal státnicky král Jóšijáš [4] který zavedl židovský monoteismus a snažil se potlačit jiné kulty) a křesťané symboliku Krista (jeho vzkříšení - to udělal státnicky císař Konstantin I. Veliký, který zavedl křesťanský monoteismus likvidací ostatních kultů a oddělil/vydělil Velikonoce, které mají stále latinský název stejný s židovským svátkem). Do historie Velikonoc patří, že to byly původně pohanské svátky [5] (je to i na vira.cz, což má zaregistrované Arcibiskupství pražské - Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských - a těm jen na základě pohanských oslav jara - k porozumění je to třeba mít v článku) a pro většinu ateistických lidí v ČR také jsou pohanské i dnes (nejen zvyky, ale i symbolikou). To náboženská nesnášenlivost jiného boha/kultu některým vymyla mozky symbolikou (protože jiný kult byl pak ilegální - podle některých církev "anektovala" pohanské svátky [6] ). Uvádějte pro svá tvrzení zdroje (blabolíte jen Vy). 193.85.252.230 23. 9. 2014, 05:42 (UTC)

Píšete nesmysly. Židé těžko mohli inkorporovat své oslavy do oslav probouzející se přírody (jara), neboť Palestina je podstatně jižněji a u moře, takže vegetační sezóny jsou tam jinak než u nás a příroda je dávno živá... A pokud jde o Vaše zdrojování - odkazy na blog evidentně nevalné úrovně nejsou zdrojování. --Týnajger (diskuse) 23. 9. 2014, 09:09 (UTC)

Moje zdroje obsahují i stránky provozované Arcibiskupstvím pražským (asi nevalné úrovně :-) ), kde se dočteme [7] : "Stručná historie Velikonoc; Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských.". Pochybní jsou tedy všichni, jen Týnajger a Bůh zná pravdu, Amen (nebo snad Amon [8] ) . Jen tak střílíte od boku. Velikonoce připadají převážně na duben a ten je tam nazýván “month of flowers”. [9] 193.85.252.230 23. 9. 2014, 09:33 (UTC)

Dobrý den

Chtěl bych se vyjádřit k tématu Velikonoce.

Velikonoce a Vánoce jsou nejstaršími svátky, které lidstvo slaví.

Oslavy svátků jara, nebo slunovratu jsou výmysl z dob, kdy měla církev potřebu vysvětlovat oslavy Velikonoc a Vánoc před napsáním N.Z. a v předkolumbovské Americe. V dávnější minulosti (a už vůbec ne před Kristem) se nikdy nikde oslavy jara či slunovratu nekonaly. Jednalo se vždy o oslavy smrti a znovuzrození Boha Slunce, to jest oslavu cyklu života.

Naši předci neznali tělesa hvězd, planet a Měsíce. Pro naše předky se nejednalo o tělesa, ale o živé bytosti - Bohyně a Bohy.

V matriarchální společnosti, která byla první společností lidí na naši planetě, byly uctívány Bohyně a Bohové. Lidé věřili v cykly, které jim Bohyně a Bohové naznačovali svým pohybem na nebi. Dva nejdůležitější cykly v životě tehdejších Bohyň a Bohů Byly cykly Bohyně Luny a Boha Slunce. Tyto dva cykly nám určují dobu konání Velikonoc a Vánoc. Na Velikonoce Bůh zemřel, aby mohl sám sebe zplodit (oplodnit Velkou Bohyni Zemi) a na Vánoce se opětovně narodit.

Velikonoce se v dřívějších dobách, kdy lidé věřili že těhotenství trvá sedm měsíců, slavily o dva lunární měsíce později (křesťanské Letnice), protože Vánoce jsou pevně dány pohybem slunce. V pradávných dobách umírali na kříži králové, aby se z nich stali Bohové. Poté, co králové získali více moci, nechali za sebe umírat náhradníky vychované v královské rodině. Byli to muži, kteří byli jako novorozenci vloženi do košíku z vrbového proutí a puštěni na řeku nad královským palácem. Košík z řeky (řeky byly tehdy též Bohyně) vylovila královna a chlapec žil v královském paláci až do svých 33 let, kdy byl na Velikonoce ukřižován. Pověst o tzv. "Plaváčkovi", jak ho nazval Alois Jirásek, nalezneme snad v každé mytologii, a i v Bibli - ve starém zákoně - Mojžíše. V pozdějších dobách byl tento "Plaváček" nahrazen chlapcem narozeným nějaké kněžce, který prakticky do svých dvaceti let žil nepoznán a teprve ve dvaceti letech se začal 13 let připravovat na svou "slavnou" smrt na kříži. V ještě pozdějších dobách nahradila lidskou oběť oběť zvířecí (kanec, beran). To se již nacházíme v našem letopočtu. Zvířecí oběť nahradilo mnohdy pečivo ve formě beránka. Lidská oběť umírala na kříži, nebo jiném podobném zařízení. Cílem byla smrt pomalým udušením, kdy u muže dochází k erekci a mnohdy i k ejakulaci (erotická asfyxie). Smyslem tohoto bylo oplodnit Velkou Bohyni a zajistit znovuzrození Boha Slunce na Vánoce.

