Zdravím, potřebovala bych pomoct se srdcem a to s obrázkem srdce. A také nevím co napsat z čeho jsem čerpala, když jsem z biologie maturovala. Děkuju za odpověď. Wikipedista:Petakozlova/Petakozlova

Tady na toto místo bych dala sloučení toho ničeho, co se tady teď nachází, a obsahu článku srdce (člověk). Pak bych přepracovala asi obojí, protože ani jeden článek se mi vůbec nelíbí. --Bodlina 09:59, 22. 1. 2006 (UTC)

Potřebujete s tím nejak pomoci, nebo to zvládnete sama? --Zirland 10:04, 22. 1. 2006 (UTC)
Udělám, co můžu, kdyžtak se na to pak podívejte a doplňte,co uznáte za vhodné --Bodlina 10:35, 22. 1. 2006 (UTC)

miluj své srdce editovat

dobrý den,

chci se zeptat - bylo by možné do externích odkazů pod článkem vložit odkaz na stránky www_milujsvesrdce_cz Miluj své srdce? Je to sice reklamní web, ale je tam spousta užitečných informací.... – Tento příspěvek přidal(a) 195.39.70.197 ,12:14, 16. 5. 2007 SE(L)Č

Nějak tam nevidím žádný encyklopedický obsah, takže není důvod, aby zde byl odkaz. --Luděk 10:42, 16. 5. 2007 (UTC)

Frekvence editovat

"Čím menší živočich, tím je srdeční frekvence rychlejší. U mláďat bije srdce rychleji než u dospělých jedinců." - Zajímalo by mě, proč tomu tak je, případně by to tam mohlo být doplněno. --Vojtech.dostal 10:45, 12. 4. 2008 (UTC)

Já osobně se domnívám, že je to způsobeno ztrátami tepla. Na mysli mám toto: čím menší živočich, tím větší tepelné ztráty. (=méně výhodný poměr objem/povrch těla).A tím větší nutnost, aby srdce mělo relativně větší výkon. Čím větší výkon srdce (relativní minutový objem srdeční = f x SV), tím větší kondukce a konvekce tepla z jádra těla cestou krevního oběhu do periferie. S tím souvisí větší energetické nároky: Např. takoví malí hmyzožraví pěvci za den sežerou mnohonásobek potravy, než sami váží. --IoannesM 9. 8. 2008, 13:12 (UTC)

srdecni choroby editovat

Zakomponujte nekdo do clanku tyto informace, je to me prevypraveni zdroje: {{Citace monografie | příjmení = Hughes | jméno = James | odkaz na autora = | titul = Velká obrazová všeobecná encyklopedie | vydavatel = Svojtka & Co. | místo = | rok = 1999 | isbn = 80-7237-256-4 | kapitola = Lidské tělo - krev a krevní oběh | strany = 159 }}

Navrhoval bych vytvořit článek Srdeční choroby, a navázat to na en:Heart disease. Co říkáte? --Vojtech.dostal 14:50, 12. 4. 2008 (UTC)
jj priznam se ze me to taky napadlo, ale prece jen byl by kratkej a navic to neni muj obor .... a navic to stejne ma bejt kratce zmineno zde s sablonou hlavni clanek je .... ted musim od pc, takze jestli se toho chce kdokoliv chopit nebudu proti. --Zacatecnik 17:55, 12. 4. 2008 (UTC)

Srdeční choroby editovat

Angina pectoris editovat

Svíravá bolest na hrudi způsobená snížením dodávky kyslíku srdečnímu svalu. Příčinou je ischemická choroba srdeční postihující věnčité tepny a způsobující poruchu krevního průtoku.

Infarkt myokardu editovat

- v clanku jiz odkaz je, ale male info: Náhlé odúmrtí části srdeční svaloviny, obvykle je způsobeno trombózou věnčitých tepen. Často končí smrtí.

Ischemická choroba srdeční editovat

Poškození srdce způsobené zúžením nebo uzavřením věnčitých tepen.

celosvětově

Ischemická choroba srdeční končící infarktem je ve Velké Británii příčinou třetiny úmrtí mezi 45. a 65. rokem a je nejčastější příčinou smrti v severní Evropě a v severní Americe. Riziko infarktu v jiných rozvinutých zemích je mnohem nižší viz tabulka. Rizikovými faktory jsou kouření, vysoký krevní tlak, strava bohatá na nasycené tuky, obezita a nedostatek pohybu jsou klíčové v západním světě. V poslední době se počet úmrtí snížil, hlavně díky zdravotní osvětě, omezení kouření a zlepšení zdravotní péče. Avšak počet infarktů stoupá v těch rozvojových zemích, které se více přizpůsobují západnímu životnímu stylu.

počet úmrtí na ischemickou chorobu srdeční na 100 000 obyvatel.

Země Muži - 1970-1974 Ženy - 1970-1974 Muži - 1980-1984 Ženy - 1980-1984
Austrálie 309 143 215 98
Kostarika 76 57 100 70
Finsko 314 115 238 100
Hongkong 55 30 57 33
Itálie 124 66 109 49
Japonsko 49 28 41 22
Velká Británie 259 109 239 99
Uruguay 188 106 131 64
USA 316 156 205 98

Trombóza věnčitých tepen editovat

Ucpání věnčité tepny, již dříve postižené ischemickou chorobou srdeční, krevní sraženinou. Je příčinou infarktu.


usazenina tuku v cévě se nazývá aterom. --Zacatecnik 12:40, 12. 4. 2008 (UTC)

Zpět na stránku „Srdce“.