Diskuse:Společnost s ručením omezeným
Německý překlad editovat
Německý překlad nahoře je uveden jen kvůli dějinným událostem? Není to trochu málo? Podle mě to není encyklopedicky významná informace, a jestli, tak patří spíše do oné kapitoly o historii. Palu 12. 1. 2010, 21:41 (UTC)
- Nikdo se neozval, tak jste to smazal. Palu 7. 2. 2010, 18:40 (UTC)
Pravopis zkratky editovat
To, jak píše zkratku zákon, sem samozřejmě patří uvést, ale stejně jako předchozí zákon psal zkratku s mezerami, a přesto existovala spousta společností zapsaných bez mezer, tak stávající zákon píše zkratku bez mezer, ale nijak to neznamená, že by jiná pravopisná/typografická úprava byla nějak striktně zapovězena a nevěřím tomu, že by byl odmítán zápis společností, které v návrhu mezery uvedly. --Mormegil ✉ 29. 3. 2014, 10:58 (UTC)
- Chybný zápis zůstává chybným zápisem, a to z toho důvodu, že je chybný. Zákon vždy znal jen jednu podobu zkratky. Proto ji vždy uváděl v uvozovkách a v několika variantách. --Otrok posledního soudu (diskuse) 29. 3. 2014, 11:00 (UTC)
- Pokud rejstříkové soudy běžně připouštějí něco, co vy považujete za chybu, tak bych si na váš názor nijak zvlášť nevsadil (o tom, co by se mělo stát se dříve „správně“ zapsanými společnostmi, ani nemluvě). Ale to je vedlejší, o to mi vůbec nejde. Jde o to, že z drobného typografického faktoidu v zákoně nelze dovozovat nějaké dalekosáhlé závěry. Ano, předchozí zákon to uváděl nějak a dnešní zákon to uvádí jinak. Fajn, uveďme to do článku. Ale zákon rozhodně nic „výslovně [ne]připouští“, prostě uvádí, jaká zkratka se může používat. (O tom, zda je vůbec „zkratka ‚s. r. o.‘“ něco jiného, než „zkratka ‚s.r.o.’“, by se také dalo diskutovat.) Ostatně, hned v důvodové zprávě k zákonu se objevují obě podoby (namátkou: „není žádný racionální důvod, proč by členové družstev měli být v horším postavení než akcionáři nebo společníci s. r. o.“). Tedy: nevidím důvod, proč v článku používat nadmíru silné tvrzení o „výslovném připouštění“, když v žádných jiných (důležitějších) částech článku nic takového nepíšeme. --Mormegil ✉ 29. 3. 2014, 16:37 (UTC)
- Zákon (nosič právních norem) definuje zkratku výslovně, s použitím uvozovek. Je to podobné, jako když např. definuje zkratku akademického titulu, také nemůžete používat třeba „Ph. D.“ Já myslím, že je to prostě jasné a pokud se v tom neorientujete, tak Vám zřejmě už moc nepomůžu. --Otrok posledního soudu (diskuse) 29. 3. 2014, 16:43 (UTC)
- Ještě dodatek: Nikdo samozřejmě netvrdí, že je to správně podle pravidel českého pravopisu. Ostatně doufám, že se to nějakou novelizací napraví. Ale stejně jako v případě ČSFR se nedá nic dělat, je to tak, a je to výslovně. --Otrok posledního soudu (diskuse) 29. 3. 2014, 16:46 (UTC)
- Nemám chuť a potřebu se s vámi hádat o tom, co kdo může a nemůže používat (jakkoli si myslím svoje). Teď a tady debatuji o podobě tohoto encyklopedického článku a nemístně silné konstrukci „zákon výslovně připouští“. Ta tam nemá co dělat; stejně tak v článku Česká a Slovenská Federativní Republika není napsáno nic o „výslovném připouštění“, ale je tam prostě a věcně konstatováno, co zákon obsahuje.
- --Mormegil ✉ 29. 3. 2014, 16:52 (UTC)
- Tam je prostě napsáno, že zákon zvolil nějaké pojmenování pro Československo, a to v rozporu s pravidly jeho vlastní gramatiky. To samé je případ zkratky společnosti s ručením omezeným. A je to výslovně, protože je to citace s uvozovkami, kdyby zákonodárce nepoužil uvozovky, bylo by to celkem jedno. Čili na konstrukci „zákon výslovně připouští“ není nic nemístě silného, naopak je to objektivní popis situace. A abych pravdu řekl, taky mě to s vámi už moc nebaví. Zkuste třetí názor, jestli vám to stojí za to. --Otrok posledního soudu (diskuse) 29. 3. 2014, 17:31 (UTC)
- Pokud rejstříkové soudy běžně připouštějí něco, co vy považujete za chybu, tak bych si na váš názor nijak zvlášť nevsadil (o tom, co by se mělo stát se dříve „správně“ zapsanými společnostmi, ani nemluvě). Ale to je vedlejší, o to mi vůbec nejde. Jde o to, že z drobného typografického faktoidu v zákoně nelze dovozovat nějaké dalekosáhlé závěry. Ano, předchozí zákon to uváděl nějak a dnešní zákon to uvádí jinak. Fajn, uveďme to do článku. Ale zákon rozhodně nic „výslovně [ne]připouští“, prostě uvádí, jaká zkratka se může používat. (O tom, zda je vůbec „zkratka ‚s. r. o.‘“ něco jiného, než „zkratka ‚s.r.o.’“, by se také dalo diskutovat.) Ostatně, hned v důvodové zprávě k zákonu se objevují obě podoby (namátkou: „není žádný racionální důvod, proč by členové družstev měli být v horším postavení než akcionáři nebo společníci s. r. o.“). Tedy: nevidím důvod, proč v článku používat nadmíru silné tvrzení o „výslovném připouštění“, když v žádných jiných (důležitějších) částech článku nic takového nepíšeme. --Mormegil ✉ 29. 3. 2014, 16:37 (UTC)
Návrh na propojení editovat
Jedná se o českou verzi anglického termínu Limited liability company. Tento článek je prolinkován se všemi možnými jazyky, včetně ruštiny, kde je právě uveden překlad s.r.o. Další zdroj zde --Clearka 5.4.2014, 11:17 (UTC)
Odkazy v kapitole „Označení entity v jiných jazycích“ editovat
Dobrý den, jak tak koukám na tu záplavu červených odkazů, co takhle odkázat vždy na článek na cizojazyčné Wikipedii? Nemyslím si, že tady někdy budeme mít články v češtině o uzbeckých, albánských nebo makedonských SRO. --Zik (diskuse) 24. 8. 2017, 21:55 (CEST)
- To je pravda, nicméně jsme si schválili pravidlo, že na cizí Wikipedie přímo z textu článku neodkazujeme. Já vidím řešení ve zčernění těch odkazů, jejichž pravděpodobnost vzniku je nízká. --Palu (diskuse) 24. 8. 2017, 21:58 (CEST)