Pradávný význam mají i jiné předměty používané na velikonoce. Vajíčko je odpradávna symbolem plodnosti, vrba je odpradávna považovaná za kouzelnou a životadárnou rostlinu díky vysokému obsahu kyseliny acetylsalicylové (v podstatě přírodního aspirinu) ve své kůře.

Křesťanství není cyklické náboženství a tudíž vysvětluje Velikonoce jinak, i když je v mnohém slaví stejně, jak cyklická náboženství.

Zdrojů, kde se může zájemce čerpat další poznatky, je hodně. Docela dobrý seznam se nalézá v knize od Barbara G. Walker: The Woman's Encyclopedia of Myths and Secrets (Belenus Gildemore (diskuse) 23. 9. 2014, 10:38 (UTC))

S Gildemorem sice moc nesouhlasím, ale s Týnajgerem se diskutovat nedá (neuvádí zdroj). Zvyky a symboly Velikonoc jsou pohanské (jen centrálně z pozice moci chtěli Jóšijáš a Konstantin dosadit jinou interpretaci). Stejně neuspěla "dobře" zdokumentovaná Achnatonova (jménem původně Amenhotep) reforma, která chtěla zlikovidovat kult beranního boha Amona/Amena. Věřící pouze věří (to je ta interpretace - "nový význam", jak uvádí stránky Arcibiskupství pražského vira.cz), že je to jejich svátek, kdežto nevěřící (v češtině většina) prožívají svátek pohansky. Z hlediska křesťanství je to ono vítězství ducha nad hmotou. Jenže u nevěřících vítězí "materialismus" a tedy reálná a hmatatelná povaha svátku, která je starší a čistě pohanská. Jenže Wikipedie je "vědecky" o hmatatelných zdrojích, a asi proto z důvodu víry Týnajger neuvádí reálné důkazy svých tvrzení. Je přece nepochybné, že se červená vajíčka dělala (a měla svůj smysl) na jaře dříve,[10] (je to např. i na bulharské verzi článku Velikonoce) než byl nějaký Ježíš Kristus, takže to může být pouze křesťanská reinterpretace svátku, který (tak jako samotné jaro) je tu reálně od nepaměti. 193.85.252.230 24. 9. 2014, 05:46 (UTC)

Co kdybyste zkusil škrtnout slovo pouze a písmena "re" ve slově reinterpretace? Pak bychom se mohli zabývat tím, jestli by ta interpretace mohla být správná. Maximálně stručně. Velikonoce, velká noc, temná noc duše. Semeno musí být zničeno, aby se mohl zrodit nový život. To je velmi staré učení, že? Ježíš přinesl novou úroveň, nové pochopení, otevřel novou cestu. I když je to více než 2000 roků, z hlediska vývoje lidstva je to stále ještě nové. Ono se říká, že jsou Češi ateisté. Jenže ateismus je filosofický názor, to předpokládá mít ve věcech jasno, mít to podložené. Mě spíše připadá, že jsou Češi z náboženského hlediska analfabeti. --Pteryx (diskuse) 7. 4. 2015, 01:09 (CEST)

Proč by se mělo škrtat "re". Byly a jsou starší interpretace svátků slavených v tento čas (jsou to svátky starší), takže ta křesťanská interpretace je reinterpretací (proč slavit v tento den). Tady nejde o správnost interpretace, ale historická fakta. Ale ani různé křesťanské frakce se neshodnou na správných datech. [11] Ve skutečnosti jde o nový rok (který nemůže být ani trochu pouze křesťanský), protože se oslava děje ve vazbě na první nový měsíc (zde úplněk, u čínského kalendáře předcházející nov). Jde o nový život (z vejce), který se probouzí na jaře 193.85.252.230 9. 4. 2015, 14:56 (CEST)

Úvod

• pohanské svátky jara – zmínka o souvislosti s Velikonocemi je sice případná, ale rozhodně nepatří do úvodní věty, která má především definovat pojem, nikoli spekulovat o jeho původu.
  • Zdroje:
    • Ćlánek na www.rozhlas.cz uvádí pouze, že většina našich současných velikonočních zvyků je pohanského původu, o původu svátku se nezmiňuje
    • Článek v blistech je překladem článku v Guardianu
    • Článek v Guardianu uvádí sice zajímavou teorii, ovšem na podporu tvrzení o pohanském původu Velikonoc by to chtělo, stejně jako u údajného židovského původu, výrazně silnější zdroje
• Z úvodní věty věty jsem to zatím odstranil, stačí zmínka na konci prvního odstavce. Kdyžtak výše zmíněné zdroje přidejte tam a příslušnou zmínku upravte.

• židovský svátek pesach – zdroje tak jak jsou, nepotvrzují příslušný text. Ve zdroji (1) není nic, co by potvrzovalo tvrzení "Tak jako Letnice jsou tedy původem svátkem židovským." Toto tvrzení lze najít ve zdroji (2), který ovšem zase nijak nepotvrzuje, že "... do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský." Zároveň se domnívám, že pro takto závažné tvrzení týkajicí se původu svátku by byl vhodnější silnější zdroj než pouhý novinový článek (platí totéž co pro údajný pohanský původ výše). --Vachovec1 (diskuse) 7. 4. 2015, 01:42 (CEST)

--Vachovec1 (diskuse) 7. 4. 2015, 01:42 (CEST)

Jaký "údajný židovský původ" (to je ignorace), když onen koncil roku 325 právě oddělil Velikonoce (Pâques francouzsky, Pacsua španělsky, Pasqua italsky, Pascha latinsky) od židovského Pesachu (ale jazykově se to drží). Rozhodně to do první věty patří, že Velikonoce jsou původem svátkem jara.[12] Vy to přivlastňujete křesťanům (vaše víra je silnější než fakta). Most historians, including Biblical scholars, agree that Easter was originally a pagan festival. [13].193.85.252.230 9. 4. 2015, 15:26 (CEST)

Velikonoce se slaví jako křesťanské svátky zmrtvýchvstání Krista, nikoli jako svátky jara. Jejich původ (ať už křesťanský, pohanský, židovský či jiný) je věcí podružnou, která do první věty s definicí nepatří. Co se týče údajného židovského původu, také se mi momentální formulace nelíbí, což jsem napsal. Mimochodem, jestliže připouštíte, že až První nikajský koncil oddělil oslavy Velikonoc a Pesachu, připouštíte zároveň, že tyto svátky mají mnoho společného. --Vachovec1 (diskuse) 9. 4. 2015, 15:37 (CEST)

Ano, mají společné (Pesach byl dříve a Velikonoce jsou reinterpretace). Ale ještě dříve to byly pohanské svátky. [14] [15] Vy tento svátek, který je vázán na příchod jara výpočtem data, možná slavíte jako křesťanský, ale nemůžete tvrdit, že "se slaví" (tj. všichni ho tak slaví). To je omyl (slavíme jej zvyky, které jsou pohanského původu [16] ). Pro spoustu lidí je to oslava jara (všechny ty zvyky jsou starší než 2000 let). Do článku to chce neutrální formulaci (např. "Velikonoce (...) jsou svátky jara a nejvýznamnější křesťanský svátek, který ..."). Diskuse tu nemají cenu...193.85.252.230 9. 4. 2015, 15:43 (CEST)

V první větě musí být, že jde také o pohanský svátek jara. Pokud nedohledáte důvěryhodný zdroj, který bude tvrdit, že se jedná jen o křesťanský svátek, tak tam do definice patří i ostatní. Jako svátek jara je to jasně doloženo: původem pohanské zvyky symbolizující jaro a datum oslav odvozeno od jarní rovnodennosti (nikoli od křesťanské rovnodennosti). Ani (židovské) Letnice ani Dušičky (zhruba před 1000 lety jimi křesťané nahradily pohanské zvyky a slaví je i ateisté [17] ) ani Vánoce (rozhodující je zimní slunovrat a Velikonoce jsou jako Zvěstování Panny Marie 9 měsíců před Vánoci - stejně jako je zimní slunovrat 9 měsíců před jarní rovnodenností) nejsou jen křesťanské. 193.85.252.230 10. 4. 2015, 07:25 (CEST)

Jižní kříž

Upozornění na nepřesnost formulace: "Ukřižování odpovídá zimnímu slunovratu, kdy Slunce vstupuje do souhvězdí Jižního kříže."

Slunce nikdy do souhvězdí Jižního kříže vstoupit nemůže, vhodnější formulace by byla, že se Slunce dostává do blízkosti souhvězdí Jižního kříže.

Děkuji, s pozdravem PB --213.168.189.189 20. 5. 2023, 00:38 (CEST)

Cože? Odkud to pochází? Po celých 70 let mého dosavadního života, a všech mě dosud dosáhnuvších zdrojú už po staletí se se zimním slunovratem spojovala vždycky oslava narození Krista (ať už se touhle dobou skutečně narodil nebo ne), ne jeho ukřižování -- 145.40.209.251 7. 4. 2024, 10:14 (CEST)

Nepřehledné

Ne každého zajímá hned celé studium všech detailú kolem velikonoc. Chybí tady přehledný výčet jednotlivých významných dnú velikonoc - v který den se slaví, pojmenování, jedním heslem jejich význam -- 145.40.209.251 7. 4. 2024, 09:54 (CEST)